Společenské a ideologické rozpory v 2. pol. 19. století

·  nové technické vynálezy a nové výrobní technologie

·  podnikatelé zavádějí do výroby dokonalejší stroje, např. 1865 – pásová výrobní linka – na jatkách v Chicagu

·  v podnikání se začíná prosazovat zásada volné soutěže a tržního hospodářství

·  rozvoj železniční dopravy

·  rozvoj lodní dopravy – výstavba Suezského průplavu – 1869 – výrazné zkrácení obchodní cesty do Indie

·  zlepšení organizace práce – klesá podíl nekvalifikovaných pracovníků na výrobě

·  zkracování pracovní doby – předpoklady výroby kvalitnějšího zboží

·  hospodářství mnoha států začíná být vzájemně propojeno

·  vznik prvních větších hospodářských krizí – krize z nadvýroby – podnikatel propustí přebytečné dělníky, o jejich další osud se dál nikdo nestará, žádná státní podpora v nezaměstnanosti – roste sociální napětí – vznikají nové názorové proudy, které chtějí řešit sociální problémy:

o   anarchismus:

§     anarchia – řecké slovo, vzniklo už v antice, označuje bezvládí, řekové tak označovali stav, kdy neexistují soudy, chrámy, peníze, manželství, rodina, armáda, hranice – totální chaos – tato představa vrací lidstvo do pravěku

§     zakladatelem moderního anarchismu – Pierre Joseph Proudhon

·    francouz

·    tvrdil, že vláda, stát ani parlament nezajišťuje ani svobodu jednotlivce, ani společenský pořádek

·    navrhoval, aby se lidé dobrovolně sdružili do spolků výrobců, tam mají uzavřít smlouvu o vzájemných vztazích a tím se ostatní zákony a státní správa stává zbytečná

·    odmítal násilné řešení spol. problémů

·    nebyl proti soukromému vlastnictví

§     na jeho myšlenky navázali odborové organizace – říkalo se jim syndikáty – vzniká tzv. anarchosyndikalismus:

·    byli radikálnější - chtěli vyvolat generální stávku – stávkovat se mělo tak dlouho, dokud se nezhroutí celý státní systém, poté, co se shroutí, tak se dělníci mají chopit opuštěných továren a mají si vládnout sami

§     myšlenky anarchismu pronikly také do Ruska:

·    ruský šlechtic Michail Bakunin:

o   novinka – do anarchismu vnáší myšlenky socialismu

o   odmítal soukromé vlastnictví

o   ke změně společnosti by mělo dojít násilným převratem

o   odmítal existenci státu

o   tvrdil, že se lidé mají sdružovat v obcích, kde žijí, tyto obce mají vytvářet federaci s jinými obcemi = anarchofederalismus

·    Pjotr Kropotkin:

o   vnáší do anarchismu myšlenky komunismu – vzniká anarchokomunismus

o   propaganda činěm

o   podnikali politické atentáty

o   1881 – zabili cara Alexandra II.

·    Sergej Ničajev:

o   napsal knihu – „Katechismus revolucionáře“ – správný revoucionář nemá uznávat žádnou vědu kromě té, která slouží k ničení, správný revolucionř nemá mít žádnej cit ani soucit

§     Evropští anarchisté – myslenky Ruských anarchistů většinou odmítali, přesto Rusové měli trochu vliv – projevili se v indiviuálním teroru

o   marxismus:

§     základy marxismu položil Karl Marx a Friedrich Engels

§     vypracovali učení o třídní společnosti – ve společnosti jsou dvě třídy – buržuázie – špatní, vykořisťovatelé, proletariát – utlačovaní, jsou ukřivděni

§     tvrdí, že spory mezi oběma třídami jsou nesmiřitelné – je potřeba buržuazii jako třídu zlikvidovat

§     ve společnosti má dojít ke všeobecnému ozbrojení lidu, pak má dojít k proletářské revoluci

§     po vítězné proletářské revoluci má být nastolena dikatura proletariátu jako nejdemokratičtější forma vlády

§     hlavní myšlenky jsou obsaženy v – „Manifest komunistické strany“ = „Komunistický manifest“; Marx – „Kapitál“ – je zde hospodářská vize fungování komunistické společnosti

§     chtěli provést revoluci na celém světě

§     1864 – v Londýně – založili mezinárodní dělnické sdružení = 1. internacionála – měla sdružovat dělnické strany z celého světa

§     Marx – vyzval k zakládání dělnických stran – 1. vznikla 1869 v něm. Eisenachu – Sociálně - demokratická strana

§     později marxovo učení kritizováno za jeho nemorálnost – kritizována myšlenka třídního boje, násilné metody

§     konec 19. století – většina sociálně demokratických stran v západní Evropě se marxismu zřekla

§     myšlenky marxismu později pronikly do Ruska, tam se stali základem pro vznik bolševické strany