Hector Hugh Saki - Munro: Léčba neklidem

Obsah díla:

Stredni Vaštar Povídka je o desetiletém chlapci, který podle doktora nevydrží naživu ani pět let. Chlapec se jmenuje Conradin a žije se svou sestřenicí paní De Roppovou, kterou nenávidí. Uzavírá se do světa svojí fantazie a když vzadu v kůlně najde hnědou fretku, zavře ji do krabice a vymyslí si tak svého boha Stredniho Vaštara ke kterému se každý den modlí. Obzvlášť nenávidí chození do kostela, protože on má svého boha a když jeho sestřenici začne bolet zub je hrozně šťastný a myslí si, že to zařídil jeho bůh. Jednou jde paní De Roppová do kůlny a fretka jí uteče, tak zmizí jeho bůh Stredni Vaštar. Léčba neklidem Hlavním hrdinou této povídky je pan J.P.Huddle. Jede zrovna ve vlaku se svým přítelem a povídají si. Naproti nim sedí pan Clovis a celý rozhovor poslouchá. Pan Huddle si právě stěžuje, že mu připadá, že hrozně stárne, má rád věci na svých místech a když nejsou , tak je nervózní. Jeho přítel mu poradí Léčbu neklidem- pravý opak, zažít nějaké vzrušení, ale neví přesně co by mu pomohlo. Pan Clovis to všechno slyší, zapamatuje si jeho adresu, kterou měl na zavazadle a hned mu pošle telegram, ve kterém stojí, že Tilfieldu přijede biskup a ubytuje se v jeho domě. Pak Clovis přijde za panem Huddlem a řekne mu, že biskup je už u něj v knihovně, ale nemá ho rušit, připravuje program na vyvraždění židů. Huddle je otřesen a nechce tomu uvěřit. Clovis mu také řekne, že mu v tom mají pomáhat skauti, kteří se před chvílí spletli a zabili omylem pošťáka. Pan Huddle zbledne a je vyděšený. Vyděšená je i jeho služka, která si měla pošťáka brát. Další den pan Clovis odjede, biskup v knihovně není a poštu přinese stejný pošťák jako obvykle. O panu Clovisovi již potom nikdy neslyšeli. To byla léčba neklidem……

Úryvek z knihy:

Conradinovi bylo deset a doktor o něm odborně usoudil, že nevydrží naživu ani pět let. Doktor byl úlisný a změkčilý a jeho názor mnoho neplatil, doktorův úsudek však sdílela i paní De Roppová, jejíž názor platil skoro ve všem. Paní De Roppová byla Conradinova sestřenice a pěstounka a v chlapcových očích představovala ony tři pětiny světa, které jsou skutečné, nevyhnutelné a nepříjemné; zbývající dvě pětiny, neustále se s nimi střetající, představoval on sám a jeho fantazie. Conradin byl připraven, že může den co den podlehnout panovačnému nátlaku nevyhnutelností - jako je nemoc, mazlivé šikanování a jednotvárná nuda. Bez své fantazie, která se vzpínala pod ostruhami osamělosti, by jim byl podlehl už dávno.

Můj názor:

Autor jakoby se dokázal vžít do desetiletého chlapce. Přesně popisuje jeho pocity a myšlenky. Radost, smutek, nenávist, lhostejnost a hlavně obrovské zanícení, když se chodí modlit ke svému bohovi a přináší mu kradený muškátový oříšek. Autor píše velmi poutavě do posledního okamžiku je člověk napnutý, jak tohle dopadne, vždyť, to co napovídá pan Clovis panu Huddlovi je přece nemožné….biskup takový tolerantní člověk a chce takovýhle převrat, to přece není možné. A taky není, jen je čtenář napnut až do posledního okamžiku. Také jsou zde dobře vylíčeny pocity pana Huddla, který je zděšen a zároveň má strach jak to skončí. Autor píše poněkud neobvyklé povídky, ale přece velmi zajímavé, dokáže se vžít do situace toho kterého člověka a popsat jeho pocity a myšlenky. Je až neuvěřitelné, jak autorův styl dokáže vtáhnout čtenáře do děje. Povídky jsou každopádně úplně jiné než povídky jiných spisovatelů. Autor přichází s něčím do té doby novým…