J. R. R. Tolkien

V roce 1891 vyplul z Anglie do Kapska v Africe parník. Na jeho palubě byla i jedenadvacetiletá Mabel Suffieldová. Mabel jela do Afriky, aby se zde vdala za Arthura Tolikena. Zasnoubili se již, když jí bylo 18, ale kvůli jejímu mládí jí otec sňatek nepovolil. Mimojiné také proto, že Arthurův otec byl bankrotář a po krachu jeho firmy s piany musel arthur pracovat v bance. Moc peněz však nedostával a tak se obrátil k Jižní Africe, kde se roumáhal obchod s diamanty a bankovnictví zde mělo dobré vyhlídky. Ke konci roku 1890 dostal místo v Bloemfonteinu a dostal souhlas pro sňatek s Mabel. Vzali se vroce 1891. 3.ledna 1892 se jim narodil syn, kterého pojmenovali John Ronald Reuel a kterého oslovovbali Ronalde. Africké podnebí však mabel špatně snášela a nebylo dobré ani pro chlapce, proto, když se v roce 1894 narodil Hilary, odvezla mabel chlapce stovky mil do kapského města. Poté, co se vrátili, Ronaldovo zdraví se opět zhoršilo a tak na jaře 1895 odjela s chlapci na dovolenou do Anglie. Arthur měl v bance hodně práce s přípravou na stavbu železnice, proto nemohl jet s nimi. Moc ho to mrzelo a v listopadu přišla zpráva, že dostal revmatickou horečku. Jeho stav se sice zlepšil, ale stejně by cesta do Anglie nebyla to pravé a proto zůstal v Africe. V únoru ho postihlo těžké krvácení a 14.února 1896 zemřel. V létě tohoto roku se Mabel Tolkienová s chlapci přestěhovala do domku v Sarehole Mill, poblíž Birmanghamu. Zde zůstali čtyři roky. Toto místo oba chlapci přímo zbožňovali, krásnou přírodu, louky a hlavně stromy. To dalo základ pro Tolkienovu lásku ke stromům. V Sarehole byl také mlůn a dva mlynáři. Těch se ronald i Hilary báli. Ti se stali předlohou pro sedláka Červíčka z Pána prstenů. Ze začátku je vyučaoval matka. Seznámila je se základy latiny a to už si začala uvědomovat, že ronald má pro jazyky zvláštní nadání. Mimo jazyky jim matka dávala spoustu pohádkových knížek, Ostrov pokladů se mu nelíbil, Anderson také ne, dokonce ani Krysař z Hammeln. Nejvíce ho zaujaly Artušovské legendy a Červená kniha pohádek od Andrewa Langa. Hlavně pověst o Sigurdovi, který zabil draka Fafnira. V roce 1900 byla mabel přijata do křesťanské církve a přestěhovala se s oba chapci na Birminghamské předměstí Moseley. V tomto roce začal Ronald chodit do školy krále Edwarda. V letech 1901 až 1903 se několikrát stěhovali a v roce 1903 dostal Ronald stipendium do školy krále Edwarda. V roce 1904 se zjistilo, že mabel má cukrovku a v listopadu umírá. Poté se chlapci dvakrát stěhují a v roce 1908, když bydlí u paní Faulknerové poznává Ronald Edith Brattovou. Scházeli se spolu až do podzima 1909, kdy jejich vztah objevil otec Francis Morgan, který tolkienovým velmi pomáhal. Ten mu vztah s Edith, která byla tři roky starší než Ronald, zakázal. Ronaldovi se nepodařilo získat stipendium do Oxfordu. S edith se scházeli se dál. Otec francis se to dozvěděl a postaral se aby se chalpci přestěhovali jinam. V březnu se odstěhovala Edith a to znamenalo, že podle zákazu, který měl od otce Francise se neuvidí tři roky. Edith byla v Cheltenhamu celkem šťastná, hrála na klavír a našla si zde kamarádku. Ronaldovým centerm života se tedy teď stala škola. U krále Edwarda našel deobrou společnost a přátelství. Důležitou institucí zde byla školní knihovna. V roce 1911 mezi knihovníky patřili Ronald Tolkien, Christopher Wiseman, R.Q.Gilson a další. Jednou si v knihovně začali vařit čaj. Čajový klub se nekdy protáhl i po škole a tak se začali scházet v čajovém salónku u pana Barrowa. Řikáli si Č.K., B.S. což znamenalo, Čajový klub, Barrowovská společnost. E chvílích, kdy se Č.K., B.S. scházela se bavili hlavně o kultuře a zálibách jednotlivých členů. Gilson měl rád malířství a osmnácté století, Wiseman matematiku a hudbu a Tolkien se orientoval hlavně na germánské a severské jazyky a filologii. Později se k nim pipojil Geoffrey Bache Smith, který měěl zálibu hlavně v anglické literatuře a v poezii. Co se týče jazyků měl Tolkien opravdu veliký talent. Věnoval jim hodiny. Což bylo u osmnáctiletého hráče ragby docela neobvyklé. Jyzaky se nejen učil, ale také je sám rád vymýšlel. V mládí se naučil latinsky, německy a francouzsky, ve škole se začal učit řecky. Zajímal se také o staré jazyky jako starou a střední angličtinu a jednoho dne objevil gótčtinu, kterou se začal učit poté, co se mu dostala do rukou její učebnice. V roce 1910 získal stipendium do Oxfordu. V tomto roce také objevil Kalevalu, která měla na jeho tvorbu později veliký vliv. Dokonce se později naučil finsky, aby si ji mohl přečíst v originále. Z finštiny vznikl jazyk, který Tolkien pojmenpval Quenijština, neboli Vznešená elfština. O letních prázdninách 1911 před nástuprm do Oxfordu podnikl cestu do Švýcarska. Zde si koupil pohled s mužem, který se jmenuje Der Berggeist, duch hor, který měl veliký klobouk, bílý vous a dlouhý plášť a který se vstal pravzorem pro Gandalfa. V Oxfordu mu jeho učitel Joe Wright poradil, aby se dal na studium keltštiny, která se Tolkienovi vždy líbila. Podařilo se mu tedy sehnat knihy ve středivěké velštině a začal ji studovat. Na začátku roku 1912, kdy mu bylo 21 let obnovil svůj vztah s Edith Brattovou, která ač byla zasnoubena, toto zasnoubení kvůli Ronaldovy zrušila. V únoru začal studovat anglistiku na Honour School of English Language and Literature. Zde objevil Cynewulfova Crista, což je anglosaská náboženská báseň. V ní na něj zapůsobily verše o Earendelovi, v němž má později původ mořeplavec EarendilV lednu 1914 vstoupila Edith do katolické církve, aby se mohli s ronaldem zasnoubit. Po vypuknutí války se Ronald vrací do Oxfordu, ayb dokončil studia. V tomto roce se už začal pracovat na příbézich o valinoru, Dvou stromecha Elfii, které byly později vydány jako Silmarillion.V červnu 1915 složil závrečnou zkoušku z anglického jayzka a literatury a dostal hodnocení první třídy. Po ukončení studia musel nastoupit k Lancashirským střelcům. 22.března 1916 se s Edith vzali, ale již v červnu odplul do Francie. Zde bojoval v zákopech. V listopadu se vrátil do anglie se zákopovou horečkou. To blo pro něho vlasatně štestí, jelikož jeho přátelé z Č. K., B.S., Robert Gilson a G.B. Smith ve válce zahynuli. Poté, co měl být poslán zpět do boje, znovu onemocněl a nemoci ho provázeli skoro až do konce války v roce 1918. Během rekonvalescence pracoval na příbězích Silnmarillionu a 16.listopadu 1917 se narodil Tolkienovým v Cheltenhamu syn John. Francis Reuel. Ve dnech, kdy měli s Edith volno chodívali na procházky do lesíku u Roosu. ,,Vlasy měla havranní, plěť čistou, oči jasné a dovedla zpívat - a tančit.´´ tak vzpomínal Ronald vzpomínal, jak Edith vypadala. A to, jak mu v lese zpívala a tančila ho inspirovalo pro napsání příběhu o nesmrtelné dívce Lúthien Tinúviel, která se zamilovala do smrtelníka Berena a která se rozhodne s ním sdílet jeho smrtelný osud. Na jaře 1918 byl převelen, ale opět oněmocněl. V nemocnici pracoval na své mytologii a zárověň se učil rusky, španělsky a italsky. Po konci války se koncem listopadu s edith a dítětem usídlili v Oxfordu. V roce 1920 je jmenován lektorem anglického jazyka v Leedsu. V tomto roce se Tolkienovým narodí druhý syn Michael. Třetí syn Christopher se narodí za další čtyři roky, tedy 1924. V roce 1925 mu je nabídnuto místo profesora anglosaštiny v Oxfordu a na podtim se ujímá funkce. V tom roce vyjde Tolkienovo dílo Sir Gawain a zelený rytíř, na kterém pracoval spolu s E.V.Gordonem. V roce 1926 se spřátelil se spisovatelem C.S.Lewisem a založí skupinu Uhlohryzové (Inklingové), kde si navzájem ještě s dalšími spisovateli čtou úryvky ze svých děl. O tři roky později se narodí další dcera-Priscilla.V tom čase se Tolkienovi několikrát sthují. Okolo roku 1930 začíná Ronald tolkien pracovat, na knize, o které si myslé, že bude spíše pro děti a která se dočká ohromující popularity. Je to hobit. Sám jednou prohlásil, že při opravování písemných prací jednoho dne napsal na zadní stranu staré písemky:,,V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.´´ neměl vůbec potuchy, co by mělo slovo hobit znamenat a přesto z toho vznikl překrásný a naprosto originální příběh nejen pro děti. A začal se psaním. Nakonec hobit vyšel v roce 1937. Ohlas naprosto předčil jakákoliv očekávání. Kniha byla rychle vyprodána a nakladateltví muselo udělat dotisk. Ještě v témže roce na požádání nakladatele a na kladnou odezvu čtenářů začal psát nového hobita. Z pokračování se nakonec ale stalo dílo tak slavné, že Hobita v mnohém výrazně předčilo. Pán prstenů. Po vypuknutí války v roce 1939 se k Inklingům přidal Charles Williams. V roce 194ř byl Tolkien jmenován profesorem anglického jazyka a literatury na Mertonově koleji Oxfordské university. V těchto letech se věnoval, více než filologickému bádaní, své knize Pán prstenů. Někdy se zastavil a prostě nemohl dál. Kniha byla nakonec dokončena v roce 1949. Problém nastal ovšem s vydáním. Tolkien chtěl vydat Pána prstenů společně se Silmarillionem, ale nakladatelství Allen & Unwin, které vydalo Hobita nechtělo Silmarillion společně s Hobitem vydat. Dílo bylo moc rozsáhlé a perfekcionista tolkien ho nechtěl krátit. Jiné nakladateství chtělo obě knihy vydat, ale nakonec, když se přistoupilo k podpisu smlouvy, zalekli se délk y Silmarillionu, o kterém Tolkien řekl, že je dlouhý asi jako Pán prstenů. Přitom je asi jen´jeho čtvrtinou. Pán prtenů byl nakonec rozdělen do tří svazků (není však trilogie!!!)a vydán nakladetlstvím Allen & Unwin v roce 1954. Dílo mělo ohromný úspěch nejen v Evropě, ale i v Americe. A ještě Silmarillion. Tady byl ale velký problém. Silmarillion dosud existoval jen v poznámkách a nebyl ještě ucelený. TGolkien na něm pracoval až do své smrti, ale nakonec byl vydán až v roce 1977, čtyři roky po Tolkienově smrti, připravený k vydání jeho synem Christopherem. V roce 1968, kdy je Tolkien dávno v důchhodu se Tolkienovi stěhují do Bournemouthu. Edith je zde narotzíl od Ronalda, kterému chybí jeho Oxfordští přátelé, nesmírně šťastná. 29.listopadu 1971 zde umírá na zánět žlučníku. Ronald odjíždí zpět do Oxfordu, navštěvuje přátele a pracuje na Silmarillionu. 28.srpna 1973 odjíždí k přátelům do Bournemouthu, zde onemocní a 2.září 1973v sanatoriu zemře na krvácející žaludeční vřed.