Reformace v Německu

-název z lat. reformatio = obnovit, napravit, jedná se o úsilí o nápravu církve. Ve 14.století je církev v krizi (dvoj- a trojpapežství). Reformátoři se snaží vrátit církev k původnímu poslání. Důležitým reformátorem byl Jan Wicklief – jeho myšlenky se dostaly i do Čech, kde je přijal Jan Hus, ale jeho učení je odmítnuto. Husovy myšlenky vedly k české reformaci – 1.reformní útvar, který zvítězil (rozuměj, mluví se o husitech a basilejských kompaktátech). Myšlenky husitů inspirovaly další reformátory. V 15. stol. Vzniká tzv. koncilní hnutí (koncilialismus), kdy vzniká myšlenka, že koncil je nadřazený papeži, proti tomu se stavěli papeži (papalismus), nakonec zvítězil papalismus. Poč. 16. stol pronikají reform. Myšlenky do Německa – významný Martin Luther – inspiroval se Husem a kritizoval svatokupectví. Působil ve Wittenbergu – 1517 zde zveřejnil svých 95 tezí o nápravě církve. Papež Lev X. prohlásil jeho učení za kacířské, ke kritice se přidal i Karel V. a vyhlásil nad ním říšskou klatbu (může být beztrestně zabit). Luthera se ujala německá šlechta – chtěli získat církevní majetek, saský kurfiřt Friedrich ho ubytoval na hradě Wartburg, kde Luther překládal bibli do němčiny. Jeho myšlenky se šířily mezi prostými lidmi, vzniká hnutí novokřtěnců – zakládali obce se společným majetkem. 1534 – 1536 – v Münsteru povstání novokřtěnců – vyhnali z města biskupa a šlechtu, byli poraženi po 16 měsících. 1524 – 1526 Lutherovy myšlenky pronikly na venkov a začíná selská válka. Centrem povstání se stává město Mühlhausen. Povstalci vydali program Artikulový list – chtěli odstranit feudální povinnosti. Vůdcem byl Thomas Münster, prohlásil se za pokračovatele husitů. Luther selskou válku odmítá (byla proti šlechtě). 1525 bitva u Frankhauzenu, kde jsou povstalci poraženi a vůdce popraven. Selská válka se dostala do Tyrolska (Rakousko), pokr. Münstera je Michail Gaismair – byli poraženi. 1529 se koná říšský sněm ve Speyeru – Karel V. nechal hlasovat o správnosti Lutherova učení, jeho (Lutherovi) stoupenci proti hlasování podali protest – začalo se jim říkat protestanti, tvrdili, že o náboženských otázkách se nemá hlasovat, že je to záležitost víry. Protestanti založili vojenský pakt proti katolíkům (říká se mu šmalkaldská jednota), staví se proti katolické lize. V Šmalkaldnu jsou položeny základy nového vyznání víry – tvůrcem byl Lutherův spolupracovník Filip Melanchton a bylo vyhlášeno v Augsburgu => „Aušpurská konfese“. 1546 začala šmalkaldská válka. Došlo k bitvě v Mühlbergu – protestanti byli poraženi. Ferdinand potrestal český odboj. Konflikt v Německu trval do roku 1555, kdy se tam schází aušpurský říšský sněm, kde je dohodnut mír, kdy katolíci uznali konfesi, bylo dohodnuto, že o náboženském vyznání bude rozhodovat vrchnost. Německo je nábožensky rozděleno na protestantský východ a sever a na katolický jih a západ.