mexiko

Mexiko Rozloha:1 958 201 km2 Hlavní město:ciudad de méxico (tjůda de mechiko) Státní zřízení:prezidentská republika Státní dělení:5 regionů, 31 členských států a federální diskrit hlavního města Počet obyvatel:98 mil. Hustota zalidnění:50 obyv./km2 Jazyk:Španělština, lokálně užíváno na 300 indiánských jazyků Přírodní podmínky: Severní a střední část Mexika zaujímá Mexická vysočina takzvaná Maseta, která na jihu dosahuje výše kolem 1 300 m. Charakteristickým rysem této náhorní plošiny jsou rozlehlá údolí, horské řetězy a tektonické zlomy. Směrem od pobřeží ji obklopují mohutné pobřežní hory, oddělené propastmi které se táhnou v délce 1 200km. Od západu lemuje náhorní plošinu pohoří s výškami do 3 000 m a na východě 1 pohoří. V jižní části Vysočiny v pásmu Kordillera se vypíná nejvyšší hora Mexika Pico de Orizaba s výškou 5 700 m . Pobřeží Mexického zálivu je charakteristické dlouhými plážemi, močály, písčitými lavicemi a lagunami. Tato nížinatá oblast dosahuje největší šířky 450km v ploché zkrasovělé vápencové tabuli na poloostrově Yucatán. V severozápadní části země se táhne 1 250 km dlouhý hornatý Kalifornský poloostrov široký sotva 90 km. Horské hřbety tu však dosahují až 3 000 m. Nejdůležitější řeky jsou Rio Grande del Norte, která tvoří hranici na severu, a Rio Lerma pramenící v údolí Tuluca a protékající údolím Lago de Chapala, největším vnitrozemním jezerem Mexika, a vlévající se do tichého oceánu jako Rio Grande de Santiago. V pouštích na Severo východě a v Dolní Kalifornii rostou hlavně sukulenty a opuncie, ve stepích v jižních částech plošiny trnité keře a agáve; ve stále zelených lesích tropické jihozápadní části pobřežního pásu při Mexickém zálivu rostou manga, brambory, kapradiny a orchideje a v tropickém deštném lese na jihu poloostrova Yucatánu mahagon, palmy, stromy chicle, kampech a kapok. Obdobně bohatá je i fauna. Žijí zde četné druhy šelem např. vlci, kojoti, černí medvědi a rysi, a také vysoká a černá zvěř, hlodavci a různí plazy, jako aligátoři, chřestýši a leguáni. Vyskytuje se tu rovněž mnoho druhů ptáků a hmyzu Podnebí: Vzhledem ke značným vzdálenostem v poledníkovém směru a četným horským hřbetům vyznačuje se podnebí Mexika velkou rozmanitostí klimatických pásem. Pro subtropické a tropické oblasti severní části země jsou charakteristická suchá a horká léta a mírné zimy, zatímco na tropickém jihu je po celí rok vlhko a horko. Klimaticky se centrální část země dělí na čtyři výškové stupně:horká zóna s průměrnou roční teplotou nad 25oC, která vystupuje do výšky asi 700 m, mírná zóna s 12 – 18oC, dosahující výšek 4 000 – 4 700 m; výše již následuje zóna pokrytá většinu roku sněhem s průměrnou roční teplotou pod 10oC. Na jihu náhorní plošiny dosahuje roční množství srážek 600 mm ročně, na severu spadne jen 250 mm. Stejně nízké množství srážek je na poloostrově Dolní Kalifornie. Na tichomořském pobřeží, zvláště v období od června do září spadne průměrně 1 000 mm srážek. V oblasti pasátových větrů při Mexickém zálivu jsou srážky rozloženy rovnoměrně po celí rok. V tomto regionu je třeba počítat i s hurikány. Nejvíce srážek (kolem 4 000 mm) je na nížinném pobřeží státu Tabasco. Také na západním pobřeží se vyskytují občas tropické clony, které postupují z Tehuantepeckého zálivu na sever a ovlivňují podnebí a ž po Kalifornský záliv Obyvatelstvo: Obyvatelstvo Mexika tvoří z 75% mesticové (B+I), Indiánů je 14%, bělochů 9%. V zemi žije 150 000 cizinců, ve městech bydlí 74% obyvatel. Průměrná délka života dosahuje 72 let, podíl negramotných se pohybuje kolem 10%, míra kojenecké úmrtnosti je 2,7%, míra dětské úmrtnosti 3,2%. Přirozený přírůstek činí 1,6%. Na každou ženu připadá v průměru 2,8 porodu. Katolíci tvoří 89,7% obyvatelstva, 4,9% se hlásí k protestantismu ostatní k judaismu, bahaismu a tradičním náboženstvím. Školní docházka je povinná pro děti od 6 do 12 let. Výuka na středních školách trvá až šest let a není povinná. Školu navštěvuje téměř 100% dětí. Výuka ve státních školách je bezplatná. Hospodářství: Hrubý domácí produkt činil v roce 2000 téměř 575 miliard, z toho připadla 4% na zemědělství, 28% na průmysl a 68% na služby. Míra nezaměstnali dosahuje 2,4%, inflace (znesvěcování peněz) 4,4% v roce 2001 a zahraniční zadlužení 150 miliard USD. Asi čtvrtina aktivně činných pracuje ve zemědělství. Pěstuje se kukuřice, cukrová třtina, zelenina, káva, bavlna a obilí. Rozvinutý je chov dobytka, rybolov a těžba dřeva. V průmyslovém sektoru je zaměstnáno 25,2% aktivně činných. Vyrábějí se automobily, textilní, elektronické a chemické zboží. Hospodářsky významná je také těžba ropy, zemního plynu, zinku, soli, mědi, uranu, manganu, zlata a stříbra. Příjmy cestovní ho ruchu dosahují 5,4 miliard USD. Obchodní bilance je vyrovnaná. Vyvážejí se především technické přístroje (21%), chemikálie a umělé hmoty (16%), železo a ocel (4%). Hlavním obchodním partnerem jsou jak v dovozu tak vývozu USA. Doprava: Ačkoli dopravní síť se stále buduje, jsou rozsáhlé oblasti Mexika dosud obtížně dostupné a proto má letecká doprava mimořádný význam. V zemi je 33 vnitrostátních letišť a 55 mezinárodních letišť. Největší je ve hlavním městě. Silniční síť měří celkem 249 520 km, z toho 5 920 km připadá na dálnice a 45 600 km na silnice členských států federace. Ostatní silnice jsou zpevněny jen z části. Podíl asfaltových cest činí 37%. Důležitým dopravním prostředkem je železnice, která převáží 98% osob a 80% zboží. Délka železnic dosahuje přesně 21 000 km. Ve 49 námořních přístavech na tichomořském a karibském pobřeží je překládáno 85% exportu. Cestovní ruch: V roce 1999 navštívilo Mexiko 19 mil. Zahraničních turistů, kteří zde zanechali 8,3 miliardy USD. Největší oblibě se těší hlavní město, pláže v Acapulku a Puerto Vallarta a také opuštěná města předkolumbovských civilizací. Ideální dobou příjezdu je období od listopadu do března. Hlavní město:Cidudad de Mexikco Podle neoficiálních údajů patří dnes hlavní město Mexika nejrychleji rostoucím městským aglomeracím světa. Metropole se rozkládá na místě předkolumbovského města Tenochtilánu. Toto hlavní město Aztécké říše bylo založeno roku 1370 na několika ostrovech jezera Texcoco (lago de Texcoco). Po dobytí Tenochtilánu r 1521 španělští conquistadoři město téměř úplně zničili. Na troskách Aztéckých chrámů, paláců a svatyní postavily své vlastní kostely a stavby ve koloniálním slohu. Nepevný, měkký podklad ohrožoval těžké stavby pozvolným propadáváním. Při stavebních prácích v historickém centru Mexika se stále nacházejí základy z aztéckého období.