< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >William Saroyan: Tracyho tygrWalter Scott: IvanhoeČtenářský deník

Walter Scott: Ivanhoe

Doba děje: vláda Richarda I. Lví srdce

Místo děje: Anglie

Postavy:

Wilfred z Ivanhoe - syn Cedrika, miluje Rovenu, Cedrik - zeman, nadržuje Sasům, chce obnovit jejich vládu, Rovena - Cedrikova schovanka, miluje Wilfreda, Černý rytíř - Richard Lví srdce - normanský anglický král, Jan - jeho bratr

Obsah díla:

Anglický král Richard je po návratu z křížové výpravy zajat a vězněn v Rakousku. V Anglii v jeho nepřítomnosti vládne jeho bratr Jan a normanská šlechta utlačuje příslušníky šlechty saské. V městě Ashby princ Jan uspořádal rytířský turnaj, který Sasové chápou jako poslední možnost, jak ukončit normanský teror, když vyhrají. Turnaj vyhrává rytíř, který si nechává říkat „Vyděděný“. Ve skutečnosti je to Wilfred z Yvanhoe, který byl svým otcem Cedrikem, drobným saským zemanem, vyhnán z domova, protože se zamiloval do Cedrikovy schovanky Lady Roveny, kterou Cedrik chce provdat za posledního potomka saských králů, čímž by se obnovila stará saská dynastie. Wilfred je na turnaji zraněn a ujme se ho Žid Izák z Yorku se svou dcerou Rebekou. Cedrik je i s průvodem na cestě z Ashby zajat stoupenci prince Jana, kteří nutí Rovenu ke sňatku.

Zajatce odvedou na hrad Rorgilstone, který je později dobyt Robinem Hoodem a Černým rytířem, kterým je ve skutečnosti sám anglický král Richard. Ze zajetí jsou osvobozeni všichni kromě Rebeky – ta je unášena templářem Brianem de Bois Guilbert do Templestowe, templářského sídla. Když je zde objevena, je prohlášena za čarodějnici a má být upálena.

Pro její svobodu se s Bois Guilbertem vítězně utká Wilfred z Ivanhoe. Na místo se dostavuje také Černý rytíř, představí se jako anglický král a potrestá povstalce. Svému bratrovi, který mu usiloval o život ale odpouští, aby zachoval v zemi klid. Na jeho přímluvu se Wilfred může oženit s lady Rovenou, která ho také velice miluje.

Úryvek z knihy:

"Však my se ještě někde setkáme," zvolal templář, vrhaje na protivníka pohled plný zloby, "a pak nás nikdo neoddělí!"
"Nesejdeme-li se, nebude to mou vinou! Jsem kdykoli ochoten se s tebou měřit, v pěším boji nebo na koni, halapartnou nebo mečem."
Z obou stran by byla jistě padla ještě hněvivější slova, ale maršálkové křížili svá kopí mezi protivníky a přiměli je tak k rozchodu. Vyděděný rytíř se vrátil na své místo a Bois-Guilbert do stanu, kde prodlel v bezedném zoufalství do sklonku dne.

Vítěz zůstal v sedle. Požádal o číši vína, nadzvedl spodní část přílby a připil "všem věrným anglickým srdcím a na smrt cizích tyranů". Pak požádal svého trubače, aby zatroubil znovu výzvu k vyzývatelům, a přikázal hlasateli, aby jim oznámil, že se vzdává volby protivníka a střetne se s nimi v pořadí, které sami určí.


Přidal: jenikkozak 09.03.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 427
Zhlédnuto: 15555 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >William Saroyan: Tracyho tygrWalter Scott: IvanhoeČtenářský deník