< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Scholastické období Filosofie v období renesanceZáklady společenských věd

Středověká filosofie

  • míšení kultur, orientální myšlenky - rozšiřování obzorů x snahy o zachování identity
  • počátek našeho letopočtu - křesťanství, Nový zákon - láska k bližnímu - nová hodnota, rovnost lidí - v duševní rovině (již u stoiků - vzájemné ovlivnění proudů), křesťanství má čím dál silnější pozice - zasahuje do všech oblastí života - objevují se námitky, křesťané se musí bránit - apologetové - píší obranné spisy - apologia - v počátku středověké filosofie

patristika - 2. - 7. století

  • první období - apologetické období - 1. - 2. stol. n. l., apologetové - často umírali mučednickou smrtí - Justýnus, někteří se snažili sloučit filosofii s náboženskými představami
  • druhé období - 3. a 4. stol. - vytváření dogmat, křesťanství upevnilo své pozice, uznáno jako státní náboženství, církev má svoji hierarchii, důležitá je teologie - křesťanská nauka, filosofie je "služkou teologie“
  • třetí období - dogmata a teologické pojmy - systém, propracovávání

Augustinus Aurelius

  • jeden z nejuznávanějších církevních otců, jeho učení přetrvalo skoro tisíc let
  • narodil se v Africe (matka byla křesťanka, otec byl pohan), žil rozmařilým životem v Kartágu
  • setkal se s filosofií, politikou, odjel do Říma studovat filosofii, nakonec ji přednášel
  • když mu bylo přes 30, přijal křesťanství, stal se biskupem
  • odešel zpátky do severní Afriky - tam zemřel při obléhání města
  • první velký filosof od dob Aristotela, který vytvořil systém spirituálního monismu
  • Bůh je nejvyšším principem, stvořitelem světa, nejvyšší dokonalost, nejvyšší dobro, zdroj všeho - chceme-li poznávat, musíme poznávat skrze Boha
  • tím, že poznáváme sami sebe, poznáváme i dál, poznáváme svět, princip světa, Boha
  • proč existuje zlo? - zajímá se o historii, dějiny lidstva jsou neustálým svárem dobra a zla, popisuje to jako dvě obce (spis „O boží obci“), principy mezi sebou zápasí
  • boží obec - církev, víra, svět dobra, stvořitelem - Ábel
  • pozemská obec - zlo, stvořitelem - Kain
  • zdůrazňuje úlohu vůle, lásky - obrovská síla, která dokáže se zlem bojovat
  • učení o predestinaci - předurčení, nevíme, jaký je náš osud, máme pocit, že máme svou svobodnou vůli, podle toho se chováme, máme se snažit o dobro, stane se to, co se má stát

scholastika - 9. - 15. století

  • schola, filosofie vyučovaná v církevních školách, později považováno za nepružné, zkostnatělé
  • víra je důležitější, (de)formuje filosofii, filosofie je „služka teologie“
  • úkolem – rozumem podepřít teologická dogmata, konflikt víry a rozumu, vítězí víra
  • spor o univerzáliích
    • 1) realisté – pojmy existují již před vznikem věcí - v božském rozumu (Platónova teorie ideí)
    • 2) nominalisté – výtvor lidského rozumu, jen jméno, a) lidské pojmy jsou abstrakcí - konceptualisté, b) existují jen věci, pojmy jen lidským pojmenováním - radiální nominalisté
  • raná scholastika – do 12. století – většina jsou realisté, Pierre Abélard
  • vrcholná scholastika - Albert Veliký – přeložil Aristotela z arabštiny zpět do latiny, učitel Tomáše Akvinského

Tomáš Akvinský

  • tomismus – uplatnění nových poznatků, jejich zapojení do víry
  • sociální otázky, hlavní úloha státu – péče o obecné blaho – morální, do čela státu – církev, společenská nerovnost je přirozeným důsledkem prvotního hříchu
  • spojil filosofii a teologii, obránci jeho filosofie – jezuité
  • autorita – prohlášen za pátého učitele církve
  • návaznost – v 19. století – neotomismus – vědecké objevy – uplatnění nových poznatků ve víře, základ klerikálního hnutí ve 20. století

Roger Bacon

  • anglický filosof, experimenty, alchymie, obviněn z čarodějnictví, zemřel ve vězení

William Occam

  • nominalista



Přidal: Aleinad 18. 12. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 518
Zhlédnuto: 4603 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Scholastické období Filosofie v období renesanceZáklady společenských věd