OBSAH

V letech 1817a1818 byly nalezeny dva rukopisy. Královédvorský rukopis, který nalezl v kostele ve Dvoře Králové Václav Hanka a Zelenohorský, který byl anonymně poslán do Národního muzea. Dodatečně bylo zjištěno jeho naleziště, tedy klášter v Zelené hoře u Nepomuku. Rukopis královédvorský obsahoval epické básně, lyricko-epické a lyrické básně, s raně křesťanskými a pohanskými náměty (př.Oldřich a Boleslav, Kytice) Sborník měl vzbudit přesvědčení, že je souborem staré české lidové poezie z 13.století. Hlavní částí Rukopisu zelenohorského je pověst o Libušině soudu. Písmem odpovídal 9-10.století. Oba rukopisy měly zobrazovat události v České zemi do přijetí křesťanství. Dílo se záhy stalo velmi známým a slavným a stalo se symbolem národní velikosti a starobylosti. Brzy se však začaly utvářet pochybnosti o jeho pravosti. Jazyk přesně neodpovídal dané době a navíc měly obě díla znaky romantismu, kupř. záhadní lidé a místa. Postupem času označovalo rukopisy za nepravé stále více lidí, vědců i laiků. Česká společnost se rozdělovala na ty co věřili v pravost rukopisů a na ty co nevěřili. Za autory byli považováni Václav Hanka a Josef Linda. Zejména Jan Gebauer a T.g.Masaryk poukazovali na jejich nepravost. Až ve 20.stol. byly provedeny chemické rozbory obou rukopisů. A ani ty plně neprokázaly, že rukopisy jsou padělky. Ale na druhou stranu můžeme říci, že rukopisy byly také přínosem, jelikož se staly zdrojem inspirace pro řadu výtvarných a literárních děl.

Ukázka: ten den, kdy Josefík zjistil stopy rytých původních linek byl pro nás i jinak důležitý. Došlo k objevu, u jehož počátku jsem snad shodou okolností stál sám. V stereomikroskopu jsem měl list RKZ, měnil jsem velikost zvětšení, měnil jsem osvit- jednou šikmý, pak přímý, zkoušel jsem průsvit ( tedy reflektor zdola namířený na zkoumaný pergamen), zkoušel jsem všechno možné. I nemožné.

Jazykové prostředky: Řek bych-nespisovné

,,Řek bych, že víc než vaši pstruzi²-přímá řeč

stereomikroskop- odborný název