< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Daniel Defoe: Moll FlandersováDaniel Defoe: Robinson CrusoeČtenářský deník

Daniel Defoe: Robinson Crusoe (2)

Doba děje: 17. století

Místo děje: York

Postavy:

Robinson - člověk, který v mládí provedl spoustu hloupostí, avšak okusí tvrdost života a stává se řádným člověkem
Pátek - domorodec, který však v podání autora mnohdy převyšuje takzvaně civilizovaného člověka například láskou k rodičům, či oddaností k člověku, který mu zachránil život

Obsah díla:

Robinson už jako malý se chce stát námořníkem, ale otec mu v tom brání, protože jeho dva předchozí synové zemřeli. Jeden ztroskotal na lodi a druhý padl v bitvě. Po nějaké době Robinson si získá přízeň otce a místo něj se vydává na jeho obchodní cestu, kde se spřátelí s Martinem, který mu nabízí cestu do Londýna na lodi s obilím. Robinson tedy odjíždí. Loď stihne bouřka a potápí se. Všichni se zachrání a jedou do Londýna, odkud se dá dostat do Yorku jen jednou týdně. Robinson sice má peníze na ubytování, ale všechny peníze pohraje s námořníky.

Robinson se dostane na loď, která je pak přepadena piráty, dostane se do otroctví, ale díky jejich důvěře k němu se mu povede utéct na člunu spolu s ještě jedním černým otrokem. Dostanou sen na portugalskou loď mířící do Brazílie. Tato loď však v bouři ztroskotá. Po ztroskotání jediný Robinson přežívá a ocitá se na opuštěném ostrově. Zde se musí naučit přežít. Obdělává kousek půdy, ochočí si kozy a zdokonaluje svůj příbytek - jeskyni.

Když se objeví u ostrova ztroskotaná loď, na které přežil jen pes, získá odtud Robinson zbraně, obilí a další potřebné nástroje, potraviny a šaty.

Jednoho dne objeví na pobřeží v písku stopy patřící lidojedům. Za nějaký čas se lidojedi na ostrov vrací provést svůj rituál: popravit a sníst své zajatce. Jednoho z nich, Pátky, Robinson zachrání. Pátkem ho nazve proto, že ho vysvobodil v Pátek. Pátek se naučí rychle anglicky a svými zkušenostmi domorodce pomáhá Robinsonovi přežít a ulehčit si život na ostrově. Později společně vysvobodí další zajatce, mimo jiné i Pátkova otce, který odpluje na svůj ostrov pro Evropany, kteří tam s ním žijí. Po 28 dnech se objeví u ostrova loď, na které se někteří námořníci vzbouřili.

Robinson s Pátkem kapitánovi pomůžou potlačit vzpouru a kapitán je vezme sebou do Anglie. Vzbouřené námořníky za trest nechali na ostrově. V Anglii se shledává se svými příbuznými, které opustil. Jeho otec je však již po smrti.Po sedmi letech vrací na ostrov se podívat na vyspělou civilizaci.

Úryvek z knihy:

Počátkem dubna přikročil Robinson ke stavbě komínu a krbu.

Rýčem z lastury velmi pracně vykopával základy do hloubky třiceti centimetrů v ulehlé ztvrdlé hlíně. Když byl i s touto prací hotov a již chtěl klást cihly, vzpomněl si, že nemá, čím by cihly k sobě spojil. Potřeboval maltu. Rozhodl se, že místo malty použije rozředěného kaolinz z rajského údolí. Rozředil hlínu na hustou kaši a tu pak lasturou nanášel na cihly a zaléval jí i mezery mezi nimi.

Když vyhnal zeď nad základy, vzpomněl si, že zedníky v jeho vlasti používají olovnice k měření zdi, aby zeď byla naprosto svislá. Místo olovnice přivázal na provázek kámen a tak měřil svislost postavené zdi.

Komín měl v půdorysu metr délky a tři čtvrti metru šířky. Stavěl jej delší stranou ke krbu. Krb založil rovněž metr široký, jako komín, délku však udělal o čtvrt metru větší. Výška krbu bude sedmdesát centimetrů, aby v něm mohl topit i velkými kusy dřeva.

Nejvíce přemýšlení dalo Robinsonovi, jak postavit vnitřní stěnu komína přes postranní stěny krbu. Sklenout oblouk z cihel nedovedl. Vzpomněl si, že jeden z kamenů, které se při zemětřesení odlouply z převislé skalní stěny, zůstal ležet neporušen v hustých keřích. Kámen měl sílu asi desíti centimetrů, ale byl o celou píď kratší, než šířka pece. Co teď? Udělat užší pec? Konečně Robinsona napadlo, že v místech, kde má ležet kamenný nosník, stačí postavit k vnitřní stěně krbu dva pilíře na jednu cihlu silné a kámen položit na ně.

Robinson se velmi zapotil, než s pomocí páky podsouval kamennou desku až k peci. Potom položil šikmo na zídku pece dřevěnou desku a po ní vysouval kámen až na zeď krbu.

Při stavbě komínu přemýšlel, čím nahradit skoby, na něž bude zavěšovat maso na uzení. Kdyby měl dlouhé železné hřebíky, byla by věc snadná. tu si však vzpomněl, že jednou donesl z lesa zvláštní dřevo, které pro jeho tvrdost nazýval dřevem železným. Vždyť toto dřevo, ani když je přiložil na oheň, nehořelo. Ohořela jen tenká vrstva, vnitřek však zůstal nepoškozený. Kusy větví z tohoto dřeva pak Robinson zazdil mezi cihly a nechal trčet dovnitř komína.

Znaky díla:

Jednodílný romantický román

Můj názor:

Velice zájímavé a dobrodružné.

Přidal: Svatava 04.09.2011
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 739
Zhlédnuto: 4716 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Daniel Defoe: Moll FlandersováDaniel Defoe: Robinson CrusoeČtenářský deník