< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Franská říšeByzantská církev a kulturaDějepis

Byzantská říše

Na počátku Byzance stojí Diokleticiánovy reformy.
330 byla založena Constantinopol – stala se sídlem císaře, protože byla bezpečnější než Řím.
395 rozdělení říše – Theodorsius dal vzniknout Východořímské říši – Byzanci. Byzanc se považovala za pokračovatele římské tradice.
Po zániku Západořímské říše se byzantští císaři považují za vládce celého impéria. Státní správa je přejatá z Římské říše. V Byzanci dochází k plynulému přechodu od otrokářského systému k feudalismu, císař má neomezenou moc – jmenuje státní úředníky – každý má dvorskou hodnost. Roste význam měst – Constatinopol, Nikaia, Trapezunt, Antiocheia – centra řemesel a obchodu, rozkvět měst je v 6. století. Později zaostávají za západní Evropou.
Významným byzantským císařem byl Justinián I. – vládne v 20. – 60. letech 6. století. Snažil se o centralizaci zem a sjednotil světskou a duchovní vládu – vzniká caesaropapismus – císař je duchovním vládcem. Proti centralizaci vznikla opozice – 532 zorganizovala povstání – „Níká“ – zvítězíš. Justinián povstání potlačil a nechal pořídit soupis veškerého římského práva.
Vzniká Codex iuris civilis – Juliánský kodex – platí až do zániku říše v roce 1453.
V 6. století musí Byzanc čelit útokům Franků – chtěli se dostat do Itálie. Na Byzanc zaútočili Bulhaři – turkotatarský kmen – vytvořili na Balkáně svůj stát. Slované útočili na Byzanc také přes Balkán. Oslabení využili Arabové a připravili Byzanc o africká území. Byzantští vládci nechali zřizovat v provinciích thémata – území pronajatá vojákovi za jeho služby v armádě – nejstarší jeho syn pak musel do armády nebo zaplatit penězi. Na území thémat jsou i svobodní rolníci – nemuseli do armád, za ochranu platili vojákům.
Na přelomu 8. a 9. století dochází v Byzanci ke krizi – dochází ke sporům v církvi, i jsou spory mezi světskou a církevní mocí.
Ve druhé polovině 9. století nastupuje v Byzanci na trůn Makedonská dynastie. Basileos I. Makedonský stabilizoval poměry v zemi, situace se začala uklidňovat.
V 10. století nastává období nového rozkvětu – základy položil Basileos I. Basileos II. Bulharobijec zlikvidoval Bulharské nebezpečí, vedl úspěšnou zahraniční politiku – získal spojence v Evropě tím, že šířil křesťanství.
Makedonská dynastie špatně uspořádala provincie – v 11. století jsou zrušena thémata a jsou nahrazeny – prónie – zemědělská půda je pronajímána za vojenskou povinnost – to vede k vylidňování pohraničních provincií a podlomení vojenské síly Byzance. Rolníci nejsou tradiční podporou státu. Byzanc se dostává do úpadku.
1071 oslabení využili Turci – bitva u Mantzinkertu – Byzanc přišla o část území v Malé Asii.



Přidal: jenikkozak 26. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 363
Zhlédnuto: 4224 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Franská říšeByzantská církev a kulturaDějepis