Humanismus a renesance

16.2.2007

-    snahy o nápravu církve vrcholily v reformačních hnutích, orientovaly člověka k novému pohledu na život a na svět - člověk může uvažovat samostatně, má právo veřejně hlásat a obhajovat své myšlení, i když se odchyluje od oficiálních přístupů
-    „renesance“ z francouzštiny, znamená „znovuzrození“, míní se tím znovuzrození antického pojetí člověka a způsobu života, každý takový návrat znamenal obrodu myšlení a umění
-    nejsilněji byly zasáhnuty jižní Francie a Itálie
-    zájem o vědecké zkoumání památek antické kultury, snahy využít při řešení soudobých společenských problémů tradic antického Říma
-    svou roli sehrály i vlivy islámské vzdělanosti rozvíjející se na území dnešního Španělska, které hodně čerpaly z kultury antického Řecka
-    humanismus = odklon od náboženských otázek, zájem o člověka, o jeho postavení ve světě, ve shodě s antickými ideály hodnotí na člověku nejvýše dobro, krásu a statečnost
-    antika je také vzorem svojí zvídavostí, širokým kontaktem s přírodou, touhou po poznání, klade se důraz na rozum
-    humanisté studovali a vydávali římské a pak i řecké rukopisy (Ovidia, Horácia, Homéra ad.), snažili se psát uhlazenou latinou
-    rozvoj přírodních věd - astronomové Mikuláš Koperník, Johannes Kepler, Galileo Galilei, dospěli k názoru, že Země je jenom jedna z planet, že se točí kolem své osy, a že středem vesmíru je Slunce, a ne Země
-    vynalezen kompas => rozvoj mořeplavby, vynález knihtisku - Johannes Guteberg tiskl v letech 1444 - 1448 v Mohuši na dřevěném lisu z kovových liter sestavovaných do řádků, tisky do roku 1500 se nazývají inkunábule
-    renesance se také odpoutává od dosavadního chápání času, v Biblích inspirované názory na stvoření světa ustupují
-    každému národu se přiznávají vlastní dějiny, nově vznikající dějinné situace nejsou opakem něčeho, co už proběhlo, ale přinášejí něco nového, víra v lidské schopnosti a rozum svědčí o existenci pokroku
-    v pozadí jsou i podstatné společenské proměny, k nimž v Evropě docházelo zhruba od přelomu 13. a 14. století - rozvoj řemesel, řemeslnické dílny, manufaktury, více obchodní činnosti, obdělávání půdy, dobří zemědělci v pobřežních oblastech
20.2.2007
-    renesance se vyznačuje jako reformace - na jedné straně optimismus, na druhé skepse a kritika, oslava podnikavosti a osobní iniciativy, ale i nenávist hladových vůči sytým
o    Thomas More - Utopie
o    Tomasso Campanella - Sluneční stát
-    v obou dílech představy o zlatém věku lidstva, sní o ideálním uspořádání společnosti, o zrušení soukromého vlastnictví, o společné tvorbě hmotných statků, o rozdělování ne podle zásluh ale podle potřeb - všichni měli dostat stejně, všichni se měli stejně oblékat, stejně stravovat
-    studiem antiky se obrozuje i výtvarné umění
o    Michelangelo Buonarroti - sochař, stavitel, malíř, autor soch Mojžíše a Davida, fresková malba Poslední soud v Sixtinské kapli, tvůrce kopule baziliky Svatého Petra v Římě
o    Leonardo da Vinci - všestranný umělec, teoretik umění, autor Mona Lisy, Poslední večeře
o    Raffael Santi - Madona Sixtinská
o    Tizian
-    v Itálii, Francii, Německu i v Uhrách vznikají kulturní a umělecká střediska na dvorech panovníků

Evropská literární renesance
·    Itálie
-    zde podmínky pro vznik renesance byly vytvořeny nejdříve
o    Dante Alighiery (1265 - 1321)
-    Florenťan
-    považován za předchůdce renesance
-    pocházel z nezámožné městské šlechty
-    zabýval se studiem antického i soudobého umění
-    roku 1302 musel odejít jako stoupenec protipapežské strany ze svého rodného města, zbytek života ve vyhnanství pod ochranou městských států ve Veroně a Raveně
-    hlubokým zážitkem, který ovlivnil jeho život byla láska k Beatrice, která však už v době, kdy vzniklo Dantovo největší dílo Božská komedie, byla mrtvá
§    Božská komedie
-    rozsáhlá básnická skladba
-    původně se jmenovala jenom Komedie, později k tomuto názvu připojil Dantův životopisec Boccaccio přívlastek „božská“
-    tři díly - Peklo, Očistec a Ráj
-    básník zabloudí v lese a ohrožují ho tři šelmy - Smyslnost, Pýcha a Lakomství - jeho původcem se stane Vergilius, který byl vyslán mrtvou milenkou Beatrice, mohou uniknout, jestliže projdou Peklem a Očistcem, realistické záběry ze světa prokletých, uprostřed pekelných muk a zkoušek ho upoutává příběh Paola a Francesky, v Očistci nalézá básník mezi potrestanými i velké vladaře, na prahu Ráje básníka opouští Vergilius, neboť jako pohan nesmí vstoupit, Danta se ujímá Beatrice, aby mu pomohla poznat tajemství věčné blaženosti
-    Dante se snažil proniknout k záhadám lidského života
o    Francesco Petrarca (1304 - 1374)
-    označován jako otec italského humanismu, zároveň byl i největším básníkem italské renesance
-    vypovězen z Florencie, šel do Avignonu
-    byl v písemném styku s Karlem IV., navštívil Čechy
-    rozhodující událostí jeho života bylo setkání s Laurou, která umírá roku 1348, na rozdíl od Beatrice nebyla zbožtěná, ale vystupuje jako skutečná žena
§    Zpěvník (1327 - 1370)
-    v hovorové toskánštině napsaný soubor básní
-    většina psána formou sonetu
22.2.2007
-    sonet - jedna z nejrozšířenějších forem, má 14 veršů - dvě čtyřverší a dvě trojverší, rým bývá obkročný nebo střídavý, v anglické poezii se sonet člení na dvě části - 12 veršů a 2 verše, sonet vede ke kladení a zodpovídání otázek, uváděny protiklady, dochází k obměňování a stupňování základní myšlenky, která je uzavřena překvapivou pointou, původ není přesně znám, asi ve 12. - 13. století v italské lidové slovesnosti, pak v renesanci (hlavně díky Petrarcovi, v Anglii William Shakespeare)
o    Giovanni Baccaccio
-    má největší podíl na vzniku renesanční novely - krátký prozaický žánr, název z lat. „novella“ = „novinka“, cílem těsnější vztah k realitě než v dřívější literatuře, vyznačovala se tematickou sevřeností s pádným dějem, vtipné a často překvapivé vyústění konfliktu, někdy připomíná anekdotu, podává přesvědčivý obraz mravů své doby, pochopení pro lidské slabosti, později vzniká novela detektivní, psychologická atd.
§    Dekameron
-    cyklus 100 novel v 10 skupinách po 10
-    spojeno rámcovým příběhem 7 urozených paní a 3 mužů, kteří se v době moru uchýlili z Florencie na venkov a vyprávějí si příběhy - především milostné
-    výstižný obraz mentality a mravů soudobé Itálie
-    obliba krátké povídky se šíří i do jiných literatur
o    Niccolo Machiavelli (1469 - 1527)
-    politik, diplomat, spisovatel
§    Vladař
-    politický traktát
-    pojednává o vlastnostech, jaké by měl mít ideální panovník, odklání se od středověkého názoru na vládce jako osobnost pověřenou bohem
§    Mandragora (1520)
-    komedie
-    nejvýznamnější projev italského dramatu
·    Francie
o    Francois Villon (1432 - 1463)
-    své jméno má od příbuzného, který ho přijal a nechal vystudovat na univerzitě
-    Mistr svobodných umění
-    už za doby studia se pohyboval mezi společenskými vyděděnci, dostává se spolu s nimi do křížku se zákonem
-    studium rétoriky mu poskytlo rozsáhlé znalosti středověké poezie
27.2.2007
-    v jeho poezii různá témata, například pocit pomíjivosti života na Zemi, přijímání smrti jako konečného rozhodnutí veškerého dění
-    v jeho poezii se setkáváme s člověkem, který prožívá své lásky i zklamání, většinou to je člověk na dně společnosti, ostatní se mu vysmívají a pohrdají jím
-    v jeho verších spousta protikladů - verše útočné a plné sarkasmu, ale přistupuje k životu s úsměvem a s nadhledem
§    Odkaz (Malá závěť)
-    osmiveršové básně ironického a satirického obsahu
-    podle toho vzniká francouzská (villonská) balada - z 3, 7 až 12 veršovaných slok a z tzv. poslání neboli envoi [ánvua] s polovičním počtem veršů, všechny sloky ukončeny refrénem (2 - 3 rýmy)
§    Závěť
-    jedno z nejpozoruhodnějších děl středověké lyriky
-    autor se zamýšlí nad svým pohnutým životem, své hříchy omlouvá chudobou a krutým osudem
o    Francois Rabelais [rablé] (asi 1494 - asi 1553)
§    Gargantua a Pantagruel
-    cyklus vycházející v letech 1532 - 1564, na poslední části není autorství prokázáno
-    příběhy obrů otce Gargantui a syna Pantagruela
-    komicky zde zveličil největší nedostatky své doby - kritizuje nesmyslnou organizaci vzdělání, pokrytectví, vysmívá se přežitým žánrům středověké literatury
o    Michael de Montaigne [Monteň] (1533 - 1592)
§    Eseje
-    podle toho esej - prozaický útvar drobného obsahu, na pomezí odborné, umělecké a publicistické literatury, zpracovává témata převážně z filozofických a humanistických věd
-    subjektivní pohled k problematice, toto dílo založeno na zkoumání osobnosti autora
-    vzniká v ústraní v Bordeaux [Bordó], kam se autor uchýlil asi ve 40 letech
-    ukazuje, jak se formovaly jeho postoje, záleží pouze na člověku, jaký bude a jaký bude svět kolem něho
1.3.2007
o    Erasmus Rotterdamský
-    Holanďan, vlastním jménem Gerhard Gerhards
-    působil v mnoha evropských zemích
§    Chvála bláznovství
-    ostře se zde postavil proti německé reformaci
·    Španělsko
-    na přelomu 15. a 16. století se zde na poměrně krátkou dobu vytvořili podmínky pro rozvoj renesance, toto období je někdy označováno jako „zlatý věk španělského písemnictví“
o    Miguel de Servantes Saavedra (1547 - 1616)
-    autor básní, dramat, kratších i rozsáhlejších próz
§    Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
-    1. díl vyšel roku 1605, 2. roku 1615
-    vášnivá četba rytířských románů připravila chudého šlechtice o zdravý rozum, rozhodne se obnovit zašlou slávu rytířství a vydá se do světa za dobrodružstvím
-    v rytířském románu má každý hrdina dámu svého srdce, Don Quijote si zvolí prostou děvečku Dulcineu z Tobasa, kvůli ní je zbit v hádce s kupci, 1. jeho výprava končí brzy návratem domů
-    na další výpravy se vydává doprovázen Sancho Panzou - rozšafný vesničan, jemuž slíbil vladaření na ostrově, který společně dobudou, byl to praktický člověk, kterému šlo o dobré živobytí, netoužil po hrdinství, nebyl to prospěchář
-    Don Quijote byl blouznivec, který všechno obětuje svým ideálům
-    četné příhody - bitva s větrnými mlýny a stádem ovcí
-    nakonec se don Quijote vrací domů, předtím se ještě setkává s Dulcineou, vystřízliví ze svých fantazií a umírá
6.3.2007
-    rozkvět španělského dramatu, za zakladatele považován Lope de Vega
o    Lope de Vega (1562 - 1635)
-    autor velkého množství divadelních her, dochována asi čtvrtina
-    dokonale ovládal řadu dramatických forem
-    náboženská témata, hry z dějin Španělska a antiky, o objevení Ameriky, o mravech soudobé společnosti
§    Fuente Ovejuna (Ovčí pramen)
-    o vzpouře sedláků proti feudálnímu pánovi
o    Firso de Molina
-    žák a pokračovatel de Vegy
-    vlastním jménem Gabriel Féller
§    Svůdce sevillský a kamenný most
-    postava Dona Juana - bezohledný svůdce, zaplatil za to předčasnou smrtí
·    Anglie
o    Geoffrey Chauier
-    zúčastnil se války proti Francii, vstoupil do královských služeb
-    seznámen s díly Danta, Petrarcy a Boccaccia
§    Povídky canterburské
-    veršované, vliv Dekameronu
-    drobní měšťané se vydávají na pobožnou pouť, vyprávějí si příběhy
o    William Shakespeare (1564 - 1616)
-    největší dramatik světové literatury
-    narozen ve Stratfordu nad Avonnou
-    autor 39 her, psal tragédie, komedie, historické i pohádkové hry, přes 150 sonetů
-    v jeho životopisu mezery, v 18 se oženil s 26letou Anne Hathawagovou
-    roku 1585 jel do Londýna, vynikl jako herec a dramatik, člen řady hereckých společností, seznámil se s předními vzdělanci své doby i s příslušníky královského dvora
-    roku 1594 se stal spolumajitelem jedné z největších divadelních společností své doby - Lord Chamberlain’s Men (Služebníci lorda kancléře)
-    roku 1599 se spolupodílel na vybudování divadelní arény The Globe (Zeměkoule)
-    na sklonku života se vrací do Stratfordu, kde umírá a je tam pohřben
-    kolem jeho díla řada záhad, některé jeho hry v několika verzích, s jistotou se neví, zda je vůbec napsal
...
9.3.2007
·    Čechy
o    Viktorín Kornel ze Všehrd
§    O právech, súdech i dskách země české knihy devatery - staví zde české zvykové právo nad právo římské, útočí proti snahám šlechty, která se snažila získat moc v zemi
-    jazykové zaměření českého humanismu se projevuje také větším odborným zájmem o český spisovný jazyk, vznikají 1. české mluvnice, např. od Vavřince Benedikta z Nudožer
o    Daniel Adam z Veleslavína
-    univerzitní profesor, majitel tiskárny, vydával české knihy
-    zaměřen především na šíření děl naučné a populárně naučné literatury
§    Kalendář historický - ve stručném přehledu podle výročí zachytil světové dějiny
-    konec 16. století označován jako doba veleslavínská, její jazyk dáván za vzor spisovné češtiny, tuto dobu nazýváme také „zlatý věk českého písemnictví“
-    vrcholným dílem je šestidílný překlad Bible nazýván nejčastěji podle tiskárny Bible Kralická (Biblí česká) (1579 - 1594), humanisté přistupují k Bibli jako k dílu uměleckému, přeložena do více jazyků, tuto práci u nás zastávala jednota bratrská
o    Jan Blahoslav (1523 - 1571)
-    historik, archivář, učitel, teoretik hudby a literatury, studoval na německých univerzitách
§    Akta jednoty bratrské - uspořádání archivů pro jednotu bratrskou, věnoval jim mnoho úsilí
§    Filipika sproti misomusům - názory na vzdělání
-    získal velké znalosti, utvrdil se v myšlence, že hromadit nové učenosti má smysl pouze, pokud jsou prospěšné druhým
§    Kancionál Samotulský - jeden z nejvýznamnějších sborníků, v souvislosti s jeho přípravou vydal spis Musika - že by se měly písně skládat v češtině
§    Gramatika česká (1571) - usiluje o vytříbený jazyk, měřítkem jazykové správnosti je krása řeči, odmítá nářeční prvky, usiluje o ustálenou jazykovou normu
§    Vady kazatelů - usiluje o zvýšení úrovně mluvených projevů na bratrských shromážděních
§    Nový zákon vnově do češtiny přeložený - vzniká revizí už existujících překladů, snaha o přesný překlad, projevil se jako odborník a znalec jazyka
-    brzy po smrti Blahoslava pořídili bratrští kazatelé překlad celé Bible
o    Václav Hájek z Libočan
-    katolický kněž
§    Kronika česká (1541) - od praotce Čecha až do korunovace Ferdinanda I. roku 1526, ale není zcela věrohodná, snaha dodat české minulosti lesk a slávu, oblíbená až do konce 18. století, je hlavním zdrojem poučení o minulosti
-    podobné oblibě se těšil žánr cestopisů
§    Příhody Václava Vratislava z Mitrovic - o autorově cestě z Cařihradu
§    Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Egypta… - od Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic
§    Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři do Palestiny - od Oldřicha Prefáta z Vlkanova
13.3.2007
-    díla naznačují, že se u nás prosadili vlivy renesance, platí to především pro zábavnou literaturu určenou širšímu čtenářskému okruhu
-    zájem o tato díla stoupá, vydávají se nová zpracování středověké (hl. rytířské) literatury, nazývané kronikami a historiemi, nebo to byly texty čerpající ze zábavných vyprávění evropské renesance
-    pronikají k nám i díla anonymních tvůrců, které se šířily po celé Evropě, např. u nás zdomácněla postava Dr. Fausta (upsal se ďáblu), postava lidového šibala Enšpígla
-    oblíbené další humoristické a satirické knížky, např. Frantova práva, vznikají příběhy o šašku krále Jiřího z Poděbrad - o Janu Palečkovi - Historie o bratru Janu Palečkovi
-    humoristé se snažili vytvořit i drama, které přetrvalo v husitství, na rozdíl od předhusitských obracejících se k látkám z Nového zákona, obracejí se teď k látkám ze Starého zákona
-    tyto hry se hrály převážně na školách (studenti) = školské drama, jiní zpracovávali náměty ze soudobého života
§    Jan Campaignus Vodňanský - Bretislaus - latinské drama zpracovávající látku národní minulosti




Přidal: developer 1. 4. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2339
Zhlédnuto: 6532 krát