Vývoj slovanských jazyků

Základní znaky praslovanštiny

• jery – velmi krátké samohlásky; dochovaly se v ruštině (měkký a tvrdý znak – „ь“ a „ъ“)
• nosovky (o a ê)
• duál
• 7 pádů při skloňování
• kategorie slovesného vidu
• 2 jednoduché časy – aorist a imperfektum
• skupiny hlásek „or“, „ol“ (golva), „er“, „el“; „dj“, „tj“; „dl“, „tl“ (zůstaly jen v západoslovanských jazycích)

Staroslověnština

Zánik nebo náhrada jerů = vokalizace

Podle Havlíkova jerového pravidla - počítání od konce slova – liché jery zanikly, sudé se vokalizovaly na „e“ (sьnь -> sen; denь -> den)

Nosovka „o“ se mění na „u“

Změny v přízvuku

V praslovanštině se používal přízvuk volný a pohyblivý, v češtině a slovenštině se ustálil na první slabice.

Stahování samohlásek

Splynutí dvou samohlásek, mezi kterými bylo „j“, v jednu dlouhou. V ruštině tato změna neproběhla. (novaja -> nová; novoje -> nové; novuju -> novú -> novou; dělaješ -> děláš; uměješ -> umieš -> umíš)