< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Josef Kajetán Tyl: Lesní panna aneb Cesta do AmerikyVladislav Vančura: Konec starých časůČtenářský deník

Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen

Postavy:

Švanda - Strakonický dudák, nemá rodiče a je velmi chudý, protože všechny svoje peníze hned utratí, proto mu hajný nechce dát svou dceru.
Dorotka - hodná, poctivá a citlivá dívka, pro svého milého by udělala cokoli, sice ho po jeho zradě odmítá, ale nakonec nasazuje vlastní život pro jeho záchranu.

Obsah díla:

Švanda dudák je pravý český muzikant. Miluje Dorotku, jenomže její otec, haný Trnka, mu jí nechce dát za ženu, protože Švanda je chudý. Rozhodne se vydat do světa, vydělat si peníze. Jeho nejlepší přítel Kalafuna i Dorotka mu to rozmlouvají, ale neúspěšně.

Švanda Dorotce slíbí, že se do měsíce vrátí a vydá se do světa získat peníze, aby se mohli vzít. Po cestě usne na lesním palouku, kde ho najdou víly. Je s ni mi i Švandova matka Rosana, která ostatní víly uprosí a ty očarují jeho dudy tak, že do nich vdechnou krásu svých písní.

Švandova matka Rosava žádá královnu víl Lesanu, aby mohla svého syna doprovázet na cestách a ochraňovat jej. Je jí to dovoleno. Je tu však podmínka, že nesmí se Švandou mluvit a Švanda se nesmí dozvědět, že je jeho matkou.

Švanda putuje světem a všude má úspěch. Vydělává spoustu peněz. Jednou potká bývalého studenta Pantaleona Vocilku, který se tváří jako Švandův kamarád, ale ve skutečnosti se jen všemožně snaží obrat jej o peníze. Domluví se s ním, že s ním bude chodit a dělat mu sekretáře..

Tak přijdou do jedné země, kde je princezna Zulika, která je stále smutná. Švanda ji svou hrou na dudy rozveselí. Když se princezna rozveselí, chce si Švandu vzít. Připravuje se svatba.

Mezitím Dorotce zemře otec. Dorotka je stále sama a Švanda se nevrací. Dorotce se začíná stýskat, a proto se jej vydává s Kalafunou hledat a zachránit. Přijdou právě včas, aby zabránili svatbě Švandy a princezny Zuliky. Vocilka namluví králi, že jsou to blázni, proto jsou ze zámku vyvedeni stráží. Poté však přijíždí princ, který byl Zulice zasnouben, princ Alamír a dává Švandu zavřít do žaláře.

Až když je Švanda ve vězení, uvědomí si, jakou udělal chybu, když zapomněl na svou Dorotku a chtěl se oženit s princeznou. Zjeví se mu i přes zákaz jeho matka Rosova a řekne mu všechnu pravdu o tom, že je jeho matkou. Za to, že porušila příkaz a vyzradila tajemství je uvržena královnou Lesanou mezi divé ženy a může ji a Švandu vysvobodit pouze čistá láska dívky.

Švanda začne hrát na své dudy, a tak se dostane z vězení. Vrátí se domů do vsi, kde znovu potká Vocilku, se kterým se smíří. Vyhledá také Dorotku, ale ta má na něho zlost, protože se jí byl v cizině nevěrným, nezastal se jí, když přišla zabránit jeho svatbě s princeznou a byla vyvedena ze zámku stráží a také se jí nelíbí, jak se Švanda v cizině změnil.

Vocilka vyláká Švandu o půlnoci do lesa, kde mu chce ukrást kouzelné dudy. Tam však Švanda upadl do spárů lesních panen, kterým musí hrát, až byl k smrti unaven. Rosana řekne Dorotce, že je Švanda v nebezpečí a ta, i když se na Švandu stále ještě hněvá, se jej vypraví zachránit.

Doběhne do lesa právě včas, Švanda byl již na pokraji svých sil. Když Dorotka dorazila, vše zmizelo a Švanda byl vysvobozen. Slíbí Dorotce, že se zase změní a oba šťastně odchází do vsi. Také Rosaně je odpuštěno za její lásku k synovi, Švandovi.

Švanda poučen si Dorotku vezme a všichni žijí šťastně v českém městečku Strakonice.

Úryvek z knihy:

VÝSTUP ČTVRTÝ
ŠVANDA, potom DOROTKA.
ŠVANDA (přijde a pozorně se ohlíží): Ona bude jistě doma, starý ji k muzice nepustí – a sám bude v lese. (uká na okno.) Dorotko!
DOROTKA (v stavení): Kdo je to?
ŠVANDA: Já! Pojď trochu ven!
DOROTKA (vychází): Kdepak je ten já – ach, jsi to ty? Kdepak ses tady vzal? Jáť myslím, že sedíš v hospodě a koukáš po holkách.
ŠVANDA: I dej pokoj! Já utek z hospody, protože ti mám něco říct.
DOROTKA: Jen aby to bylo něco veselého; mně se dnes zdálo o růžích, a to znamená mnoho pláče. Copak je to?
ŠVANDA: Já vím, co udělám, aby se tatík na mne neslanil!
DOROTKA: Copak je to?
ŠVANDA: Aby mi dovolil za tebou chodit.
DOROTKA: Copak to uděláš?
ŠVANDA: Já vím, jak dostanu peníze.
DOROTKA: Ty?
ŠVANDA: Mnoho peněz.
DOROTKA: Mnoho?
ŠVANDA: Dnes se mi zajiskřilo v mozku a chytlo to jako v plném troudníku. Dorotko, za pár neděl budeme svoji!
DOROTKA: Za pár neděl? I ty jemináčku – ach, ty jsi hodný, roztomilý člověk! Mne to už beztoho všecko mrzí; tatínek pořád hubuje, a já nemůžu přeci na tebe zapomenout…

Znaky díla:

Divadelní hra, podle lidové tradice, inspirace venkovskými dudáky.


Přidal: tess.for 26.02.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 801
Zhlédnuto: 16074 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Josef Kajetán Tyl: Lesní panna aneb Cesta do AmerikyVladislav Vančura: Konec starých časůČtenářský deník