Karel Čapek

(1890 – 1931)
Světově známý autor, tvůrce „sloupku“ v novinách, překladatel, autor demokratického proudu. Narodil se v Malých Svatoňovicích jako syn venkovského lékaře. Vystudoval filozofii (studoval v Praze, Berlíně a Paříži).
Měla na něj velký vliv babička a starší sourozenci – Josef (malíř a spisovatel) a Helena (hudebnice a spisovatelka, v 60. letech napsala knihu Moji milí bratři).
Byl zaměstnán v redakci Národních listů, pak v Lidových novinách.
Ve dvacátých letech byl dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla.
Hodně cestoval, hlavně po evropských zemích – z těchto cest psal cestopisy: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesty na sever.
Jeho sloupky vyšly několikrát knižně O nejbližších věcech (vyšlo ještě za jeho života), Kalendář, O lidech (vyšly posmrtně).
Rád pracoval na zahradě - Zahradníkův rok, měl také rád zvířata – Měl jsem psa a kočku.
1920 vznikla jeho kniha Francouzská poezie nové doby.

počátky tvorby

Jeho první práce vznikaly za spolupráce s jeho bratrem Josefem – Krakonošova zahrada – drobné nápadité povídky s ironií, parodií, obsahuje i starší práce.
Zářivé hlubiny – také tvořili spolu, přechod od lyrické prózy k epické.
V další prozaické tvorbě pracoval samostatně:
Boží muka
Trapné povídky – zabývá se otázkami lidského života a filozofické úvahy o smyslu života.

dramatická tvorba ve 20. letech

Loupežník
R.U.R. – dílo vzniklo roku 1920. Karel Čapek v něm varuje před katastrofami, které mohou přinést nové vynálezy a vývoj techniky. Ukazuje, jak pokrok ovládá lidstvo, které bylo vyhubeno kromě stavitele Alquista, který má odhalit návod na výrobu robotů. Ve chvíli, kdy se mezi roboty Primem a Helenou objeví lidský cit lásky a ochota obětovat se pro sebe navzájem, vzniká naděje na obnovení civilizace.
V tomto díle bylo poprvé použito slovo „robot“ z podnětu bratra Josefa.
Ze života hmyzu – satirická komedie napsaná oběma bratry, kritika lidských chyb a nedostatků – chamtivosti, lakoty, netečnosti; tyto vlastnosti ukazuje na jednotlivých druzích hmyzu. Vše sleduje tulák, který představuje názory obou bratrů.
Věc Makropulos – utopické drama, které bylo zhudebněno Janáčkem. Tématem díla je dlouhověkost a nesmrtelnost.
Adam Stvořitel – tímto dílem zakončil sérii dramat, vytvořil ho spolu s bratrem Josefem. Název je ironický symbol člověka, který zničí starý svět, aby v vytvořil nový, lepší. Ten ale ztroskotává. Ukazuje se, že tento svět je natolik dobrý, že se nemusí měnit.

próza ve 20. letech

Továrna na absolutno – utopický román. Původně chtěl vytvořit fejeton, pak z toho vzniklo 30 kapitol, které postupně vyšly v novinách. Děj začíná, když prezident závodu Meas pan Bondy objeví v novinách inzerát na prodej vynálezu – atomového kotle - karburátoru, který beze zbytku spaluje uhlí, při čemž se uvolňuje absolutno, které v lidech vyvolává pocit blaženosti. Bondy nedá na varování vynálezce, kotle vyrábí a prodává do celého světa. Brzy se objevují první příznaky absolutna na lidi – dostávají se do náboženské extáze. Ve světě nastává zmatek, který ústí ve světovou válku. Válka trvá několik dlouhých let, nikdo už neví, proč a zač se bojuje. Válka skončí úplným vyčerpáním všech národů. Nakonec se několik posledních vojáků dohodne a karburátory jsou zničeny.
„Krakatit“ - utopický román, varuje přes zneužitím techniky, ing. Prokop vynalezl třaskavinu k mírovým účelům, nemoc, Tomeš zjistil vzorec, utekl do zahraničí, Prokop hledá Tomeše, dochází k výbuchu, na okraji propasti se Prokop setká s dědečkem – svět se dá zlepšit podivnou prací – dobrými skutky, humanistická myšlenka – vše pro dobro lidí, vědci mají být zodpovědní za vynález

přelom 20. a 30. let

drobné prózy, fejetony, sloupky
1929 - „Povídky z jedné kapsy“ , „Povídky z druhé kapsy“ - detektivní zápletka, humor, neřešitelná záhada je logicky vyřešena

počátek 30. let

románová trilogie - „Hordubal“ , „Povětroň“ , „Obyčejný život“
„Hordubal“ - tragédie sedláka Juraje Hordubala, pracoval v USA, manželka Polana se mezitím zapletla s čeledínem Štěpánem Manyou, Hordubal onemocněl, Štěpán ho zavraždil, dostal doživotí, Polana 12 let
„Povětroň“ - neznámý letec, zemřel při havárii, rekonstrukce jeho života podle fantazie jeptišky, jasnovidce a básníka
„Obyčejný život“ - autobiografie železničního úředníka v penzi, retrospektiva
tyto tři romány – relativismus, několik úhlu pohledu, neexistuje jen jedna pravda

konec 30. let

nebezpečí fašismu
1936 - román „Válka s mloky“ - fejetonní rysy, alegorická utopie, neurčitá doba, různá místa, nebezpečí fašismu – mloci (obdoba robotů), nejdříve levná pracovní síla, potom ovládli zbraně, techniku, vynález, který vede ke zkáze lidstva, cizí slova, moravské nářečí
1937 – drama „Bílá nemoc“ - tři dějství, doktor Gallén – skromný, vymyslel lék proti bílé nemoci, podmínka – žádné války, léčil jen chudé x diktátor Maršál, zbrojař Krüg, přistoupí na podmínku, když onemocní, Gallén ušlapán zfanatizovaným davem, gradace děje, odpor k válce
román „První parta“ - hornické prostředí, horníci jdou zachraňovat kamarády, lidé by se měli spojit, projevit solidaritu
poslední drama „Matka“ (1938) – tři dějství, čas a místo nejsou určeny, děj – v otcově pokoji, matka má pět synů, čtyři odejdou do války, posledního syna nechce pustit, nakonec mu dá zbraň do ruky a posílá ho do války, aby se zabránilo dalšímu zabíjení

zemřel o Vánocích 1938 na zápal plic
posmrtně vyšel jeho nedokončený román „Život a dílo skladatele Foltýna“
„Hovory s T.G.M.“ - doplněné esejem „Mlčení s T.G.M.“
literatura pro děti - „Dášeňka čili život štěněte“, „Devatero pohádek“, „O pejskovi a kočičce“ (Josef)