Baroko

16.3.2007
-    kulturní a umělecká epocha od 2. poloviny 16. do 2. poloviny 18. století
-    barokní umění a literatura byly třídně diferencovány, baroko sloužilo především vládnoucí třídě, odrážejí se v něm rozpory v náboženství
-    barokní hrdina se odvrací od přírody u světa a je zaměřen na zkoumání vlastního nitra, smrt pro něj znamená stanutí na prahu věčnosti, kde se setkává s bytostí, která rozhoduje o všem, Bůh, pokud k němu člověk nalezne cestu, může znovu nastolit v jeho duši klid
-    barokní umění je názorné, oslovuje člověka hýřivostí barev, zaobleným obrysem, při každé vhodné příležitosti probíhají velkolepě připravené slavnosti, kde vyzvánějí zvony, bíle oblečené družičky kladou na cestu bílé kvítí, oltář je vyzdoben, do toho jásavý zpěv kostelního chóru, hraje se na varhany
-    v barokní době vznikají i užitečná řemesla, výroba porcelánu a jeho umělecká výzdoba, zpracování jantaru, nové dekorační dokonalosti dosahují také zahrady zámků i měst, v malířství neobvyklé světelné efekty
-    rozšiřuje se počet literárních druhů a forem, verše se vyznačují napětím, v období po bitvě na Bílé hoře rozkvět jazyka v lidových písních, které jsou plné touhy, smutku i výsměchu a úšklebků - typický kontrast pro baroko
-    vznikají lidové pohádky a pověsti, loutkové hry, satirické popěvky, lidové frašky
-    barokní autoři používají různé obraty, citově zabarvené výrazy, alegorie, metafory
-    kolébkou evropského baroka se stalo Španělsko, 1. projevy od poloviny 16. století v těsné spojitosti s renesancí, odtud se baroko šíří na východ do dalších evropských zemí, vývoj trvá asi 200 let, působení patrné i v dalších obdobích, ovlivňuje literaturu dodnes
·    Španělsko
o    Louis do Göngora Argot
-    básník, podle něho nový umělecký směr - gongorismus = kulteranismus (culto = vzdělaný)
-    jeho vrcholná díla určena úzkému okruhu zasvěcených znalců umění, bližší čtenáři jsou jeho drobnější lyrické básně
o    Pedro Calderon de la Barca
-    taky reprezentuje kulteranismus
§    těžiště jeho tvorby spočívá v dramatu vytvářející duchovní hry - Velké divadlo světa, Život je sen, Sudí zalamejský - podobný námět jako Lope de Vega ve hře Ovčí pramen
-    vznikají zde i tzv. komedie pláště a meče - doznívá v nich renesančně-optimistický vztah k životu
·    Itálie
o    Torquato Tasso
§    Osvobozený Jeruzalém - rozsáhlá lyricko-epická skladby, zamýšlel vytvoření křesťanské podoby antických eposů, podává zde obraz obléhání Jeruzaléma a Ježíšova hrobu křižáckým vojskem
§    pastýřská idyla Aminta
o    Giambabtista Marina
-    píše poezii, po něm styl marinismus, tento styl pronikl i do dalších evropských zemí, hlavně do Francie (dlouho tady působil), stal se výlučnou záležitostí šlechty
-    jeho verše náročnější, dokonalejší, využívá metafor, někdy verše chladnější bez zážitku
·    Německo
o    Friedrich von Spee
§    posmrtně vydaná sbírka Vzdoroslavíček - tyto básně předznamenaly vývoj německé barokní lyriky a silně ovlivnily duchovní poezii 17. století
20.3.2007
o    Andreas Gryphius
-    vlastním jménem Greif
-    psal komedie a hry s historickými náměty, v některých jeho verších najdeme motivy hrůzy, protože v dětství byl vystaven hrůzám Třicetileté války
o    Hans Jakob Christoffel von Grimmelshansen
§    román Dobrodružství Simplicia Simplicissima - zpočátku 5 částí, později se rozrostl na 10dílný cyklus tzv. symplicilánských spisů, zobrazuje osudy naivního prosťáčka uneseného vojáky, zažívá různá dobrodružství, v pozadí zobrazena krutost Třicetileté války, dílo psáno s humorem
·    Anglie
o    John Milton
§    duchovní epos Ztracený ráj - velmi rozsáhlá 12dílná skladba, inspirace Biblí, ztvárňuje odvěký svár sil dobra a zla ve světě i v lidském nitru, zdůrazňuje svobodu lidského rozhodování proti zásahu osudu a boží vůle
-    barokní výtvarné umění
o    Holandsko - Petr Paul Rubens, Rembrandt von Rijn
o    Španělsko - Diego de Silva Y Velarqier
o    Čechy - Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Kupecký, Václav Vavřinec Rainer, Matzáš Braun, Ferdinand Maxmilin Brukof
-    barokní hudba
o    u nás František Brixi, Jakub Jan Ryba
-    barokní kultura v západní a jižní Evropě se odlišovala tím, že není spojena s protireformací jako v Čechách, české výtvarné umění má vyloženě náboženskou povahu
·    České země
-    rozvoj barokní literatury v době poznamenané neblahými důsledky stavovského povstání (1618) a Třicetiletou válkou (1618 - 1648)
-    zaměření literární tvorba je náboženské
-    zúžil se počet čtenářů, protože nejvzdělanější lidi často emigrovali, literatura se tak tematicky zužuje, jezuitský řád ovládal skoro celou tvorbu
-    hrdinou je často světec (jako ve středověku), sílí pocit marnosti, úvahy o posmrtném životě, záliba v kontrastech
-    barokní slavnosti, pro ně vznikají texty divadelních her s náboženskými tématy, objevují se náboženské písně, kázání, koledy, příběhy ze života svatých, kult Ježíše Krista, uctívali svaté, hlavně Jana Nepomuckého svatořečeného roku 1729 (největší církevní barokní událost u nás)
-    velkou část slovesné produkce vytvářeli venkovští učitelé, bohatí sedláci, písmáci, to je tzv. tvorba pololidová
-    k oblíbeným žánrům patřila inetludia - krátké frašky z venkovského prostředí psané divákům ve městech, díky nim si můžeme učinit dobrou představu o situaci na českém venkově v době pobělohorské
o    nejvýznamnějším autorem interludií František Kocmánek - Samentatio rusticana - reagoval zde především na politické události a na situaci na českém venkově
-    vznikaly i knížky lidového čtení, značné oblibě se těšily jarmareční písně, zaměřené na pobavení publika
o    venkovští písmáci se pokoušeli tvořit básně, díky nim zápisky z běžného života, popisovali události, zkušenosti z hospodaření, obchodu, nejznámějším František Jan Vavák
22.3.2007
-    velké množství památek vznikalo v lidovém prostředí spontánně jako výsledek kolektivní tvorby, doba pobělohorská je považována za vrcholové období v tvorbě lidové slovesnosti, ta vznikala na venkově, určena venkovskému lidu, texty lidové slovesnosti nevznikaly najednou, ale po delší dobu, žánrově i tematicky bohaté - lyrika, epika i drama, pohádky, pověsti, písně, přísloví, hádanky, říkadla, činohra i loutkové divadlo
-    na druhou stranu působili autoři vzdělaní, znalí stavu literatury ostatních zemí, většina z nich spjata s jezuitským řádem, nejvýznamnějším autorem byl Bohuslav Balbín
o    Bohuslav Balbín (1621 - 1688)
-    zklamán situací, v níž se ocitl český národ v době pobělohorské, obracel se do minulosti
§    vydává latinsky psaný spis Výtah dějin českých
§    Rozmanitosti z historie Království českého - nejvýznamnější částí Učené Čechy - věnováno našim kulturním i literárním dějinám
-    považoval vlast a národ za hodnoty, které si zaslouží péči
§    latinské pojednání Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého - reagoval na úpadek spisovné češtiny, na její vytlačování němčinou, vydáno asi o 100 let později Františkem Martinem Pelclem, obhajuje právo národa na vlastní jazyk, odsuzuje politiku vídeňského dvora snažícího se vytlačit češtinu ze škol, úřadů, kostelů
-    kulturní úpadek národa v době pobělohorské se projevil na úrovni jazykových slovesných děl, chyběl vzor dokonalé češtiny
o    puristé se snažili o čistotu jazyka, snaha o zamezení pronikání hlavně německých slov do češtiny, Václav Pohl, Václav Jan Rosa
o    někteří autoři zpracovávali legendy, náboženskou lyriku, Adam Václav Michna z Otradovic - jindřichohradecký varhaník, napsal dílo Loutna česká, Svatoroční muzika
-    byli tu i autoři působící v cizině
o    Jan Amos Komenský (28. 3. 1592 - 1670)
-    narozen pravděpodobně v Nivnici nedaleko Uherského Brodu, jeho otec pocházel z nedaleké Komny => Komenský
-    v dětství přišel o oba rodiče, měl mimořádné nadání, představiteli jednoty bratrské vyslán do Německa, kde pokračoval i ve studiu na vysoké škole, po návratu učil v Přerově
-    roku 1616 vysvěcen na kněze, od roku 1618 působil ve Fulneku
-    krátce po bitvě na Bílé hoře musel s manželkou a se dvěma dětmi uprchnout, skrýval se na statku svého příznivce Karla staršího ze Žerotína, roku 1622 mu v důsledku moru umřela manželka i děti, pak se znovu oženil
-    začalo pronásledování nekatolických duchovních, hledal nový úkryt, z pověření jednoty bratrské odcestoval do polského Lešna, aby připravil podmínky pro budoucí exulanty z Čech, roku 1628 se zde usadil
23. března 2007
-    z Lešna podnikal cesty do Anglie, Švédska a Uher z politických účelů (byl biskup jednoty bratrské) i na pozvání významných osobností - v jejich zemích může učinit plány na reformu školství
-    roku 1648 mu umírá druhá manželka, po uzavření vestfálského míru mu pohasly všechny naděje na návrat do Čech a hlásání svého vyznání
-    na jaře 1656 bylo Lešno za švédsko-polské války vypáleno, při požáru zničen Komenského dům s velkou knihovnou a cennými rukopisy, největší ztrátou slovník Poklad jazyka českého, na kterém pracoval přibližně 30 let
-    Polsko se stalo katolickou zemí, Komenský využil pozvání bohatého holandského kupce Vavřince de Geera, odjel do Amsterdamu
-    roku 1670 tam umírá, pohřben v blízkém Naardenu
-    jádrem celoživotního díla jsou práce vševědné (pansofické), Komenský vychází z názorů, že vše pochází od Boha, a také to k němu směřuje, veškerá skutečnost je dílem božím, do všeobecného řádu věcí včleněn člověk představující nejdokonalejší boží výtvor, člověk by naplno měl rozvinout své přednosti, tudy vede cesta k odstranění všeho společenského zla, bídy, válek a sociální nerovnosti, mezi lidmi by měly vznikat vztahy založené na vzájemné solidaritě, toleranci a respektu vůči osobnosti druhého, takové harmonie by měli dosáhnout všichni
§    snažil se o vytvoření encyklopedií zahrnujících všechny soudobé poznatky, Hlubina bezpečnosti, Předchůdci vševědy, Cesta světla
-    pedagogická díla se včleňují do rámce vševědných plánů, považovány za vrchol jeho tvorby, snaží se o systematický přístup ke všem složkám výchovy, jeho díla ovlivňují výchovu a vzdělání dodnes, snaží se dosáhnout, aby středem pozornosti byl žák, v dítěti vidí specifickou bytost vyžadující specifické přístupy
§    Velká didaktika (Didaktika magna) - vychází roku 1668, český koncept vznikl již dříve, patří k nejproslulejším dílům Komenského, přeložena do hodně jazyků, Komenský se snaží z pedagogiky vytvořit vědní obor, přesvědčen, že každý může být výchovou a vzděláním přiveden tak daleko, aby mohl žít důstojným životem, výchovu rozděluje do 4 stupňů po 6 letech, 1. - do 6 let, o výchovu se starají rodiče (mateřská), 2. - do 12 let, povinná školní docházka v národním jazyce, 3. - do 18 let, ve větších městech latinské školy - gymnázia, 4. - pro nejnadanější, univerzity a akademie
§    Informatorium školy mateřské - příručka především pro vychovatele (matky, chůvy), upozorňoval na význam předškolní výchovy, zdůrazňoval důležitost estetické výchovy (především hudební a slovesné)
27. března 2007
§    Dveře jazyků otevřené - latinsky (1631) i česky (1633), malá encyklopedie, stavěl se proti učení slovíčkům na zpaměť, chtěl přejít k účinnější výuce jazyka
§    Orbis pictus (Svět v obrazcech) - původně učebnice latinská, později vzorem všech jazyků, bohaté ilustrace
§    Nejnovější metoda jazyků - praktické návody k výuce jazyka
§    Schola ludus (Škola na jevišti) - dramatické pokusy ve školských latinských hrách, měly prohloubit znalosti latiny, snažil se odstranit mechanické učení - má být názorné, s příklady, snadné, zajímavé, musí sledovat výchovný cíl, ve škole se má vychovávat a probouzet citovou stránku, má se postupovat od jednoduchého ke složitějšímu, výuka by měla směřovat k praktickým úvahám pro život, vyučování má být pro všechny a zdarma, kladl důraz i na tělesnou zdatnost
§    Listové do nebe - 5 dopisů pro Ježíše Krista, autor se zamýšlel, jak čelit zlu, které vnáší mezi lidi společenskou nerovnost
§    Truchlivý - rozpor rozumu a citu
§    O poezii české - usiluje o obrodu českého básnictví
§    Labyrint světa a ráj srdce




Přidal: developer 1. 4. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2092
Zhlédnuto: 4121 krát