< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Krize římského impériaVznik germánských států v oblasti Západořímské říšeDějepis

Zánik západořímské říše

Koncem 3. století se ukazuje nezbytnost reforem – vládne císař Diocletianus – pocházel z Dalmácie. Posiloval císařskou moc, zbavil senát vlivu – konec principátu, vzniká dominát – nová forma vlády – císař je pánem veškerého obyvatelstva, nechal si prokazovat božské pocty. Rozdělil říši na dva celky – východní a západní.
V každé části vládne císař a jeho spoluvládce – tetrarchie – vláda čtyř panovníků. Sám se věnuje více východní části. Provedl hospodářské reformy, stanovil pevné daně a ceny, zavedl novou, hodnotnou měnu, byl stoupencem tradičních římských kultů – ostatní náboženství pronásledoval. Ke konci života se vzdal vlády a dožil ve Splitu. Po jeho smrti nastávají boje mezi tetrarchy.
V boji o moc vyhrál Constantinus – pokračoval v reformách, spoluvladaře Licinia nechal zlikvidovat, hledal nějaký sjednocující prvek, byl přesvědčen, že by tím mohlo být křesťanství, protože nebylo vázáno na žádný národ.
313 vydal Constantinus Milánský edikt – zavedl zrovnoprávnění náboženství – z toho nejvíc vytěžili křesťané.
Constantinus nechal založit město Constantinopolis. Toto město je zrovnoprávněno s Římem. Constantin se také více věnoval východní části říše. Začaly se prohlubovat rozdíly mezi východem a západem.
Ve 4. století se o novou reformu pokusil Juliánus (křesťany nazývaný Apostata – odpadlík, protože se zřekl křesťanství). Byl to významný filozof, posílil vliv měst. Padl v boji proti Peršanům.
Jeho nástupci se vrátili ke křesťanství – šíří se i v mimořímských oblastech.
375 vpadli do Evropy Hunové – včele Attila – způsobili stěhování národů
451 porážka Hunů na Katalanských polích
Hunové rozpohybovali Germány. Císař Theodorsius chtěl stabilizaci. Koncem 4. století podporoval křesťanství,j pronásleduje představitele starých kultů. Do státní správy mohli nastoupit i Germáni.
395 rozdělil impérium na říši Západořímskou a Východořímskou. Rozdělil ho mezi své syny – Arcadia a Honoria.
Nonorius byl duševně zaostalý. Theodosius mu našel rádce Slicha – germánský vojenský velitel. Po smrti Theodosia ho Honorius nechal popravit – tím proti sobě popudil Germány.
410 Vizigóti obsadili Řím a město bylo vydrancováno. Germáni měli rozhodující vliv na vladaře. Hlavním městem se stala Ravenna, protože Řím nebyl bezpečný. Roku 455 dobyli Řím Vandalové.
476 Germáni sesadili Romula Augustula – zánik západořímské říše.
Konec antiky a starověku.



Přidal: jenikkozak 26. 10. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 328
Zhlédnuto: 9794 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Krize římského impériaVznik germánských států v oblasti Západořímské říšeDějepis