Základní druhy citů, vyšší city

a) tělesné city

Prožíváme stav našeho organismu, objevují se při narušení rovnováhy organismu, při poruše orgánu (hlad, bolest hlavy), základním projevem je příjemnost nebo nepříjemnost

b) citové reakce

Při náhlém narušení rovnováhy organismu nebo prostředí, souvisí se zdravím, reagujeme na sociální podněty.
Vznikají rychle a rychle zanikají (např. rozzlobení se), jejich průběh se dá na člověku dobře sledovat.
Typickým znakem jsou změny v intenzitě – slabé, silné

Afekt – projevem bývá zlost, úlek, strach, hanba, pláč; doprovázejí ho změny vnitřních orgánů člověka – zastavení srdce, dechu, neschopnost se pohnout, zblednutí nebo zrudnutí; při afektu člověk není schopen rozumně uvažovat, mnohdy si nepamatuje, co dělá, má zúžené vnímání; poté následuje stres a citová apatie. Při afektu je člověk schopen nevídané síly, jeho chování je nepředvídatelné.

Útočné citové reakce – podnětem je přerušení příjemné činnosti a všechny nepříjemné podněty. Snažíme se je ovládnout, aby nepřerostly v nepřiměřený fyzický útok

Obranné citové reakce – způsobují je nepříjemné, nebezpečné podněty (i duševní). Příkladem jsou strach, neklid, leknutí, obava, zděšení, afekt panického strachu; reakcí je ztuhnutí nebo naopak útěk. Neobjektivní strachy se nazývají fobie – vznikají často v dětství nějakým nepříjemným zážitkem, sociální fobie vznikají obvykle v době dospívání. Obraným jevem bývá pláč.

Sociální reakce: obdiv, úcta, zahanbení, pokora, pýcha, marnivost, sebeláska

c) citové stavy

Déletrvající a nepříliš intenzívně prožívané city týkající se naší osoby, označují se jako „nálada“, ovlivňují na delší dobu naše chování, prožívání… Jsou zdrojem pro vznik dalších citů. Vznikají vlivem tělesných citů, vnějšího zdroje (neúspěch, zklamání) nebo je zdroj neznámý.

Tréma – strach trvající delší dobu, způsobují ji nové situace, důležité události, nejistota, nepřátelské prostředí. Znaky: pocení, třes, střevní problémy, zadrhávání v řeči, nízký tlak

d) citové vztahy

Prožívání subjektivního vztahu k nějakému předmětu, člověku nebo sobě samému. Výrazným znakem je dlouhodobost. Hodnota může být kladná i záporná. U některých je původ nevysvětlitelný. Vznikají postupně a trvají nejdéle, jsou zaměřeny více na budoucnost než na přítomnost.
Jsou zdrojem pro další city, chování, jednání. U člověka se dokáží odhadnout jeho reakce. Intenzívní vztah je vášeň (např. sportovní, čtenářská, hráčská), ta může působit i zhoubně, protože člověk se zaměří jen na uspokojení své vášně.

Vyšší city

Vznikají v průběhu socializace člověka, závisí na stupni socializace.
Intelektuální – touha získat nové poznatky, zklamání, nedůvěra…
Estetické – podněty z okolí – vnímání krásy, komična, drama
Etické – city pociťování mravní normy – pocit provinění, křivdy, výčitky svědomí, zodpovědnost za něco, pocit vlastenectví…
Sociální – prožíváme je při styku s ostatními – lidská důstojnost, kolegialita, úcta, lhostejnost, nedůvěra
Všechny vyšší city se navzájem doplňují a prolínají