< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vývoj slovanských jazykůVývoj spisovné češtinyMluvnice

Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj češtiny

Tento vývoj probíhal ve 12 – 16. století.

Vývoj souhlásek

  • Zanikla párová měkkost souhlásek ď, ť, ň
  • à -> ř (àepa -> řepa)
  • g -> h (noga -> noha)
  • šč -> šť (Ščepán -> Štěpán)

Vývoj samohlásek (12. století)

  • a -> ě; á -> ie (po měkkých souhláskách) – (ležati ->ležieti; duša -> duše)
  • u -> i; ú -> í (po měkkých souhláskách) – (mužu -> muži; kryju -> kryji; åud -> lid)
  • o -> ě; ó -> ie (koňóm -> koniem)

Ztráta jotace (14. století)

  • ě -> e (dušě -> duše; na nozě -> na noze)
    Tato změna neproběhla po retnicích (b, p, m, v)

16. století

  • ó -> uo -> ů
    (kóň -> kuoň -> kůň; mój -> muoj -> můj)
  • ú -> au- > ou
    (súd -> saud -> soud; nesú -> nesau -> nesou)
  • ie -> í; é -> í
    (viera -> víra)
  • aj -> ej
    (vajce -> vejce; najlépe -> nejlépe)

Tvaroslovný vývoj

  • Zánik duálu (dvojného čísla) – dnes zůstaly zbytky duálových tvarů u číslovky dva, dvě; oba, obě (oběma) a u částí těla, které jsou po dvou (očima, nohama apod.)
  • Rozlišení podstatních jmen podle životnosti – původně se nerozlišovala. 4. pád = prvnímu pádu (u jednotného čísla) – (chlap, hrad -> chlapa, hrad).
  • Rozlišení podstatných jmen tvaru vládyka a panoše od žena a duše.
  • Zanikly některé slovesné tvary minulé – jednoduché minulé časy – aorist (minulý děj hlavní) a imperfektum (minulý čas vedlejší); složené tvary minulé až od 16. století – bych, bys (součást podmiňovacího způsobu); plusquarperfektum – složený minulý čas, používá se k vyjádření děje předminulého.
  • Rozšíření koncovky –m u sloves (prošu -> prosím; dělaju -> dělám).



Přidal: jenikkozak 19. 8. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 264
Zhlédnuto: 3840 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vývoj slovanských jazykůVývoj spisovné češtinyMluvnice