reakce na středověkou svázanost, nepružnost, orientace na člověka, ne na Boha, víra v člověka, v jeho rozum, možnosti, poznání, pozemský život
rozvoj střední vrstvy obyvatelstva – měšťanstvo, zámořské objevy, rozvoj obchodu, řemesel, důležitá vzdělanost, usiluje o harmonii – víra nemizí ze života, ale důraz je kladen na světský život
1) poznávání společnosti
představa ideálního státu (návaznost na antiku), poprvé – v Anglii
Thomas Moore (Morus)
spis „Utopie“ - ostrov s ideálním státním uspořádáním, největší zlo – soukromé vlastnictví, všichni pracují, 6 hodin denně, poté se věnují umění, vědě, upřednostňuje rolníky, největší dobro – zdraví, proti rozvoji techniky
Thomasso Campanella
spis „Sluneční stát“ - město obehnáno sedmi hradbami – symbolizují úroveň vzdělání, důraz na vzdělání a výchovu, deista – svět stvořen Bohem, nyní funguje podle pozemských zákonitostí
Niccolo Machiavelli
spis „Vladař“ - rady, jak se má panovník chovat pro získání udržení moci
necessitá – nutnost – hnací síla, přirozenost, potřebnost člověka – nutí člověka žít ve shodě s realitou, nepodléhat falešným představám, výsledek – různý
vladař by si měl nutnost uvědomovat, má jít s duchem doby – mění se, člověk se podle něho nemění, je v podstatě zlý
panovník nemusí zavrhovat násilí, správný způsob - provést zločiny najednou, pak s nimi přestat
špatný způsob - provádění zločinů později a opakovaně - vzbouření lidu, panovník může ztratit moc
na poddané se nelze spolehnout, krutosti může použít - po zvážení situace - nejlepší řešení, po krutosti - dobrodiní - ne najednou, nýbrž po dávkách, pokud se lid vzbouří, je pozdě na krutost
má očekávat od lidí to horší a připravit se na to, nebezpečnější skupinou jsou bohatí (menší skupina) - chtějí utiskovat, ohrožují panovníka, má své okolí obměňovat - proti spiknutí
důležité jsou válečnické zkušenosti (i obyčejný voják se může stát vladařem)
„Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí“ - je lepší být obáván - bázeň mizí hůře než láska
2) poznávání přírody, světa
představitelé tohoto proudu nepopírají Boha - většinou jsou věřící (někteří i mniši)
polemizují o církevním výkladu Bible, pochybují o dogmatech - spor s církví, často jsou pronásledováni, musí se skrývat, odejít ze země, umírají mučednickou smrtí
důraz na vědecké poznávání přírody, jejich názory - velký vliv
Leonardo da Vinci
kladl důraz na poznání a jeho metody, věnoval se mnoha oblastem, předběhl svou dobu (používal například indukci a dedukci)
základ světa - pohyb, změny
důraz na praxi - technika, inženýrské projekty, konstrukce, anatomie (využití v sochařství)
krása ducha a těla - harmonie, soulad, člověk je součástí přírody
Paracelsus
zakladatel lékařské chemie, pokusy - alchymie
Mikuláš Kusánský
kardinál - kněží přestávají být ortodoxní, myšlenka - Země není středem vesmíru - kacířská
zájem o přírodní vědy, vznik a zánik věcí, panteismus - Bůh je přítomen ve všech věcech
princip tolerance myšlenek ostatních, pro reformy v církvi
Bernard Telésius
zkoumání přírody - máme vycházet z pozorování (ne z cizích teorií), deista (Bůh dále nezasahuje)
Mikoláš Koperník
Polsko, spis „O pohybu těles nebeských“ - heliocentrická teorie - revoluční (dříve geocentrická), Země se otáčí kolem své osy a obíhá kolem Slunce - v kruzích, spolu s dalšími planetami
pronásledován, odešel z Polska, cestoval po Evropě
vesmír je konečný, ohraničují ho stálice
Giordano Bruno
dominikánský mnich, spor s církví, opustil Itálii, po letech se vrátil - zatčen, 1600 - upálen jako kacíř
strávil půl roku v Praze, proti scholastice, šířil učení o pohybu světa
myšlenky humanismu, člověk nikdy nedosáhne absolutního poznání, ale učením se zdokonaluje - vytváří si životní názor, hodnoty, cíle
narozdíl od Koperníka - nebeská klenba je nekonečná
Johannes Kepler
spis „Nová astronomie“ - pohyby těles, 3 zákony
rozpracovával vědecké metody, ověřoval hypotézy
Galileo Galilei
sestavil dalekohled, podpořil mnohé teorie (např. Keplerovy), volný pád, setrvačnost - mechanika
spor s církví - zatčen, donucen k odvolání - nebyl upálen, známá věta: „A přece se točí!“