< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Jaromír Erben: Kytice (3)Karel Jaromír Erben: KyticeČtenářský deník

Karel Jaromír Erben: Kytice (4)

Doba děje: neurčeno

Místo děje: neurčeno

Obsah díla:

Třináct lyrickoepickách balad:

Kytice

    Zemře matka, ale zželí se jí jejich dětí, a proto svou duši převtělí do květiny – mateřídoušky. Tato první balada zároveň tvoří rámec, kdy jednotlivé balady představují květiny, které Erben svázal do „Kytice“.

Poklad

    Chudá žena se svým malým dítětem o Velkém pátku spěchá do kostela, když v tom spatří vchod v kameni, který tam dříve nebýval. Zvědavost jí nedá a jde se podívat dovnitř, octne se v jeskyni plné zlata a stříbra. S vidinou velkého bohatství odnáší co nejvíce zlata a stříbra a přitom dítě nechá v jeskyni, jelikož ho neunese. Zjistí, že se zlato a stříbro proměnilo v kamení a hlínu. Běží rychle zpět, ale tam, kde byl otvor, je jen holý kámen a uvnitř její dítě. Po roce o Velkém pátku se zas otevře cesta do podzemí a žena tak získá nazpět své dítě a zlata či stříbra si už nevšímá.

Svatební košile

    Je noc a mladá dívenka pláče pro svého milého, který se ještě z ciziny nevrátil. Prosí o něj pannu Marii a nabízí svůj život. Po modlitbě přijde její milý a prosí ji, ať jde s ním. Ocitnou se na hřbitově a v tom jí dojde, že on už není mezi živými, chce utéct, ale mrtví ji pomalu dostávají, v tom zakokrhá kohout a ona je vysvobozena.

    Polednice

      Dítě pláče a matka už neví jak ho utišit, a proto mu pohrozí polednicí, jenže ta opravdu přijde. Matka rychle chopí své dítě a snaží se ho chránit svým objetím, poté omdlí. Táta přijde z roboty, matku ještě probudí, ale dítě je udušené.

    Zlatý kolovrat

      Král se zamiluje do prosté dívky Dorničky a chce si ji vzít. Její nevlastní matka s dcerou ji uříznou končetiny a vypíchnou oči a král si nevědomky vezme její nevlastní sestruu a poté odjíždí do bitvy. Dědeček rychle posílá pachole na hrad, aby prodal zlatý kolovrat za dvě nohy, zlatou přeslici za dvě ruce a zlatý kužel za dvě oči. To vše přidali Dorničce pomocí živé vody. Král se vrátil z bitvy a zlatý kolovrat vše, co ty dvě udělaly prozradil. Matku s dcerou roztrhali vlci a Dornička byla se svým králem.

    Štědrý den

      Dvě dívky, Marie a Hana, po štědrém večeru o půlnoci nahlíží do budoucnosti díky hladině jezera vysekané v ledu. Hana zjistí, že se vdá a Jana v hladině vidí svůj pohřeb, a tak se i do roka stalo. Proto je lepší o své budoucnosti nevědět, ale pouze o ní snít.

    Holoubek

      Mladá žena přijde o muže, ale hned po měsíci si dalšího muže vezme. U hrobu mrtvého se objeví holoubek, který přežalostně vrká o jejím hříchu. Vrkání a nečisté svědomí způsobí, že žena spáchá sebevraždu – utopí se.

    Záhořovo lože

      Smutný poutník je na cestě do pekla, aby vysvobodil svou duši, kterou ještě před jeho narozením jeho otec upsal ďáblovi. Na své cestě potká zločince Záhoře, který ho chce zabít kyjem a sníst jako už mnoho poutníků před ním, když se ale dovídá cíl poutníkovy cesty, pouští ho pod podmínkou, že mu z pekla přinese zprávy. Po roce mu přináší zprávy, jak byl ďábel Satanem mučen, jelikož nechtěl vrátit nazpět úmluvu, a jak až pod pohrůžkou Záhořova lože ji byl ochoten vrátit. To se Záhoř lekne, co je pro něj v pekle přichystáno, neví, co má dělat, a tak mu poutník poradí, ať prosí Boha o smilování a nevšímá si hladu a žízně, a že se jednoho dne k němu z boží milosti zase vrátí. Za devadesát let se už starý poutník (teď biskup) vydává k Záhořovi (který vypadá jako pařez), kde mezitím z jeho hole vyrostla jabloň, která plodí zlatá jablka. On i Záhoř se promění v holubice a spolu vystoupají do nebeského ráje.

    Vodník

      Matka má zlý sen a prosí dceru, ať dnes nechodí k jezeru. Ta ji ale neposlechne, jde k jezeru, kde se s ní prolomí lávka a ona se tak dostane do podvodního světa. Dívka se stane Vodníkovou ženou a má s ním dítě. Podaří se jí Vodníka přemluvit, aby ještě jednou mohla navštívit svou matku a naposledy se tak s ní rozloučit, ale musí nechat doma dítě. Dívka se má vrátit domů, ale matka ji přemluví, ať se nevrací. Třikrát Vodník volá svou ženu domů a matka dívky ho vždy pošle pryč. A zato ráno dcera s matkou najdou přede dveřmi mrtvolku dítěte, které má hlavičku oddělenou od těla.

    Vrba

      Žena se o svou duši dělí s vrbou, a tak každý večer na posteli leží, jakoby mrtvá byla. Proto její muž jde a vrbu pokácí, tím hned ze sebe udělá vdovce a ze syna sirotka.

    Lilie

      Mladá dívka je pochovaná v lese, kde vyroste krásná lilie, do které je převtělena její duše. Když kolem jede pán, musí tu lilii mít. Jednou v noci při měsíčku uvidí tuto pannu a aby u něj už zůstala, vezme ji do hradu, kde bude chráněna před sluncem, které by ji zabilo. Porodí mu syna. Zanedlouho král volá své lechy a on musí odjet, vše nechá na matce. Po návratu zjistí, že syn je mrtev a žena je jen zvadlou lilií.

    Dceřina kletba

      Dívka rozmlouvá se svou matkou poté, co zabije své dítě. Čeká ji poprava oběšením a přitom proklíná svou matku a chlapce, jenž ji zradil.

    Věštkyně

      Připomenutím historického dění (Libuše, Svatopluk) a českého bohatství Erben čtenáře vybízí k vlastenectví.

    Úryvek z knihy:

    U lavice dítě stálo,
    z plna hrdla křičelo.
    "Bodejž jsi jen trochu málo,
    ty cikáně, mlčelo!

    Znaky díla:

    Autor čerpá z ústní lidové slovesnosti a slovanské mytologie (pohádky, pověsti, zvyky, ...)

    V baladách jsou často hlavními hrdinkami ženy. Vyskytují se zde nadpřirozené jevy (př. převtělení duše matky do květiny) a bytosti (vodník).

    Je zde otázka viny a trestu, přičemž trest je často nepřiměřený.

    "Protilehlé" balady mají společné téma (kromě Lilie, která byla dodatečně přidána):

      první (Kytice) a poslední (Věštkyně) - pověsti
      Poklad a Dceřina kletba - selhání matky
      Svatební košile a Vrba - proměna člověka
      Polednice a Vodník - nadpřirozené lidové bytosti
      Zlatý kolovrat a Záhořovo lože - dobro porazí zlo
      Štědrý den a Svatojánská noc (nebyla dokončena)
      Holoubek - takový střed

    Jazykové prostředky: jednoduchost, pravidelnost, výrazný rytmus a rým, citoslovce, onomatopoia (zvukomalba), gnomická podoba (zhuštěnost), dialogy, paralelizmus (obdobná výstavba textu)

    Zachycuje dobro a zlo, můžeme zde najít prvky romantismu.


Přidal: Nejka 06.03.2013
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 1028
Zhlédnuto: 2939 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Jaromír Erben: Kytice (3)Karel Jaromír Erben: KyticeČtenářský deník