Franská říše

Na území dnešního Nizozemí a Francie. Podnikali výboje do dnešní Francie a Německa. Výboje podnikal Chlodvík Merovejec – získal velké území, rozdělil ho mezi své čtyři syny – příčina dlouhých konfliktů. Výbojné války podnikají i po jeho smrti. Finančně je podporovala církev, protože na nových územích šířila křesťanství. Každá ze čtyř částí se dělila na hrabství – včele byli baroni. Byla zde kmenová knížectví – měla více nezávislosti.
V boji o moc se ustálily tři oblasti – Austoasie, Neustrie, Burgundsko – konflikty. Kolem panovníka se utvořila skupina jeho věrných bojovníků – byli za své služby odměněni přidělením půdy – feudum (léno) – této éře se začíná říkat feudalismus.
Kdo má léno, se nazývá vazal, je vázán povinnostmi vůči panovníkovi.
Ve Franské říši vzniká nový právní systém – směsice římského a germánského zvykového práva – objevuje se to v Sálském zákoníku.
Na přelomu 6. a 7. století vliv Merovejovců upadá. Moc v zemi mají majordojové – správci královského dvora – např. Pipin II. – zahájil centralizaci říše – sjednotil Austrasii a Neustrii, podnikl tažení do Itálie proti Byzanci.
Jeho syn Karel Martell roku 732 podnikl bitvu u Poitiérs – zastavil pronikání Arabů do Evropy.
Jeho syn Pipin III. Krátký svrhl z trůnu posledního Merovejovce Childericha III. (751) Na trůn nastupuje dynastie Karlovců – nejvýznamnější Karel Veliký.
Na přelomu 8. a 9. století za jeho vlády má říše největší území, ovládl část slovanských kmenů ve střední Evropě. Některé kmeny mu platí tribut – poplatek za mír.
Okrajová území byla pod zvláštní správou. Území – marka – včele markrabě – vojenský správce.
Pro úspěšný chod státní správy jsou nutní vzdělanci. Karel Veliký zakládá školy, vzdělávat má církev.
Karel Veliký nechal opisovat antická díla, rozvoj literatury. Objevuje se nový typ písma – karolínská minuskula – podobá se dnešní latince.
Období vlády Karla Velikého se nazývá Karolínská renesance – znovuzrození z antiky. Chtěl obnovit západořímskou říši. Zavedl vojenskou povinnost pro veškeré osobně svobodné obyvatelstvo – část obyvatel se tomu chtěla vyhnout, a proto se zříkali své svobody a stali se poddanými šlechty. Šlechta tak posílila svou moc a stala se konkurentem pro panovníka.
Roku 800 podnikl Karel Veliký tažení do Itálie na pomoc papeži Lvu III. proti Byzanci. Za tuto pomoc se Karel stal císařem.
Vzniká Západní císařství. Korunovace byla v budoucnosti předmětem sporu mezi duchovní a světskou mocí.
Karlovým nástupcem se stal Ludvík I. Pobožný – vládl v první polovině 9. století. Aby předešel bojům o moc, určil si nástupce – jeho nejstarší syn Lothar. Když Ludvík zemřel, Lothar se dostal do války s bratry – Karel Holý a Ludvík Němec – válčili 3 roky.
Roku 843 podepsali Verdunskou smlouvu, rozdělili říši na tri státy. Ze západu vznikla Francie, z východu Německo a střed později zanikl.



Přidal: jenikkozak 26. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 417
Zhlédnuto: 3868 krát