< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >České národní obrozeníDemokratické hnutí po vídeňském kongresuDějepis

Slovenské národní obrození

·  hospodářská situace v Uhrách: uherské země v rámci Habsburské monarchie jsou hospodářsky zaostalé, je zde mnoho feudálních přežitků, průmysl se rozvíjí pomalu, postavení rolníků je špatné – blíží se postavení, jaké měli ve středověku, byli nespokojeni

·  1831 – rolnická nespokojenost vrcholí povstáním – probíhá v okolí Trebišova, mělo více příčin – kromě špatného postavení zde byla i neúroda, během povstání vypukla epidemie cholery – měla na svědomí přes 200 000 mrtvých, mezi rolníky se rozšířila fáma, že vrchnost otrávila studny, aby se zbavila povstalců, armáda nakonec situaci zvládla, izolovala cholerová místa – infekce se dál nešířila; poslední velké povstní v Habsburské monarchii

·  povstání – nebylo samo o sobě nebezpečné, protože bylo nejednotné

·  v této době se aktivizují Maďaři – mají také národní obození, chtěli prosadit maďarštinu do úřadů – pro většinu úředníků byla maďarština nesrozumitelná – nechtěli ji povolit – Maďaři protestují proti germanizaci

·  Maďaři uznávali za samostatný národ jenom Chorvaty, ostatní národy měly být pomaďarštěny – to se týkalo i Slovákům – ocitají se mezi dvojím útlakem – germanizace a maďarizace

·  počátek období slov. NO:

o   konec 18. – 20. léta 19. století

o   Anton Bermolák – chtěl vytvořit ze západoslovenského nářečí spisovnou slovenštinu – většina národa ale byla negramotná – nikdo by nepsal a nečetl knihy, navíc to nebylo nejpočetnější nářečí, jazyku se říkalo bermolánština

o   20. léta 19. století – slovenské národní hnutí se dostává na vyšší úroveň, dva proudy – 1. zastánci poslovenštělé češtiny – nábožensky evangelíci, Jan Kollár, Pavol Josef Šafárik – studovali v Německu a působili v Praze, byli pro úzkou spolupráci Čechů a Slováků; 2. proud – zastánci lidové slovenštiny – nábožensky katolíci, Jan Hollý, Martin Hamuljak, chtěli jazyk udělat ze středoslovenského nářečí – nejpočetnější nářečí – větší šance na úspěch; oba proudy spolupracovaly – vznik Spolku milovníků řeči a literatury slovenské, v čele – Kollár a Hamuljak

o   není vyřešena otázka, co bude na Slovensku spisovným jazykem

·  30. léta 19. století – přecházení od kulturních požadavkům k politickým

·  ¼udovít Štúr – jediný Slovák, který zasedal v uherském sněmu, byl za sjednocení obou proudů národního hnutí, podporoval spolupráci s Čechy, ostře vystupoval proti maďarizaci

·  hrocení situace v Uhrách – politické slovenské spolky začínají být tajné

·  1837 – tajný spolek Vzájemnost – požadovali zrušení feudálních povinností, sjednocení Slovanů v rovnoprávných federativních republikách, nakonec musel ukončit svou činnost – jinak by jeho členové skončili ve vězení

·  40. léta 19. století – slov. národní hnutí dostává širší lidový základ

·  1843 – oba proudy národího hnutí jsou sjednoceny, dohodli se na tom, že spis. slov. vznikne ze středoslov. nářečí

·  pro šíření slovenštiny – nutné vzdělávání lidí – vznik škol se slov. vyuč. jazykem, pro starší lidi církev zakládala nedělní školy – farář je učil číst, psát a počítat

·  po vzdělání se šíří vlastenecká literatura – spíše drobné sešitky s radami, jak vést hospodářství, různé informace o tom, jak nebezpečný je alkohol – velmi rozšířený alkohol, často si ho vyráběli doma – slepli z něj a otravovali

·  40. léta – první vědecké práce psané ve slov. – rozvoj přírodních a spol. věd, slov. vlastenci se snaží zakládat i vyšší typ škol s vyuč. jazykem slovenským – ale existovaly jen 3 gymnázia ve slov.




Přidal: tess.for 4. 9. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 511
Zhlédnuto: 4889 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >České národní obrozeníDemokratické hnutí po vídeňském kongresuDějepis