< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Občanské právoŽivnostenské právoZáklady společenských věd

Pracovní právo


prameny
  • Listina základních práv a svobod, Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti, o kolektivním vyjednávání, o mzdě
  • mezinárodní dokumenty
  • vnitropodnikové právní normy – mohou si vytvořit svoje pracovní řády (nesmí být v rozporu)
  • kolektivní smlouvy uzavírané mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi
  • netýká se živnostníků ani neřeší vztahy v obchodních společnostech, ani smlouvami o práci nebo díle
  • cílem republiky je co nejvyšší zaměstnanost lidí
úřad práce
  • ve větších městech – úřady práce – pomáhají lidem najít práci, zprostředkovávají pracovní uplatnění, mají přehled o nabídce a poptávce pracovních sil na trhu práce, vedou evidenci volných pracovních míst, mohou nabídnout uchazečům místo
  • zprostředkovávají rekvalifikaci – často lidé z nezvyklého oboru, pracovní místa se rušila, v daném regionu nemohou sehnat práci ve svém oboru, nabídka jiných míst – potřeba projít kurzem
  • zabezpečují lidi hledající zaměstnání – poskytují hmotné zabezpečení
  • pracovní agentury – nabízí zprostředkování zaměstnání, některé jsou specializované, „lovci hlav“ - hledají specialisty
  • ne všechny agentury jsou seriózní, lepší využít ověřenou a důvěryhodnou agenturu
  • úřady práce ve spolupráci s městy samy vytvářejí pracovní místa – sezónní práce – veřejně prospěšné práce
  • podpora v nezaměstnanosti – pouze pokud jsou evidováni na úřadu práce, záleží na věku nezaměstnaného, jak dlouho už pracoval, max. 2,5 násobek životního minima
  • úřady práce evidovaným nabízejí místa, pokud uchazeč několikrát odmítne odpovídající místo, ztrácí podporu v nezaměstnanosti, musí se aktivně snažit práci hledat
účastníci pracovně právních vztahů
  • zaměstnanec – fyzická osoba, musí být pracovně způsobilá – od 15 let, od 18 let – plná právní způsobilost, u mladistvých musí smlouvu podepsat zákonný zástupce
  • zaměstnavatel – může být každý člověk, který má právní subjektivitu – fyzické i právnické osoby, nemusí být podnikatelé
pracovní poměr
  • vznik – sepsáním pracovní smlouvy, jmenováním do funkce nebo volbou (funkcionáři, zvoleni na určité období)
  • délka pracovní doby
    • plná pracovní doba - většina poměrů na plnou pracovní dobu, přínosem by bylo více zkrácených úvazků
    • zkrácená pracovní doba (zkrácený pracovní úvazek),– využívají ho hlavně ženy, v západní Evropě běžné, o kratší úvazky není příliš zájem – menší plat, zaměstnavatel nevychází vstříc
  • délka trvání
    • na dobu určitou - dané datum ukončení
    • na dobu neurčitou
  • hlavní a vedlejší
    • hlavní - u jednoho zaměstnavatele, na plnou pracovní dobu (40 hodin týdně)
    • vedlejší – vedle hlavního poměru práce u jiného zaměstnavatele, na kratší pracovní dobu – nemusí být souhlas hlavního zaměstnavatele
  • souběžné pracovní poměry
    • např. uklízečky – u několika zaměstnavatelů pracovní poměr, u všech na kratší pracovní dobu
  • vedlejší činnost
    • zaměstnanec pro stejného zaměstnavatele ještě jinou činnost – účetnictví a úklid, vaření a úklid, jsou výhodné (pro zaměstnance) dvě pracovní smlouvy
  • mimo zaměstnání
    • jiná práce – např. smlouva o díle
pracovní smlouva
  • uzavírá se vždy písemně
  • mají ji obě strany, obě ji podepisují
  • zákon přikazuje tři nutné věci – datum nástupu do práce, místo výkonu práce, druh práce
  • zájem zaměstnavatele – stanovit druh práce obecně, v zájmu zaměstnance – co nejkonkrétněji
  • dále – výše platu, zkušební doba (ze zákona 3 měsíce), proškolení, nároky na dovolené, kurzy, pracovní cesty
  • nesmí být v rozporu se zákoníkem práce
  • zkušební doba – max. 3 měsíce, zaměstnanec může odejít bez udání důvodu, zaměstnavatel ho může propustit
  • změny je třeba písemně sepsat, znovu podepsat – forma dohody, obě strany musí souhlasit
  • změny – zaměstnavatel musí zaměstnance převést na jinou práci – těhotná žena, krátce po narození dítěte, bacilonosiči, zákaz činnosti
  • zaměstnavatel může zaměstnance převést na jinou práci – zahájeno trestní řízení související s prací, nečekané okolnosti, které znemožňují vykonávat práci – porucha strojů, přírodní katastrofa
konec pracovního poměru
  • končí automaticky daným datem, pokud je na dobu určitou
  • dohodou
  • výpověď
  • zrušení pracovního poměru ve zkušební době
  • okamžité zrušení
    • zaměstnanec je odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
    • porušil pracovní kázeň obzvlášť hrubým způsobem (opilost, ohrožoval okolí, způsobil škodu, napadnul zákazníka)
    • zaměstnavatel po zaměstnanci požaduje práci, která by mohla ohrozit jeho zdraví
    • pokud nedostane mzdu (ani její náhradu) do 15 dnů od domluveného data
dohoda o výpovědi
  • vždy písemně
  • zaměstnavatel musí uvést důvody, pokud to zaměstnanec žádá – kvůli dalšímu zaměstnání
výpověď
  • musí být písemná, doručená, lepší ji poslat a mít na to doklad
  • začíná výpovědní lhůta, trvá 2 měsíce – od 1. dne následujícího měsíce
kdy nesmí zaměstnavatel dát výpověď
  • v ochranné době – těhotenství, osamělé matky pečující o dítě mladší tří let
  • v dočasné pracovní neschopnosti – nemoc
  • v případě uvolnění do funkce – v této době lze ukončit poměr dohodou
  • trestný čin nebo hrubé porušení kázně – může dostat výpověď i v ochranné době
  • do výpovědi nemusí zaměstnanec uvést důvod
pracovní kázeň
  • zaměstnanec plní své povinnosti, které vyplývají z pracovní smlouvy a z pracovního řádu pracoviště
  • uposlechnutí pokynů nadřízeného
  • základní povinnosti – dodržování pracovní doby – někdy je pevně daná, někdy flexibilní
  • podmínka – pracovat pět hodin
  • 40 hodin za týden
  • přestávka – 30 minut na jídlo a oddech, nezapočítává se do pracovní doby
  • používání předepsaných pracovních oděvů, pomůcek
  • dodržovat všechny pracovní předpisy – o bezpečnosti, zaměstnavatel je povinen zaměstnance pravidelně proškolovat o bezpečnosti, pokud nebude zaměstnanec obeznámen, odpovědnost nese zaměstnavatel
  • obdobou pracovního řádu je i školní řád

    ·  dovolená na zotavenou: slouží pro zotavenou, minimálně 2 týdny v kuse, je placená, podle průměrné mzdy, základní délka – 4 týdny, někdy i delší, učitelé 8 týdnů, je na ní nárok až po odpracování určitého počtu pracovních dnů, dodatková dovolená – např. horníci, další dovolená – u povolání spojené s povětrnostními vlivy – např. sezóní práce, pokus se dovolená snižuje – za neomluvené, zameškané dny, když je někdo nepřítomen z důvodu nemoci, musí se nahlásit – minimálně 14 dní, záleží na zaměstnavateli, jestli ji umožní nebo neumožní vybrat, někdy i celozávodní dovolená – když je málo práce, dovolená se vyplácet musí, dovolená se neproplácí, zaměstnanci ji musejí vybrat, může se převést i do dalšího roku

    ·  odměna za práci: mzda = plat; mzda má několik složek – tzv. tarifní mzda = základní, je celostátně dána u profesí, která se vyskytuje všude, jsou dány dosaženým vzděláním a dosaženou prací, dále příplaty – osobní, za vedení, za kvalitu práce, za spravování určité oblasti, většinou je to všecno v kolektivní smlouvě, dále mimořádné odměny – např. vyšší zisk, náhrady mzdy – náhrady cestovních výdajů, peníze za přesčasy – mzda zvýšená nejméně o 25% mzdy normálního výdělku, může za ní být poskytováno i náhradní volno, mzda je vždycky vyplácena zpětně za měsíc, v pracovjní smlouvě je uvedeno do jakého data, většinou se převádí na účet; srážky ze mzdy – na pojištění, na hypotéky

    ·  pracovní úraz – zaměstnavatel musí nahradit škodu, nebo když vznikne nemoc z povolání

    ·  odborové organizace – cílem je prosadit a hájit zájmy zaměstnanců, ze zákona musí zaměstnavatel umožnit jejich vznik, hájí nejenom zájmy všech, ale i jednotlivců, výhod využívají všichni; sledují, jak se dodržují všechny pracovně právní předpisy – např. mzdové, bezpečnost, mohou vztupovat na pracoviště, podávají návrhy na zlepšení podmínek, zaměstnavatelé s nimi musí řešit rozvržení pracovní doby, přesčasy, formy mzdy, odškodňování úrazů, nemocí, výpovědi, převádění zaměstnanců na jiné práce; výsledkem jednání je kolektivní smlouva, která je závazná pro obě strany, která přesně upraví pracovně právní vztahy

    ·  odborové svazy – podle profesí

    ·  zaměstnanci mají právo na stávku – je to krajní řešení, ale všichni na něj mají právo a nesmí být pro ni vyhozeni z práce




Přidal: Aleinad 9. 2. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1104
Zhlédnuto: 5135 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Občanské právoŽivnostenské právoZáklady společenských věd