Antická kultura kolébka naší civilizace

Osnova:

  • Řecko - archaické období (epika, lyrika
  • attické období, tragédie
  • komedie, próza
  • helénistické období
  • Řím - archaické období
  • zlaté období
  • stříbrná doba, úpadek

Řecko

- tvůrci první evropské literatury

- zakladatelé evropského slovesného umění

I. Archaické období (8. - 6. století pnl)

- od počátků slovesné tvorby do řecko-perských válek

- rozvoj eposu a lyrického básnictví, počátky vědy a prózy, dialogy, mytologie

Epika

- šířena potulnými pěvci

- řád literatury určuje náboženství a mytologie

  • Homér - jsou mu připisovány dva nejstarší eposy

Ilias – příběh trojské války, vyvolané únosem krásné Heleny trojským princem Paridem. Řekové pod vedením spartského krále Menelaa a mykénského krále Agamemnona po deset let obléhali maloasijské město Tróju. Město bylo nakonec dobyto lstí. Na Odysseův návrh řecké vojsko předstíralo ústup a zanechalo na bitevní pláni jako dar na usmíření bohů velkého dřevěného koně.Trojané ho vtáhli do města. V koni ukrytí Řekové otevřeli svým spolubojovníkům brány – Troja byla dobyta a vypálena. Bohové však neponechali surové vyplenění Troje bez trestu. Při svém návratu domů byli řečtí válečníci stíháni různými pohromami.

Odyssea - desetileté putování Odyssea z Tróji na Ithaku, po nesčetných dobrodružstvích a strádáních (mořské bouře, souboj s Kyklopem Polyfémem, pobyt u čarodějky Kirké, Sirény, sestup do podsvětí,…)se Odysseus konečně vrací na rodnou Ithaku, kde ho očekává věrná manželka Penelope. Nejdříve však musí podstoupit souboj s 50 nápadníky, kteří se o jeho ženu ucházeli.

  • Ezop (Aisopos) - nejstarší autor zvířecích bajek

- zvířata, rostliny i věci jednají jako lidé a jsou jim přisouzeny určité lidské vlastnosti (krutý lev, pilná včela, lstivá liška...)

- záměrem bajky je didaktické poučení, jak se mají lidé chovat

Lyrika

- 7. - 6. století rozkvět

- sólová (recitace 1 člověk) - SL, sborová (recitace sboru) - SB

- poezie zpívána za doprovodu lyry nebo píšťaly

  • Sapfo - žila na ostrově Lesbos; skládala ódy, hymny a elegie; SL

- vyznačují se citovou hloubkou a upřímností, čerpala podněty z náklonnosti ke členkám kroužku "lesbická láska"- milostná lyrika

  • Anakreon - jeho básně sloužily k pobavení dvorské společnosti; SL

- písně o lásce, mládí, víně a radostech života (na Dionýsa)

- jeho verše hojně napodobovány (tzv. anakreontská poezie)

  • Pindaros - tvorba k poctě aristokratů a bohů; SB, pro sborový přednes, sborová (chórická) lyrika
  • Herakleitos – filosf, oheň, vše z něj a vše v něm končí

II. Attické období (5. - 4. století pnl)

- rozkvétá drama, tragédie, komedie

- druhá polovina 5. století se nazývá doba Periklova

tragédie - vznikla ze sborových písní (dithyrambů) na počest boha Dionýsa; bezvýchodnost situace

- ve sboru byly satyrové (kozlové); dramatizace; přidán ke sboru herec dramata vážného obsahu, čerpaly z mytologie a historie, základem je konflikt lidí s bohy nebo s osudem

  • Aischylos (525 - 455) - zavedl druhého herce

- trest za provinění proti společenským a mravním normám

§ Oresteia - jediná řecká úplně zachovaná trilogie

- užívá třetího herce (zavedl Sofokles)

- Agamemnon je zavražděn po návratu z Trojské války svou ženou a jejím milencem, Orestes ho pomstí na pupud Elektry. Zabije vlastní matku, pronásledován výčitkami svědomí. Bozi mu odpouštějí.

(král Agamemnón je po návratu z trojské války zabit svou manželkou Klytaimestrou a jejím

milencem. Klytaimestra tak trestá smrt dcery Ifigenie, kterou Agamemnon obětoval za zdar

řeckého tažení proti Troji, a jeho nevěru. Syn Orestes a jeho sestra Elektra smrt otce pomstí a

oba zabijí. Orestes má výčitky. Za provinění je žádán trest (Orestes chráněn Apollónem), spor

má vyřešit Athéna – zavádí soud, který Oresta osvobodí.)

  • Sofokles (496 - 406) - zavedl třetího herce; hry spojeny s městem Théby

- těžiště konfliktu se odehrává uvnitř postav

- bezbrannost vůči osudu

§ Král Oidipus - věštba praví, že Oidipus zabije svého otce a vezme si svou vlastní matku. Tak se i stane a když to zjistí, manželka/matka se oběsí a on se oslepí a odejde ze země

§ Antigona - dcera Oidipa a jeho matky/manželky; pohřbí mrtvého bratra Polyneika přes zákaz svého bratra, je proto zazděna, tam se oběsí. Mravní příkazy staví nad zákony.

  • Euripides (480 - 406) - zobrazuje lidi takové, jací jsou; prostí lidé; vykresluje ženské postavy

- kritizoval tradiční náboženské představy, společenské a mravní názory

§ Medea - pomohla Iasonovi získat zlaté rouno. Zamilovala se do něj, ale on si vyhlídl jinou. Medea jí poslala svatební roucho, které na ní vzplálo a ona uhořela. Medea zabila Iasona i své dvě děti.

Elektraoslavuje hrdinný postoj Agamemnonovy dcery Elektry, která vzdoruje vrahům svého otce a v duchu tradiční morálky pomáhá pomstít jeho smrt- podle Sofokla je vražda hrozná věc, nepřípustná, nikdo na ni nemá právo

komedie - vznikla z Dionýsových oslav

- náměty ze soukromého života, literární satira a parodie mýtů

· Aristofanes (445 - 380) - kritizoval tehdejší osobnosti a události

§ Žáby - Dionýsos se rozhodne jít do podsvětí pro Euripida, aby nezmizelo drama. Musí tam doplout sám na loďce a kolem ho doprovází hejno žab. Tam se přetahuje Euripides s Aischylosem, kdo je lepší. Nakonec dosadí Sofokla.

§ Ptáci – své sny lidé uskutečňují v ptačím světě

§ Jezdci. – o úplatkářství

próza - 1) historická - stavěla před lidi hrdinné činy předků jako příklady chování

· Hérodotos (484 - 430) - nazván „Otcem dějepisu“

- umělecká stránka převažuje nad vědeckou

§ Historie - popisuje tu řecko-perské války

· Thúkýdidés (460 - 400) - zakladatel vědeckého dějepisu

- pragmatický historik; psal o peloponéských válkách

próza2) řečnická - vyvinula se jako důsledek svobody slova; důležitý činitel v politice

· Démosthenés (384 - 322) - řečník a politik

- většina děl politická; namířena proti Filipovi - tzv filipika

- filipiku u nás dělal Blahoslav

próza3) filozofická - k objasnění otázek smyslu lidského života a principu vývoje světa

· Sokrates (469 - 399) - důkazy o něm z děl jeho žáků; „Vím, že nic nevím“

· Platón ( 427 - 347) - zachytil Sokratovy myšlenky

- filozofické výklady ve formě dialogů

- pokračoval psát formou dialogů; občas v nich vystupuje Sokrates

· Aristoteles (384 - 322) - vychovatel Alexandra Makedonského

- literární vědec - jeho spisy byly encyklopedie tehdejšího vědění

- oddělil jednotlivé odbory od filosofie

§ Poetika - zabývá se tu klasifikací dramatu - tragédie, komedie

- zásada trojí jednoty: jeden čas, jedno místo, jedna dějová linie

III. Helenistické období (323 – 30 pnl)

- řecká kultura ovlivněna orientální

- kosmopolitismus, rozvoj přírodních věd (Eukleides, Archimédes), úpadek literatury

nová komedie - věnovala se rodinným problémům, manželským trojúhelníkům

- kritizuje špatné vlastnosti lidí

· Menandros - přes sto komedií

§ Škarohlíd, Spor o dítě

bukolická poezie - idyla - báseň na námět z pastýřského prostředí

- téma venkovského života

- Theokritos ji dal vznik

· Epikuros - nejvyšší životní hodnota je slast - chybí tělesné i duševní utrpení

Stoikové - základy - Zenón z Kitia

- mudrc - ideál dokonalosti, jen on může dosáhnout blaženosti

- zabývali se otázkou mravnosti

Řím

- literatura psaná latinou - vulgární (lidová); písmo - latinka

- ovlivněna řeckou literaturou (počátky)

- hlavním proudem na rozdíl od Řecka byla komedie

- před rokem 240 pnl - rodinné kroniky, nápisy na hrobech a domech; literatura jinak nebyla (boje)

I. Archaické období (240 - 80 pnl)

- hlavně překlady z řecké literatury - zdokonalení latinou

· Lucius Livius Andronicus - překládal řecké hry a Homérovu Odysseiu

· Titus Maccius Plautus - psal výborně komedie (dochovalo se 21)

(250 - 184 pnl) - hry psány na řecké motivy a uzpůsobeny římskému prostředí

- přidány lidové prvky, hlouposti i lakotě se vysmívá

Komedie o hrnci - lakomý stařec Euclio měl v hrnci schované peníze, jejich ztráta ho zdrtí postava lakomce, ve středu pozornosti jsou 2 starci: bohatý Megadorus (chce chudou Fédrii za ženu – bude vděčná a skromná) a Fédriin otec Euklio (chce zatajit, že obje-vil poklad – hrnec plný zlaťáků, ale nepodaří se mu to, otrok Strobilus mu ho dokonce na čas ukradne)

- podle této komedie napsal Moliére „Lakomce“ - klasicismus

§ Lišák Pseudolus - komedie o mazaném otrokovi, který přelstívá kuplíře

- po rozvoji poezie se objevuje i latinsky psaná próza (do té doby řecky)

- první autobiografie - obhajoby politiků a jejich činů

II. Zlaté (klasické) období (80 pnl - 14 nl)

- vrchol římské literatury v próze i poezii

- rozvíjení řečnictví, dějepisectví

· Marcus Tullius Cicero - nejvýznamnější řečník, politik a spisovatel

(106 - 43 pnl) - dožadoval se rozvoje mravnosti a lidských schopností

- popularizátor filosofie

-spis vzor klasické latiny

Řeči proti Catilinovi - byl jeho politický odpůrce

O řečníkovishrnutí pravidel pro správného řečníka

· Gaius Julius Caesar - vynikající řečník

(100 - 44 pnl) - jednoduchý sloh; přesné strohé, výstižné vyjadřování

- politik, vojevůdce,…; historická próza, psal memoáry (paměti)

§ Zápisky o válce galské

poezie - napřed ve stínu jmenovaných děl; za Augusta rozkvět

- Augustus podporoval umění přes svého chráněnce Cilnia Maecenata (odtud pojem mecenáš)

· Catullus - básník; napřed překládal řecké básníky (Sapfó)

- básně věnované Lesbii

- nejznámější verš:

Nenávidím a miluji. Možná se ptáš, proč tak činím?

Nevím. Ale cítím, že tomu tak je, a mučím se.“

· Publius Vergilius Maro (70 - 19 pnl) - nejslavnější římský básník

§ Bukolika - Zpěvy pastýřské

§ Georgika - Zpěvy rolnické; napsaný z podmětu Maecenata

§ Aeneis - hrdinský epos - útěk trojského hrdiny a praotce římského národa Aenea z hořící Tróje, jeho bloudění po moři a šťastné přistání v Latiu

- přijde Mesiáš

- Augustova podpora vedla k oslavě Říma - žádané téma - nejlepší témata římské literatury

· Publius Ovidius Naso - básník; psal lehce a plynule

(43 - 17 pnl) - vyhnán do vyhnanství (neví se proč -spor s Augustem)

§ Umění milovat - rady jak získat a udržet si lásku

§ Proměny - popisuje mýty popisující různé proměny podob

- sb. bás., člověk v nesmrt. bytost, zvíře, rostlinu. začíná vznikem světa z chaosu a končí proměnou Césarovi duše v kometu

§ Žalozpěvy - prosí o zlepšení své situace; psáno ve vyhnanství

· Quintus Horatius Flaccus - psal satiry; hlásil se k epikurejcům; štěstí člověka - po zlaté cestě

(65 - 8 pnl) - zpočátku patrný řecký vliv

§ Ódy - básně opěvující víno, lásku, přírodu, zpěv, vlast, přátelství atp.

- řečnictví ztrácí význam; historie - nemožné psát o tehdejší době nebo době nedávné

· Titus Livius (59 pnl - 17 nl) - věnoval se studiu a překládání

§ Dějiny od založení Města - o římských dějinách; psáno chronologicky

III. Stříbrná doba (14 - 117 nl)

- omezování svobody slova; cenzura

- vliv na literaturu mají rétorické školy - nevyjadřují se k císařské moci ani politice

· Seneca (4 pnl - 65 nl) - filosof, dramatik, básník, politik

- vychovatel Nerona

- donucen k sebevraždě

- propaguje rovnost mezi lidmi

- psal filosofická díla, prózu i poezii

· Tacitus (55 - 120 nl) - antický dějepisec, řečník

- kritizoval dobové poměry; zmiňuje se o Bohémech

- snažil se psát objektivně; psychologicky vykresloval své postavy

§ Dějiny - římské dějiny v období raného císařství

· Petronius (27 - 66 nl) - „rozhodčí ve věcech kusu“

- donucen k sebevraždě

§ Satirikon - putování tří homosexuálních mladíků po Itálii

- jejich zážitky jsou kritickým obrazem tehdejší společnosti

- psáno zábavnou a ironickou formou; nezachoval se celý

- obsahuje 2 básně - O dobytí Tróje a Občanská válka

- nejzachovalejší je Hostina u Trimalchiona

· Martialis, Iuvenalis - kritika společnosti pomocí epigramů

IV. Úpadek (117 - 476 nl)

· Marcus Aurelius - císař a filosof; zastánce stoicismu

§ Hovory k sobě

Inspirace pro ostatní - R. Grapes - Já Claudius, E. Petiška, Henry Sienkiewicz - Quo Vadis (Petronius)




Přidal: molis 2. 5. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 3238
Zhlédnuto: 2904 krát