Krize římského impéria

Hospodářská situace – konec výbojů znamená pokles počtu otroků – nastává nedostatek pracovních sil – byli málo výkonní – jsou nutné reformy v zemědělství. Vzniká kolonát – už i v 1. století př. n. l. v nespolehlivých oblastech. Latifundisté pronajali půdu bezzemkům a chudým rolníkům – ti jim platili nájem v naturáliích. Kolóni (nájemci) v dobách sucha a neúrody nemohli splácet a zadlužili se. Ve 3. století začínají latifundisté bránit v opuštění půdy po vypršení smlouvy. Vznikají skupiny organizovaného zločinu – kolóni a otroci se zaměstnávají loupežemi – přepadali sídla boháčů – latrones (lotr).
Krize v zemědělství je řešena vznikem domén – rozsáhlé samosprávné latifundie, hospodářsky soběstačné.
Příznivější situace byla v provinciích, kde bylo více otroků. Na východě bylo mnoho svobodných řemeslníků a vyspělý obchod. Provincie usilují o větší podíl moci politiky impéria. Případně rostou separatistické tendence.
Krize byla i finanční – peníze byly znehodnocovány poklesem obsahu drahých kovů. Dochází k inflaci – má to sociální dopad – rostou nepokoje – i náboženské – pronásledování křesťanů.
Politika: po smrti Marka Aurelia nastupuje jeho sin Commodus – začíná krize státu, Římané v Podunají podplácejí Germány, aby zachovali mír.
Koncem 2. století dochází k boji o moc. Střídá se mnoho císařů – to na přelomu 2. a 3. století ukončil Septimius – překonal přechodně krizi, začíná rozkvět provinčních měst a předáci měst ho podporovali.
Císař posílil vliv armády na úkor senátu.
Nástupcem se stal Antonius Carecella – vládl v 1. desetiletích 3. století. Měl zájem na tom, aby hodně lidí podporovalo stát – dal občanství všem osobně svobodným občanům Říma – Constutio Antoniana – krize se přesto nezastavila.
Roku 258 za vlády císaře Galienna se od Říma odtrhly provincie Galie, Hispánie, Egypt a Británie. Impérium se začalo rozpadat.
Císař Aurélius chtěl krizi vyřešit – 70. léta 3. století – diplomaticky i vojensky sjednotil impérium. Vyhnal i Itálie Germánské kmeny – Alamaje a Góty. Nově opevnil Řím (hradby tam jsou dodnes), ale neudržel Dácii (dnešní Rumunsko).
On a jeho nástupci zmírnili nejhorší projevy krize, ale příčiny stejně zůstaly.