Autor zde popisuje prostředí válečných letců v období druhé světové války ve Francii. Jednoho dne dostal od majora rozkaz, aby proletěl se svým letadlem v nízké výšce nad německou frontou a zjistil pozice vojáků. Jako každý jiný letec rozkaz bez odporu přijal. Popisuje pocity, které zažíval, když letěl vlastně na smrt. Nikdo nedoufal, že by se mohl vrátit. Ani on v to nedoufal, vždyť letěl vlastně sám přímo do středu nepřátel. Vzpomíná na dětství, vše, co vidí pod sebou, mu připomíná chvíle, které prožil. Pomalu se smiřuje se smrtí, je tak jasně před ním, nemá naději, že vyvázne. Přesto se snaží Němcům uniknout a tím si svůj život o pár sekund prodloužit. Jako zázrakem se mu ale podaří přelétnout celou frontu, aniž by byl sestřelen. Vrací se na základnu, kde znovu vidí své přátele, kteří ho už považovali za mrtvého.