< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Společenskovědní seminář - 04) Sociální strukturaSpolečenskovědní seminář - Člověk v rodiněZáklady společenských věd

Společenskovědní seminář - 05) Příroda, kultura, společnost

3.4 Příroda, kultura a společnost

identifikuje vztah přírodního a kulturního, problém antropogeneze;

objasní vznik a utváření institucí, formování a přenos kulturních vzorců, úlohu hodnot a norem (morálka,právo, náboženství);

orientuje se ve vztahu kategorie státu a moci, objasní problém legitimity moci;

vymezí znaky národa a pochopí význam etnických vztahů, uvědomí si rizika nesnášenlivosti a intolerance

 

ČLOVÌK A KULTURA

Každou společnost charakterizuje specifická kultura, ,která organizuje každodenní život lidí a vymezuje mu bariéry. Kultura je určitý způsob života, který pomáhá lidem přežít z jednoho dne na druhý (udává životu řád, zabraňuje chaosu a nedorozuměním) a společnosti umožňuje přetrvat z jedné generace na druhou.

Kultura jsou sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidé jako členové společnosti osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním jednání a chování.

Prvky kultury:

1)vědění a znalosti- a) kognitivní(poznávací stránka)-odlišují reálné od nereálného,mají každodenní-jak se máme v běžném životě chovat co věci okolo nás znamenají,pro každodenní přežití nezbytné,většinou neuvědomované a nereflektované. b) odbornou(vědeckou) povahu-

nejsou nezbytné pro život,důležité pouze pro určitý obor

2)normy a hodnoty-normativní stránka

ideje a standarty na kterých se většina společnosti shoduje vymezují lidské jednání říkají co je přípustné a co nikoliv motivují lidi aby jednali určitým způsobem lidé je používají k ospravedlnění svého jednání

jsou oporou v rozhodování a chování

v každé kultuře jsou vždy shodné s jednáním většiny ve společnosti

normální a teda přípustné pak je to jak se chová většina společnosti

3)materiální statky-materiální stránka

artefakty-fyzické předměty charakteristické pro určitou kulturu

 symboly-objekty se specifickým kulturním významem¨

4)jazyk-symbolická komunikace v kultuře

prostředek jehož prostřednictvím vnímáme svět s jeho pomocí se dorozumíváme  s ostatními lidmi

jazyk je naučený systém symbolické komunikace který umožňuje sdílet svět s druhými lidmi

je klíčovým prvkem-vzájemné doruzumění,přenos myšlenek,vyjádření osobní zkušenosti a prostředek k označení abstraktních věcí

 

-      člověk je produkt i tvůrce kultury. Kultura je způsob kterým se člověk adaptuje na vnější prostředí je to svět naučených vzorců a chování oproti tomuto světu stojí příroda se svými zákonitostmi pravidly a procesy

 

-      kultura se projevuje v našem každodenním chování během dne pak nejednáme instinktivně ale na základě kulturně osvojených vzorců,které jsou institucionalizovány

 

-      podstata veškerého lidského jednání je kulturně podmíněna>není dána navždy je proměnná , mění se a stojí za ní především rozdílné vědění, znalosti a rozdílné normy a hodnoty lidí

kulturní difúze-rozšiřování jedné kultury do jiných prostředí,obvykle na úkor jiné kultury

 

 

KULTURA A PŘÍRODA

 

-      po dlouhém období zdůrazňování odlišností lidského světa od světa přírody se někteří sociologové vracejí k biologickým kořenům lidské existence,projevuje se to u E: O: Wilsona,jehož práce založily novou disciplínu => sociobiologii (=pohled na společnost z hlediska biologie, přírodovědného přístupu)

-      biologické faktory zůstavají přítomny v životě lidí v podobě určení pohlaví,rasy, tělesné stavby,osobnostních předpokladů( schopnosti,temperament),způsob chování ( agresivita a její regulace)

-      společnost ovlivňují nejej geografické faktory,ale i demografické ( hustota obyvatelstva,přírůstek,snatěčnost)

-      příroda zde vystupuje jako předpoklat,příčina nebo významně spolupůsobící faktor

-      přírodní podmínky podstatně ovlivňují sociální formy života – např. v oblasti obstarávání potravy,surovinových zdrojů,bydlení , způsob života(denní režim,volný a pracovní čas)

-      přírodu( její krajinu) dále ovlivňují procesy industrializace(neboli také průmyslová revoluce) je proces, během něhož dochází ke změně společnosti. Předprůmyslová společnost se tímto mění v průmyslovou) a urbanizace (proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury v nejširším slova smyslu. Míru urbanizace lze číselně vyjádřit jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu.)

-      lidská činnost vytváří pozměněné varianty původního prostředí,výsledkem je tzv. druhá příroda

-      společnost všechny okolnosti hodnotí a sociálně zařazuje,v různých kulutrách se dost liší představy o tom co například vyžaduje zdravá výživa,co je ideálem ženské krásy

-      životní prostředí se tedy sestává ze zbytků původní přírody,z přírodních prvků již přeměněných člověkem

 

PROBLÉM ANTROPOGENEZE

Podobně jako v jiných disciplínách užíváme v sociologii dvou základních pojmů pro označení vývoje;u jedince mluvímeo ontogenezi,vývoj celého druhu pak chápeme jako fylogenezi. Otázku vývoje člověka a společnosti však můžeme specifičtěji vymezit jako problém antropogeneze. Rozumí se tím evoluční proces vzniku, utváření a vývojových proměn člověka jako biologického druhu a zároveň sociokulturní bytosti.

 

*  = tj. vznik a vývoj člověka (předchůdci člověka - homo sapiens)

*   důležitým aspektem je:

o   evoluce

o   vývoj fo­rem sociálního soužití mezi lidmi

o   základ­ní formy jejich činnosti

o   specificky lidské formy komunikace

 

 

 INSTITUCE

-      prvky kultury jsou rozpoznatelné v jednání, postojích, myšlení a názorech lidí,výsledek>instituce,každé jednání, které vede k uspokojení nějaké potřeby člověka

-      typy jednání - vymezené společností, které lidé naplňují, aby mohli společně existovat,mají kulturní povahu-nejsou neměnné

-      Když se člověk stává studentem, rodičem nebo zaměstnancem, jedná institucionálně podle vzorců chování, které jsou pro tyto role typické v dané společnosti,jedná podle typů,které daná kultura charakteristická pro určitou společnost vymezuje

sociální organizace-není jednání, ale způsob provázání lidí, kteří jednají určitým způsobem. Člověk sice jedná institucionální, když se stává studentem nebo rodičem, konkrétní škola nebo rodina jsou už sociální organizace,každá organizace je vymezená pozicemi lidí v ní, vztahy mezi nimi a rolemi,které v organizaci mají

 

KULTURNÍ VZORCE

-      kultura v sobě obsahuje množství prvků zaručujících stabilizaci společnosti, je souhrnem ustálených zvyků,hodnot a norem,které jsou předávány z generace na generaci,takto fungují kulturní vzorce,jsou to urrčité vzory jednání lidí,fixují vše,co se osvědčilo,co se jeví nezbytné k přežití

 

MORÁLKA

-      souhrn určitých pravidel,příkazů nebo zákazů,ktterými by se lidé měli v životě řídit

-      v úžším smyslu - lze též morálku chápat jako vnitřní mravní kodex, přesvědčení nebo víru jedince.

-      morálku každé společnosti tvoří:

1)  morální normy = souhrn mravních zásad společnosti

2)  morální vztahy = morální stav společnosti

-      morální normy jsou funkční jako :

a) měřítko hodnot- měříme a posuzujeme mravní stav společnosti

b)motivy jednání – působí jako pohnutky k činnosti lidí

 

-      morální ideál = představa o dokonalém morálním stavu společnosti

 

 

PRÁVO

-      právo = soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život ve společnosti, dodržování přepisů je vynutitelné státní mocí

-      VÍCE NORMÁLNÍ HODINY ZSV

 

NÁBOŽENSTVÍ

-      Náboženství je pojem s nejasným vymezením, který označuje jak převládající náboženské systémy (křesťanství, islám a hinduismus), tak menší proudy a hnutí, které se dají označit jako náboženské. Následkem toho, že čeština nerozlišuje ve slově náboženství jednotné a množné číslo, může pojem náboženství označovat i všechny náboženské systémy.

-      Ve většině náboženství vystupuje Bůh (bohové), božstvo (božstva) či jiný fenomén, který stoupenci daného náboženství pokládají za posvátný či nadpřirozený.

 

-      Náboženství se často vyznačuje svými rituály, bohoslužbami, vlastní kosmogonií(nbauka o vzniku světa) a upřednostňovanými zásadami. V různých kulturách i u různých jedinců se náboženství vyvíjelo v mnoha rozličných podobách.

-      Vědecky se studiem náboženství zabývá religionistika, pohled zevnitř vědecky popisuje teologie.

-       

Následující příklady jsou pouze ukázkou pestrosti a různorodosti definic náboženství.

-      Gottlieb Fichte
Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli.

-      Sigmund Freud
Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.[5]

-      Clifford Geertz
Náboženství je 1) systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.

-      Karel Marx
Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu.

-      Rudolf Otto
Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každým náboženstvím. Náboženství je pak vztah člověka k posvátnému.

-      Ivan Štampach
Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti.

STÁT A MOC

-      státní moc je jedním ze znaků států

-      má svůj rozsah a obsah

-      státní moc zasahuje do života občana- liberální přístup, maximální obsah státní moci

-      podle toho kdo vykonává státní moc-formy státu – demokracie(přímá,nepřímá),diktatura

-      podle rozvržení sttátní moci rozlišujeme státy centralizované a decentralizované

-      podle stuktury státní moci rozlišujeme státy jednotné(unitární),složené(federace,konfederace)

LEGITIMITA MOCI

Pojem moci
- obvykle je chápána jako možnost uskutečňovat v sociálním životě nějaké cíle, moc má prostředky donucení
a) fyzické
b) ekonomické
c) politické (jsou v moderních společnostech uznávané)

Politická moc prosazuje své zájmy prostřednictvím politiky a právních norem - takováto moc je potom legální.
Vláda, která se řídí zákony - to je legální moc
Legitimita moci
- znamená oprávnění a původ moci
- vzniká tehdy, když jsou realizovány svobodné volby
- v dějinách byla tato moc legitimizována např. bohem, faraónem...
- za Rousseaua byla legitimizována společenskou smlouvou
- v době ohrožení státu je legitimní i vláda 1 člověka

NÁROD

-      je společenství a sounáležitost občanů, lidí se společnou národností, hlásících se ke stejným národním tradicím a zájmům, které integruje pocit národní spolupatřičnosti

      jeho existence je dána buď vlastní státem nebo federativním či autonomním statusem 

       v rámci vícenárodního státu

-      vzniku národa předchází etnická jednotka zvaní národnost. je charakterizována společným jazykem, vírou a zvyklostmi(národnost je také příslušnost k určitému národu)

-      národní stá je útvar vytvořený jako politická organizace jedním národem

    ve skutečnosti však ve všech tzv. nár státech žije řada jazykových,náboženských  

      etnických a  regionálních skupin z nichž některé se mohou považovat  za národy

 

národní příslušnost

získává člověk narozením přijetím určitého životní stylu a přiznáním státního občanství

 

MULTIETNICITA
- v každém státe žije vedle většinového národa řada menších etnických skupin a občanů hlásících se k jiné národnosti. do státu se dostávají vlivem migrace během historie i současnosti

demokratické státy uznávají rovnost menšin a jejich zákony nesměřují k diskriminaci příslušník§ jakékoli menšiny či etnika

 

Národ- menšina

-      je společenství občanů žijících na území určitého státu, kteří se odlišují od většiny ostatních obyvatel etnickým původem jazykem kulturou a tradicemi

      její příslušníci se hlásí k jiné národnosti a usilují o zachování a rozvoj svébytnosti

    svého národa

 

-      podle Ústavy ČR a českých zákonů má každý člověk právo na svobodnou volbu národnosti. Příslušníci národ menšin mají právo na zachování a rozvíjení svého jazyka , kultury a tradic a na  jejich respektování

 

-      některé většinové společnosti se vůči nár menšinám uzavírají a chovají se k nim xenofobně až rasisticky

xenofobie-vyhrocený odpor a nedůvěra k cizincům a strach z nich

rasismus- je pronásledování případně snaha o likvidaci méněcenné rasy za kterou se obvykle považují etnika s odlišnou barvou pleti

 

-      nebezpečí pro menšiny-rasisticky motivované útoky extrémistů(skinheads,neonacisté) skrytý rasismus většinové společnosti(předsudky, diskriminace)




Přidal: Martina 17. 12. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1750
Zhlédnuto: 6090 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Společenskovědní seminář - 04) Sociální strukturaSpolečenskovědní seminář - Člověk v rodiněZáklady společenských věd