Želva
Báseň je o želvě staré tisíc let, která se nebojí smrti. smrt je pro ni vysvobození.
Kůň
U jedné rodiny jednou někdo zazvoní. jdou otevřít a za dveřmi stojí kůň. Ukloní se a řekne: ,,Jsem kůň truhláře Bártla´´. Rodina na něj jen vyděšeně zírá.
Ukázka: Dva kořeny (překl. J.Hiršal)
Dva kořeny se pod jedlí
ke klepům z lesa sesedly
Co do vrcholků vítr vnes
zde dole přijde na přetřes
Veverka teta stoletá
punčochy přitom doplétá
Knik, pípne ten a knak zas ten
a vystačí s tím celý den
Můj názor:
Šibeniční písně je sbírka básní. Básně jsou velmi krátké a pozoruhodné. Kůň má lidské vlastnosti, šum lesa má vyjadřovat rozhovor jednotlivých stromů. Prostě autor používá fantastické prvky, snaží se o nový styl, používá svoje představy. Zřejmě když slyšel šumět les, řekl si , proč by spolu nemohly stromy mluvit a napsal o tom báseň. Píše o obyčejných věcech(les, kořeny stromů), v básních se často vyskytují zvířata (želva, kůň). Autor měl pravděpodobně kladný vztah ke zvířatům (nejsou zlí jako někteří lidé), např. kůň se ukloní-je zdvořilý (dává jim kladné vlastnosti). Autor využívá slovní hříčky a jazykový humor.