< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Slovenské národní obrozeníRevoluční hnutí roku 1848 v EvropěDějepis

Demokratické hnutí po vídeňském kongresu

Za napoleonských válek se šíří myšlenky francouzské revoluce. Kongres měl vést k obnově předrevolučních poměrů – částečně se to podařilo, byla podepsána Svatá aliance.
Ve 20. letech 19. století se objevuje 1. vlna revolucí – k požadavkům povstalců patří prosazení občanských svobod, vydání ústavy, zrušení roboty a někde i osvobození utlačovaných národů. První vlna revolucí zasáhla Evropu a latinskou Ameriku.
Pyrenejský poloostrov – Španělsko – zde je obnoven absolutismus Bourbonů, jsou odstraňovány občanské svobody, které obyvatelstvo získalo za válek, omezuje se svobodné podnikání, což se projevilo ve španělských koloniích, kde vzniká boj za nezávislost, povstalci si vytvářejí vlastní samosprávu – junty. Proti koloniálnímu režimu se staví kreolové (míšenci domorodců a přistěhovalců) – mezi nimi je hodně bohatých podnikatelů, kteří se zabývají plantážním zemědělstvím.
Včele byli Francisco Miranda a Simon Bolivar – Miranda zemřel ve vězení, Bolivar získal mezinárodní pomoc z USA a povedlo se mu rozbít koloniální systém v Jižní Americe. Na základě toho vznikly v Latinské Americe nezávislé státy.
Ve Španělsku byla nejistá politická situace.
1720 dochází ve Španělsku k vojenskému převratu – vedl k ustoupení Bourbonů od absolutistických záměrů, ale španělští Bourboni požádali o pomoc francouzské (na základě Svaté aliance), dochází k vojenskému zásahu z Francie. Pokus o převrat byl zlikvidován. Vývoj ve Španělsku ovlivnil Portugalsko – pokus o státní převrat je likvidován, ale jako ve Španělsku dochází k osamostatnění portugalské kolonie Brazílie – vzniká Brazilské císařství.
Apeninský poloostrov – Španělsko ovlivnilo odpůrce absolutismu v italských státech. Opozici se v Itálii říkalo karbonáři (scházeli se tajně v horách v místech výroby dřevěného uhlí).
1820 vypuklo povstání v Neapolsku a Piemontu, ale zájmy v Itálii má Rakousko a jeho armáda je potlačila.
Balkánský poloostrov – Turecko nepodepsalo Svatou aliance, evropské státy neměly zájem na posilování jejich režimu. Vzniká zde národně osvobozenecký boj proti Turkům – zasahuje zde Rusko, Anglie, Francie a Rakousko. S podporou Rusů Srbové získali nezávislost.
Ve 20. letech vypuklo povstání v Řecku – podpořeno Anglií, Francií a Ruskem. Výsledkem bylo nezávislé Řecko. Dochází zde k hospodářskému vzestupu a řečtí podnikatelé začali mít silný vliv i v Turecku.
Rusko – myšlenky francouzské revoluce ovlivnily ruské důstojníky, za napoleonské války se dostali do západní Evropy, kde se jim to líbilo a chtěli to tak i v Rusku.
Prosinec 1825 – připravila část důstojníků povstání s cílem modernizovat Rusko. Povstalci – děkabristé – včele stál Sergej Trubedkoj. K povstalcům se přidala jen malá část armády, povstání bylo potlačeno, vůdci popraveni, zbytek byl poslán na Sibiř nebo do trestních jednotek na Kavkaz. Modernizace Ruska byla na mnoho let znemožněna. Zachování režimu v Rusku vedlo k jeho pádu.
Program děkabristů ovlivnil tzv. „raznočince“ – inteligence nešlechtického původu.
Ve 30. letech 19. stol. je druhá vlna revolucí – má podobné cíle jako první.
Francie – Bourboni – Ludvík XVIII. musel respektovat majetkové změny z revoluce. Francie byla konstituční monarchií. Nástupcem byl Karel X. – pokusil se obnovit absolutismus, zahájil majetkové restituce – to narazilo na nespokojenost, vzniká opozice.
Červenec 1830 – ve Francii vypuklo povstání a Karel X. uprchl ze země. Moci se chopili podnikatelé a dosadili na trůn Ludvíka Filipa – „červencová monarchie“.
Události ve Francii ovlivnily vznik nezávislé Belgie a vznikly nové nepokoje v Itálii. Další vypukly v Německu a Polsku.
Polsko – za napoleonských válek byla obnovena nezávislost, po vídeňském kongresu bylo opět spojeno s Ruskem jako personální unie. V Polsku byla ústava (v Rusku ne).
1830 vypuklo povstání za nezávislost – povstalci nebyli podpořeni rolnictvem, protože jim neslíbili zrušení nevolnictví, povstání bylo potlačeno ruskou přesilou. Polsko se ocitá pod ruskou okupační správou. Vůdcům se většinou podařilo emigrovat a s nimi odchází z Polska i inteligence.
Význam revolucí – byla prokázána neudržitelnost starých feudálních pořádků pro budoucnost.



Přidal: jenikkozak 5. 9. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 582
Zhlédnuto: 3770 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Slovenské národní obrozeníRevoluční hnutí roku 1848 v EvropěDějepis