Pronikání sovětského vlivu do jihovýchodní a střední Evropy

• Stalin považoval všechna území, kam za války Sověti vstoupili, za zájmovou sféru. Sověti pomáhali místním komunistům získávat moc - vyvolávalo to někde odpor
• Ukrajina - část obyvatel chtěla stát bez komunistů - Banderovci
• do 1948 partyzánská válka (hlavně na západě), pak se staly součástí SSSR
• Polsko - silný odboj oslaben varšavským povstáním, komun. odboj podporován SSSR, obě složky měly po válce ozbrojené jednotky (Armija Krajowa a Armija Ludowa), po válce vzniká koaliční vláda, velké napětí, blízko k obč. válce
• 1947 komun. získali moc v zemi s pomocí SSSR, Polsko se stává součástí východního bloku.
• Albánie - nejsou zde demokratické tradice, před válkou diktatura, za války přišli Italové. Komunisté byli podporování z Jugoslávie.
• 1944 - albán. odboji se povedlo vyhnat Italy, vznikla komun. vláda, odpor minimální, slibovali, že vyvedou zemi ze zaostalosti, chtěli i federaci s Jugoslávií.
• Jugoslávie - sem se Sověti dostali, pomáhali vyhnat Němce a Italy. Včele odboje Josip Broz Tito.
• 1944 - vzniká koaliční vláda, komun. si vymínili, že nebude obnovena monarchie, 1945 obviněními vyštvali demokraty. Tito se chopil moci, zahájil zestátnění průmyslu, na venkově vznikaly státní statky a zemědělská družstva, Tito provádí politiku nezávislou na SSSR - spor se Stalinem, 1949 - otevřená roztržka se SSSR, jugoslávští komun. označováni za "vrahy, špiony a zaprodance imper.", Tito za "krvavého psa". Stalin změnil politiku - trval na tom, že všechny komun. strany se musí podřídit SSSR, proto uvnitř jich se tvoří atmosféra strachu hrozbami polit. soudních procesů, komunisté se likvidovali navzájem.
• Bulharsko - za války okupováno SSSR, přesto zde vznikla koaliční vláda, 1946 - referendum o formě státu, 98 % obyvatel prý chtělo republiku, komunisté tuto hodnotu brali jako počet lidí s nimi souhlasících, obviňovali demokraty ze zločinů, 1947 je odstranili z vlády, začaly popravy.
• Rumunsko - za války okupováno SSSR, pak vzniká koal. vláda s komun. většinou, ale Rumunsko zůstalo monarchií. Vláda nezajistila stabilitu země - demonstrace,na jejich potlačení se podílí i sovětská armáda (tajně). 1947 začínají polit. soudní procesy, král Michal se musel vzdát trůnu, mohl zemi opustit.
• Maďarsko - za války okupováno SSSR - podpora místních komunistů, ti měli slabé pozice, hlavní pol. sílu měla malorolnická strana, sovět. státní bezpečnost a komunisté hledali, jak se jich zbavit, odhalili (neexistující) protistátní spiknutí a z něj obvinili malorolnickou stranu.
• 1947 - zatýkání, demokr. politici byli odstraněni, komun. strana se dostala k moci.