Hospodářství a společnost v předbělohorské době

Koncem 15. stol. platil v Evropě zákaz obchodování s husitskými kacíři (takže v podstatě s Českými zeměmi jako celkem) – často to bylo ale porušováno, protože byl zájem o české stříbro. Zákaz porušovali norimberští kupci (kteří dováží luxusní zboží, spotřební zboží, šafrán… a vyváželi stříbro) Koncem 15. stol se v Kutné Hoře zvýšila těžba stříbra. Havíři měli špatné postavení. 1494 dochází ke vzpouře havířů, král uznal oprávněnost jejich požadavků a došlo ke zlepšení jejich situace. 1496 propukla nová vzpoura, která ale byla tvrdě potlačena (+popravy vůdců). Po roce 1515 dochází k úpadku těžby v Kutné Hoře (protože stříbrné doly jsou zatápěny vodou, která tehdejší čerpadla nestíhají odčerpávat), objevuje se naleziště Jáchymov. Jáchymov – německy Joachimsthaller. Z toho „htaller“ vzniká slovo „tolar“, který zde byl ražen a z „tolaru“ vznikl název dolar, co je dneska v Americe. 1547 u nás dochází k měnové reformě – je zrušen česká grošový systém, začínají platit zlaté rýnské, míšeňské groše a tolary. V ½ 16. stol se u nás povedlo překonat krizi, kterou způsobily husitské války. Stoupá životní úroveň na venkově a v poddanských městech. Velký vzestup – Třeboň, Č. Krumlov, Pardubice, Litomyšl (a Poběžovice, na ně se nějak zapomnělo). Města jsou orientována na domácí trh. Dochází k rozvoji cechů (nejúspěšnější byly soukenický a plátěnický). Plátěné výrobky se vyvážely do zahraničí, kde je vykupovali nizozemští kupci a vyváželi je do Ameriky. V tuto dobu u nás vzniká nákladnický systém a rozptýlené manufaktury. Rozvoj obchodního kapitálu u nás byl pomalý, protože ho brzdily cechy. V ½ 16. stol. je u nás rozvoj vrchnostenského podnikání - * režijní velkostatky – vrchnost své poddané zaměstnává za mzdu. (to bylo možné jen na velkých panstvích) Úspěšný v tom byl rod Smiřických ve vých. Čechách (podnikali v obilinářství) – zásluhu na tom měl český ekonom Jeroným Bukovský, který byl v jejich službách; Pernštejnové na Pardubicku a Rožumberkové na Třeboňsku. Oba rody podnikaly v rybníkářství. Ve vých. A již. Č. je vybudována rozsáhlá síť rybníků a spojovacích kanálů. Na Pardubicku bylo víc rybníků než na Třeboňsku, ale zanikly. Stavitelem byl Kunát Dobřejský – postavil Opatovický kanál a celou soustavu rybníků. V již. Č. působil jeho žák Štěpán Netolický – vybudoval Zlatou stoku. Půda ke stavbě rybníků byla vykupována od poddaných vrchností, za to jim stavěla náhradní vesnice. Jakub Krčín z Jelčan byl za stavbu rybníků povýšen do šlechtického stavu. Postavil Rožumberk V 2. ½ 16. stol. začíná šlechta podnikat v pivovarnictví – jeho rozvoj podporoval Ferdinand I. – pivovarníkům stanovil daň „posudné“ – z každého sudu. Poddaní směli kupovat pivo jen své vrchnosti (rozuměj pivo, které vyráběla jeho vrchnost). Hospodářskému podnikání se věnuje spíš jen vyšší šlechta (páni), rytíři nemají dostatek prostředků => slábne jejich hospodářský význam => je oslaben i jejich politický vliv.