< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Émile Zola: Člověk bestieÉmile Zola: ZabijákČtenářský deník

Émile Zola: Zabiják 2

Doba děje: 2. pol. 19. století

Místo děje: Paříž

Postavy:

Gervaisa [žervéz]- skromná, zpočátku pracovitá, příliš tolerantní ke svému muži
Coupeau [kupo]- nejprve spořádaný, nesmířil se s životními zkouškami, alkohol mu ochromil mozek, což se odrazilo na jeho chování
Lantier [lantije] - příživník a povaleč, snaží se zalíbit lidem a pak utrácí jejich peníze
Goujet [guže] - beznadějně zamilovaný do Gervaisy, téměř nezištně jí půjčuje peníze a vše jí odpouští
Lorilleuxovi [lorijeovi]- sobečtí, závistiví, nevděční, roznášejí pomluvy

Obsah díla:

Mladá žena Gervaisa se přestěhovala se svým milencem Lantierem a dvěma syny Klaudiem a Štěpánem z venkova do Paříže. Žili v chudobě v místnosti s chatrným nábytkem a Lantier trávil čas rozhazováním peněz v pochybných podnicích. Později utekl s dívkou Adélou a zanechal rodinu bez prostředků. Gervaisa se v prádelně poprala s Adélinou sestrou Virgínií.
Situace využil klempíř Coupeau, který byl do Gervaisy zamilovaný. Jeho snaha byla nejprve marná, ale nakonec mu Gervaisa neodolala a naplánovali si svatbu. Jediné, co jí kazilo radost, byli Coupeauovi příbuzní Lorilleuxovi, kteří se k ní chovali chladně, trochu pohrdavě a všude o ní rozšiřovali pomluvy. První roky jejich soužití probíhaly klidně, Gervaisa pracovala v prádelně, starala se o domácnost, Coupeau nosil domů peníze a nechodil do hospod. Klaudius odešel na střední školu a Coupeauovi si brzy našetřili na nový nábytek a přestěhovali se do lepšího bytu. Zanedlouho se jim narodila dcera Nana. Gervaisa začala toužit po vlastním krámku, kde by zaměstnávala dělnice.
Její sen zmařil Coupeaův úraz, po kterém si ho vzala do domácího ošetřování a všechny úspory investovala do jeho uzdravení. Coupeau se sice zotavoval, ale začínal si zvykat na nicnedělání, lenost a pomalu ztrácel svůj odpor k alkoholu. Gervaisin přítel Goujet půjčil Coupeauovým peníze, aby se mohli přestěhovat a Gervaisa si konečně mohla zařídit vlastní prádelnu. Také se začali starat o maminku Coupeauovou, protože se k ní rodina obrátila zády. Syn Štěpán začal pracovat ve stejné kovářské dílně jako Goujet. Gervaisa ho chodila často navštěvovat a vzplanula mezi nimi platonická láska. Coupeauová zjistila, že ve stejném domě jako ona bydlí také Virgínie. Staly se z nich přítelkyně a zdálo se, že stín z minulých dob byl překonán. Virgínie začala často mluvit o tom, že v okolí vídá Lantiera, čímž v Gervaise rozjitřila staré vzpomínky. V této dobře se již stávalo zvykem, že Coupeau přišel domů opilý.
Na hostině, která oslavovala Gervaisin svátek, se objevil Lantier a spřátelil se s Coupeauem. Postupem času to došlo tak daleko, že u nich začal bydlet a nenápadně utrácel jejich peníze. Prádelně se přestalo dařit a Gervaisa se začala topit do bažiny dluhů. Lantier se ji pokoušel svést a ona nakonec ztratila sílu mu odporovat. Jedné ošklivé zimy zemřela stará paní Coupeauová, Goujet se s Gervaisou přestal stýkat a Nana uvnitř toho všeho vyrůstala, aniž by se jí dostávalo výchovy a pozornosti. Dopracovali to tak, že neměli ani na nájem, a tak se museli přestěhovat do tmavého stísněného pokoje.
Rodina upadala čím dál níž, objevoval se všudypřítomný hlad a rozmáhající se bída. Coupeau už nadobro propadl alkoholismu, začal mít halucinace, třásly se mu ruce a musel být ošetřován v nemocnici. Když ho propustili, tak se ale ze svých chyb nepoučil a historie se opakovala. Stávala se z něj troska. Nana začala utíkat z domova, aby se vyhnula rodinnému peklu. Díky svému půvabu neměla problém si vydělat a dostat se do lepší společnosti, a tak jednou opustila domov navždy.
Gervaisu svíral hlad a zoufalství, což začala řešit alkoholem, dokonce byla ochotná prodávat svoje tělo. Ve značně zuboženém stavu potkala na ulici Goujeta, který jí poskytnul jídlo, víc však Gervaisa nemohla přijmout a nikdy ho už nespatřila. Začala lehce šílet a prosila hrobníka Bazougea, aby si ji „odnesl“. Coupeauovou konečnou stanicí se stala nemocnice, kde zemřel v bolestech a halucinacích. Gervaisin strastiplný život skončil v bídě, špíně a vyčerpanosti v prohnilé díře pod schody.

vlastní názor

Román mě zaujal svým sice pomalu plynoucím, ale vcelku napínavým dějem, podrobným popisem nezáviděníhodného a místy až hrůzostrašného života dělnické třídy a nadčasovou myšlenkou, že alkohol je opravdovým Zabijákem.

Úryvek z knihy:

"...Lidé z čtvrti jí křivdili, když ji vinili, že se tak spouští, protože ona za to své neštěstí nemohla. Když o tom někdy přemýšlela, běhal jí mráz po zádech. Ale pak ji zas napadlo, že ji mohlo potkat ještě něco horšího. Je nakonec lepší mít dva muže než třeba přijít o obě ruce..." "...Ale zato ona, Gervaisa, se změnila; uvědomila si, jak od té doby sešla. Nestojí už tam dole, s tváří obrácenou k nebi, spokojená a sebevědomá, s kuráží do života a vybírající si nejkrásnější byt. Je teď v podstřeší, v koutě pro největší chudáky, v zavšivené díře, kam nikdy nezasvitne slunce..."

Znaky díla:

  • francouzský naturalistický román z roku 1877 zobrazující sociální poměry dělnické třídy, chudobu, bídu, úpadek a alkoholismus
  • sedmý díl dvacetisvazkové série Rougon-Macquartové (Les Rougon-Macquart) s podtitulem Přírodopis a sociální dějepis jedné rodiny za druhého císařství
  • francouzské slovo l'Assommoir znamená česky: kyj, palice, zabiják, krčma
  • zdůrazněna biologická podstata člověka, vliv dědičnosti a prostředí na chování a jednání
  • z francouzštiny přeložil Luděk Kárl

  • Přidal: Aleinad 25.01.2009
    Zobrazit podrobnosti
    Počet slov: 823
    Zhlédnuto: 12704 krát
    < Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Émile Zola: Člověk bestieÉmile Zola: ZabijákČtenářský deník