Česká barokní kultura

- barokní kultura k nám proniká ze Středomoří v první pol. 17. stol., vrcholu dosahuje v 17. - 18. století

-proniklo do českých zemí po porážce stavovských vojsk na Bílé hoře

- baroko = odvozeno z portugalského barocco (velká perla nepravidelného tvaru)

- Znaky baroka: nepravidelnost, rozevlátost, okázalost, protiklady, kontrast, metafory,

- kolébkou baroka je Pyrenejský a Apeninský poloostrov, je to reakce na uměřenost humanismu a renesance

- rozlišujeme 3 základní fáze:

1. rané baroko (u nás končí 1680)

2. vrcholné (zhruba mezi lety 1680 - 1740)

3. zasahuje do rokoka

 

- barokní absolutismus:

výsadní moc má panovník a jeho vláda, v českých zemích se neprosadil zcela

po době pobělohorské byl z čských zemí vytlačen stavovský živel

baroko se zde prosadilo díky Habsburkům (Ferdinand II.)

 

*umělce podporovaly i šlechtické rody: hrabě Špork, Šternberkové, Schwarzenberkové, Lobkovicové

 

NÁBOŽENSTVÍ a CÍRKEV

Rekatolizace

- proces  rekatolizace je umožněn díky porážce stavovských vojsk, plány na postup rektaolizace vypracovali církevní představitelé, hlavní důraz na misijní činnost, znovuvybudování církevní správní organizace, zřízení katolických škol

 

- Po Bílé hoře se vrací jezuité, své řady posilují - benediktýni, premonstráti, cisterciáci, přicházejí sem i nové řády - piaristé, hiberni, do farností přicházejí cizí kněží, hlavně z Polska, důležití byli i vlastní kněží - pražský arcibiskup Arnošt z Harrachu

 

- 1624 vycházejí patenty proti nekatolíkům, nekatolíci přestupují k římské církvi nebo emigrují (Komenský, Pavel Stránský)

- zřizují se reformační komise - mají za úkol dohlížet na zdárný proces rekatolizace

 

- první fáze rekatolizace trvá do roku 1680: vzniká nová církevní správa, zřizují se další biskupství(Litoměřice, Hradec Králové)

 

- na Moravě je rekatolizace pomalejší - zde bylo mnohem více katolíků už před Bílou horou, téměř celé Čechy a Morava se staly  katolické země, vyjímky - podkrušnohorská oblast, Ašský výběžek (luteráni), ve Slezsku oživení luteránství, proti nekatolíkům byly vydávány patenty

 

-Antonín Koniáš: "Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající“ - příručka ke zjišťování závadných knih

 

- rekatolizace byla zprvu násilná a to hlavně ve městech-byl zde velký tlak, proběhla rychle

nenásilně - výchova mládeže v katolickém duchu, aktivní činnost misionářů, vliv měly i katolické slavnosti s divadlem, hudbou, ohňostrojem

 

 

Úloha církve ve společnosti

- velkou roli v baroku má kostel a bohslužby, lidé museli jednou do roka absolvovat zpověď, dítě bylo pokřtěno, poté biřmováno (2. křest, uvedení do společnosti), při sňatku se udílela svátost manželská a před smrtí svátost posledního pomazání, kázání bylo v jazyce kterému lidé rozuměli, umělo upoutat a pobavit, církevní instituce zajištovaly i péči o nemocné - vlastní špitály

- důležitý v baroku je tzv. mariánský kult - procesí a poutě k sochám Panny Marie, v Čechách: Stará Boleslav, Svatá hora u Příbrami, Svatý Kopeček u Olomouce, Velehrad

- typické pro baroko je svatořečení sv. Jana Nepomuckého - světec známý po celé Evropě, u jeho hrobu v Praze se konaly několikadenní slavnosti a zbožné průvody

 

 

ŠKOLSTVÍ a VZDÌLANOST

- 1622 Pražská univerzita je svěřena jezuitům, ti měli školu už v Klementinu a ta se spojila s Karolinskou akademií, byla obnovena v Praze úplná čtyřfakultní univerzita, Karolinum bylo dočasně odděleno, v roce 1638 definitvně spojeno a byla utvořena Univerzita Karlo-Ferdinandova

na Moravě jezuitská univerzita Olomoucká

- na Pražské univerzitě působili: lékař a přírodovědec Jan Mark(us?) Marci z Kronlandu, filozof a teolog  Roderigo Arriaga

 

- gymnázia: na dobré úrovni je měli jezuité, připojili se k nim: Slaný, Litomyšl, Mikulov, Břevnov, Broumov

- vyučovalo duchovenstvo, žáci - z královských a poddaných měst, malé procento šlechty

preceptoři = soukromé učitelé, najímaly si je urozené rodiny a bohatí měšťané

vyšší školy navštěvovali je chlapci

- byrokracie = vysoce kvalifikované úřednictvo, měli univerzitní vzdělání

LITERATURA

Emigranti

Jan Amos Komenský:

- poslední biskup jednoty bratrské, teolog, filozof, spisovatel, vycházel z evropského humanismu, ve vyhnanství žil v polském Lešně,

- psal: teologické traktáty, sbírky kázání, pedagogické spisy, alegorické i historické texty,

snaha o pansofii = universální věda

- Dílo:  Orbis pictus (Svět v obrazech) – původně učebnice latiny, později i jiných jazyků.

    Labyrint světa a Ráj srdce - kritika společnosti, satirická alegorie

    Brána jazyků - jazyková příručka

 

Pavel Stránský ze Stránky u Zap:

- napsal spis „O státě českém“ = informuje o historii a údělu jeho otčiny

V českých zemích

Bohuslav Balbín:

- historik, zeměpisec, literát, velký příznivce českého jazyka

- Dílo: Výtah z dějin českých, Rozmanitost z historie království Českého

- psal latinsky

 

- psali česky: Tomáš Pešina z Čechorodu (Předchůdce Moravopisu)

   Jan Kořínek (Staré paměti Kutnohorské)

  Jan František Beckovský (Poselkyně starých příběhů českých)

 

Adam Michna z Otradovic:

- psal básně a hudební texty

- Dílo: Česká mariánská muzika, Loutna česká, Svatoroční Muzika

 

Bedřich Bridel

- básník, misonář, zemřel při morové epidemii

- poetická skladba Co Bůh? Člověk?

 

 

DIVADLO

- proslulí byli jezuité, předváděli tragedie a komedie ze života světců (sv. Václav) ,divadlo mělo velkou oblibu u šlechtických dvorů

 

ARCHITEKTURA

- elipsový půdorys

- stavby vznikaly na objednávku církve a šlechty, působili u nás umělci z Itálie, Bavorska, Francie

např.: Luragové, Brokoffové, Dientzenhoferové...

- největší církevní stavbou bylo Klementinum

 

Architekti + stavby:

Carlo Lurago = jezuitské koleje Hradec Králové, Březnice, Klatovy

Francesco Carrati = palác na Hradčanech, zámek Roudnice nad Labem

Jean-Baptiste Mathey = zámek v Tróje

Jan Benard Fischer z Erlachu = zámek ve Slavkově u Brna

Jan Blažej Santini-Aichl = je to tvůrce barokní gotiky (zvláštní odnož baroka s gotickými prvky), klášter v Sedlci, Kladrubech, kostel na Zelené hoře

Kryštof Dientzenhofer = ve službách benediktýnů a jezuitů, klášter sv. Markéty v Břevnově, kaple sv. Máří Magdalény na Skalce

Kilián Ignác Dientzenhofer = má stavby v pohybu, důmyslné řešení kleneb, kostel sv.Mikuláše, broumovský klášter

 

SOCHAŘSTVÍ

Jan Jiří Bendl = socha sv. Václava

Ferdinand Maxmilián Brokoff = sousoší na Karlově mostě, mistr plastik

Matyáš Bernard Braun=tvůrce plastik s rozmáchlými gesty, Vidění sv. Luitgardy na Karlově mostě, je autorem soch na Kuksu

 

MALÍŘSTVÍ

Václav Hollar = exilant v Anglii, malíř a grafik

Karel Škréta = působí v Itálii, portrétista,církevní tématika (pašíjový cyklus z chrámu sv. Mikuláše)

Jan Kryštof Liška = drobnokresba

Petr Brandl = dramatické napětí v obrazech, biblické náměty, světelné kontrasty

Jan Kupecký = skupinové portréty

Václav Vavřinec Reiner = fresky (výzdoba Černínského paláce, kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech)

 

HUDBA

- v 18.století se o Čechách tvrdilo, že jsou konzervatoří Evropy

- dobrá úroveň hudby chrámové

- chrámový zpěv

- nový žánr české pastorely = skladby s vánoční tématikou (Tomáš Koutník z Chocně, Josef Ignác z Bakova nad Jizerou)

- písně byly zachycovány v kancionálech (zpěvníky)

- první opera přišla do Čech při korunovaci Ferdinanda II., poté se rozšířila - Česká Krumlov, Jaroměřice nad Rokytnou)

 

Adam Václav Michna z Otradovic = skladatel a varhaník, Loutna česká

Bohuslav Matěj Černohorský = varhaník, jeho skladby oblíbeny v Itálii

Pavel Josef Vejvanovský = ve službách olomouckého biskupa v Kroměříži, skladby pro dechové nástroje, mše, litanie...

Jan Dismas Zelenka = působil ve službách saského kurfiřta, zavítal do Prahy, skladatel, melodrama sv. Václav