míšení kultur, orientální myšlenky - rozšiřování obzorů x snahy o zachování identity
počátek našeho letopočtu - křesťanství, Nový zákon - láska k bližnímu - nová hodnota, rovnost lidí - v duševní rovině (již u stoiků - vzájemné ovlivnění proudů), křesťanství má čím dál silnější pozice - zasahuje do všech oblastí života - objevují se námitky, křesťané se musí bránit - apologetové - píší obranné spisy - apologia - v počátku středověké filosofie
patristika - 2. - 7. století
první období - apologetické období - 1. - 2. stol. n. l., apologetové - často umírali mučednickou smrtí - Justýnus, někteří se snažili sloučit filosofii s náboženskými představami
druhé období - 3. a 4. stol. - vytváření dogmat, křesťanství upevnilo své pozice, uznáno jako státní náboženství, církev má svoji hierarchii, důležitá je teologie - křesťanská nauka, filosofie je "služkou teologie“
třetí období - dogmata a teologické pojmy - systém, propracovávání
Augustinus Aurelius
jeden z nejuznávanějších církevních otců, jeho učení přetrvalo skoro tisíc let
narodil se v Africe (matka byla křesťanka, otec byl pohan), žil rozmařilým životem v Kartágu
setkal se s filosofií, politikou, odjel do Říma studovat filosofii, nakonec ji přednášel
když mu bylo přes 30, přijal křesťanství, stal se biskupem
odešel zpátky do severní Afriky - tam zemřel při obléhání města
první velký filosof od dob Aristotela, který vytvořil systém spirituálního monismu
Bůh je nejvyšším principem, stvořitelem světa, nejvyšší dokonalost, nejvyšší dobro, zdroj všeho - chceme-li poznávat, musíme poznávat skrze Boha
tím, že poznáváme sami sebe, poznáváme i dál, poznáváme svět, princip světa, Boha
proč existuje zlo? - zajímá se o historii, dějiny lidstva jsou neustálým svárem dobra a zla, popisuje to jako dvě obce (spis „O boží obci“), principy mezi sebou zápasí
boží obec - církev, víra, svět dobra, stvořitelem - Ábel
pozemská obec - zlo, stvořitelem - Kain
zdůrazňuje úlohu vůle, lásky - obrovská síla, která dokáže se zlem bojovat
učení o predestinaci - předurčení, nevíme, jaký je náš osud, máme pocit, že máme svou svobodnou vůli, podle toho se chováme, máme se snažit o dobro, stane se to, co se má stát
scholastika - 9. - 15. století
schola, filosofie vyučovaná v církevních školách, později považováno za nepružné, zkostnatělé
víra je důležitější, (de)formuje filosofii, filosofie je „služka teologie“
úkolem – rozumem podepřít teologická dogmata, konflikt víry a rozumu, vítězí víra
spor o univerzáliích
1) realisté – pojmy existují již před vznikem věcí - v božském rozumu (Platónova teorie ideí)
2) nominalisté – výtvor lidského rozumu, jen jméno, a) lidské pojmy jsou abstrakcí - konceptualisté, b) existují jen věci, pojmy jen lidským pojmenováním - radiální nominalisté
raná scholastika – do 12. století – většina jsou realisté, Pierre Abélard
vrcholná scholastika - Albert Veliký – přeložil Aristotela z arabštiny zpět do latiny, učitel Tomáše Akvinského
Tomáš Akvinský
tomismus – uplatnění nových poznatků, jejich zapojení do víry
sociální otázky, hlavní úloha státu – péče o obecné blaho – morální, do čela státu – církev, společenská nerovnost je přirozeným důsledkem prvotního hříchu
spojil filosofii a teologii, obránci jeho filosofie – jezuité
autorita – prohlášen za pátého učitele církve
návaznost – v 19. století – neotomismus – vědecké objevy – uplatnění nových poznatků ve víře, základ klerikálního hnutí ve 20. století
Roger Bacon
anglický filosof, experimenty, alchymie, obviněn z čarodějnictví, zemřel ve vězení
Statistika