Osmanská říše

Ve 14.stol. začali Turci pronikat do Malé Asie, neměli stát ale kmenový svaz. Významné postavení měl rod Kayi – Osman – říše se podle něho jmenuje. Začíná formovat turecký stát. Jeho syn Orchan byl členem bojovného bratrstva, které je zaměřeno na šíření Islámu – Ghazi, ovládl nová území, kde byla spousta válečných sirotků, ujal se jich jako adoptivní otec, zakládá z nich armádu yeni-ceri (janičáři) – nejoddanější , často drsnější než Turci. Měli také vliv na státní politiku. Osmanská říše byla theokratickým státem (mají společného světského i duchovního vládce). Majitelem veškeré půdy byl sultán, který ji pronajímal věrným po dobu výkonu jejich služby => V Osmanské říši nebyla pozemková šlechta, turecká šlechta neměla ani soudní pravomoc. Měli soudce – kádí, pro všechny platily stejné zákony. Každý muslim bez ohledu na původ se mohl stát úředníkem. V polovině 14.století pronikli Turci na Balkán a sultán Mehmed II. dobyl Konstantinopol, provedl reformu státní správy, Osmanská říše se stává mnohonárodnostním státem, křesťané často pod nátlakem přijímají islám. Muslimové různých národů vytvářejí nadnárodní byrokracii – osmanli. Ve 2.polovině 15.stol. Turci obléhali Bělehrad. S pomocí uherského vojska se město ubránilo. Turci se také snažili o dohodu s místními balkánskými vládci, když přistoupili na jejich podmínky, nechali jim samosprávu (Dubrovnická republika, benátské a janovské kolonie, menší řecké státy), dohodu odmítli Albánci, dlouho se bránili, ale po smrti vůdce Skanderberga byli poraženi. Turci ve 2.polovině 15.století obsadili Krym a založili zde Krymský chanát. Ovládli část Ukrajiny a přerušili obchodní cesty mezi Evropou a Orientem, což byla jedna z příčin hledání nových tras a objevu Ameriky. Významný panovník přelomu 15. a 16.století byl Bajezit II. – obával se vlivu cizích kultur na Turky, proto Osmanskou říši uzavřel před okolním světem a to vedlo k úpadku. Poč.16.století ovládli Turci Egypt, Alžírsko, zasahují i do evropské politiky a vyvolávali konflikty mezi evropskými státy. Osmanská říše se ocitá na vrcholu za vlády sultána Süleymana I. v pol.16.stol – modernizoval státní správu a jeho reforma platila až do poloviny 19.století, pokračoval ve výbojích a dobyl Bělehrad. V bitvě u Moháče 1526 porazil uherské vojsko. Turci začali obsazovat nová území, 1541 dobyli Budín a zřídili zde Budínský pašalik. Pokračují ve výbojích do Ruska, Íránu a Zakavkazska. Války vyčerpaly státní pokladnu => krize, protože Turci neovládli žádnou vyspělou zemi. Ve 2.polovině 16.století jsou častá povstání a boje o trůn. Situace se uklidnila poč. 17.stol. za vlády Murada IV., který za cenu krutovlády uklidnil situaci a pokračoval ve výbojích. Dostal se k Vídni, naposledy ji obléhali 1673, jejich postup byl zastaven a nastává obrat a jsou z území vytlačováni.