< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Antoine de Saint-Exupéry: Válečný letecHector Hugh Saki - Munro: Léčba neklidemČtenářský deník

Antoine de Saint–Exupéry: Malý princ

Doba děje: 2. světová válka

Místo děje: planetky a poušť na Zemi

Obsah díla:

Na poušti havarovalo letadlo. Pilot se ho dlouho marně pokoušel objevit. Znenadání se u něho objevil malý chlapec – Malý princ. Chtěl po něm, aby mu nakreslil beránka, a tak se seznámili.

Pilot neuměl kreslit, protože, když jako malý chlapec nakreslil slona v hroznýši, dospělí mu řekli, aby nekreslil klobouky a věnoval se něčemu užitečnějšímu. A tak se nikdy nenaučil kreslit. Malému princi kreslil různé beránky, ale ani jeden se mu nelíbil. Až nakonec mu nakreslil krabici a řekl mu, že uvnitř je beránek. To se malému princi líbilo.

Malý princ se rád vyptával na různé věci a nedal si pokoj, dokud nebyl s odpovědí spokojen. Sám však na otázky jemu položené neodpovídal. Někdy se však rozvyprávěl, a tak se pilot dozvídá o jeho planetě, která je velmi maličká, takže musí každé ráno chodit a vytrhávat semenáčky baobabů, aby mu neroztrhly planetku, také musí čistit komíny třem sopkám.

Jednoho dne mu tam vyrostla květina. Byla velice zranitelná, křehoučká, ale také marnivá a pyšná. Chtěla, aby se o ní malý princ staral a měl ji rád. Časem se malému prince zachtělo cestovat, proto se svázal několik tažných ptáků a odletěl s nimi. Zastavoval se na různých planetkách, kde potkával roztodivné lidi. Například na jedné krále, který neměl komu vládnout, na druhé domýšlivce, který neměl nikoho, kdo by jej obdivoval. Na další planetě potkal pijana, který pil, aby zapomněl, že se stydí, že pije. Na jiné planetě zase uviděl byznysmen, který stále počítal hvězdy, o kterých si myslel, že mu patří.

Na páté planetě lampář stále rozsvěcel a zhášel lampu. Jeho planetka se totiž točila tak rychle, že se stále střídal den a noc. Tento člověk jako jediný nepřipadal malému princi směšný, protože se jako jediný zabýval něčím jiným, než sám sebou.

Na šesté planetě potkal zeměpisce, o tom si malý princ myslel, že dělá něco užitečného, ale pak přišel na to, že stále jen sedí u stolu a zapisuje údaje, které mu řeknou badatelé. Tento zeměpisec poslal malého prince na Zem.

Na Zemi nejdříve potkal hada, který mu řekl, že spadl na poušť, kde nežijí lidé, a proto je musí jít hledat jinam. Poté potkal lišku. Liška mu vysvětlovala, co znamená ochočit si někoho a stát se přítelem někoho. Také uviděl růže. A tak zjistil, že jeho květina není jediná na světě, ale že jich rostou spousty. Ale liška mu vysvětlila, že i přesto je ta jeho květina jedinečná, protože ji má rád.

Poté potkal výhybkáře, který třídil cestující po tisícových balících, baví se s malým princem o tom, že lidé se honí za něčím a neví za čím. Jedině děti vědí, co hledají, když se dívají z okna vlaku.

Dále potkal obchodníka, který prodával pilulky proti žízni. Malý princ se podivoval, proč by si takovou pilulku někdo koupil, když se může napít u studánky.

Pilotovi se stále nedařilo opravit letadlo a docházela mu voda. Na popud malého prince se vydali hledat studnu. Tu také nakonec našli.

Malý princ se chtěl vrátit domů. Jediný způsob byl takový, že ho uštkl had a on zemřel. Pilot nakonec opravil letadlo a vrátil se domů.

Kniha je určena jak pro děti, tak pro dospělé. Děti ji chápou jako pohádku, ale dospělí v ní určitě vidí větší psychologický ráz. Je zde ukázáno jak dospělí lidé ztrácí dětskou představivost a jak málo dětem rozumí.

Úryvek z knihy:

"Znám planetu, kde žije jeden moc červený pán. Nikdy nepřivoněl ke květině, nikdy se nepodíval na hvězdu. Nikdy nic nedělal, jen počítal. A celý den opakuje jako ty: "Já jsem vážný člověk! Já jsem vážný člověk!" - A nafukuje se pýchou. Ale to není člověk, to je houba!"

"Cože to je?"

"Houba!"

Malý princ byl teď hněvem celý bledý.

"Už milióny let si květiny tvoří trny. A beránci je přesto po milióny let okusují. A to není vážná věc, snažíme-li se pochopit, proč se květiny tolik namáhají, aby měli trny, když ty trny na nic nejsou? Copak boj beránků a květin není důležitý? Není to vážnější a důležitější než počítání toho tlustého pána? A co když já znám květinu, jedinou na světě, protože neroste nikde jinde než na mé planetě? A co když mi tu květinu nějaký beránek rázem zničí, jen tak, jednou zrána, a ani si neuvědomí, co dělá? To že není důležité?"

Zarděl se a po chvíli pokračoval:

"Má-li někdo rád květinu, jedinou toho druhu na miliónech a miliónech hvězd, stačí mu, aby byl šťasten, když se na ty hvězdy dívá. Řekne si: Tam někde je má květina… Ale sežere-li beránek květinu, bude to, jako by najednou všechny hvězdy pohasly! A to že není důležité!"


Přidal: tess.for 26.02.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 763
Zhlédnuto: 16139 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Antoine de Saint-Exupéry: Válečný letecHector Hugh Saki - Munro: Léčba neklidemČtenářský deník