Doba děje: 19.století
Místo děje: na Sorinově panství
Konstantin Treplev je mladý muž věnující se psaní divadelních her a hledání nových forem. Jeho matka, bývalá herečka Irina Arkadinová Treplevová ho ale schazuje, spolu se svým přítelem a spisovatelem Borisem Trigorinem. Konstantin nemá sebevědomí. Zamiluje se však do mladé herečky Niny Zarečné. Láska je neopětovaná a hrdina je zdrcený. Navíc Nina je zamilovaná do Trigorina.
S ním utíká do Moskvy, kde se chce jako herečka prosadit. Nedaří se jí. Trigorin od ní utíká. Z Trepleva se stává dobrý spisovatel, ale bez Niny mu jeho život příde stracený a zabije se nedávno před tím, než se Nina vrací.
V povídce Treplev zabíjí symbolického racka, který se velmi podobá Zarečné.
SORIN: Chtěl ti způsobit potěšení.
ARKADINOVÁ: Ano? Nicméně si nevybral nějakou obyčejnou hru, ale donutil nás poslouchat ten dekadentní blábol. Abych nezkazila žert, jsem ochotná poslouchat třeba blábol, ale vždyť to má být vyhlášení nových forem, nové éry v umění. A podle mne to žádné formy nejsou, ale prostě špatná povaha.
TRIGORIN: Každý píše tak, jak chce a jak může.
ARKADINOVÁ: Ať si píše, jak chce a jak může, ale ať mě nechá na pokoji.
DORN: Jupitere, ty se hněváš…
ARKADINOVÁ: Nejsem Jupiter, ale žena. (Zapálí si cigaretu) Já se nehněvám, mě jenom mrzí, že mladý můž tráví čas tak nudně. Já jsem ho nechtěla urazit.
MEDVĚDĚNKO: Nikdo nemá důvod oddělovat ducha od hmoty, protože možná že sám duch je souhrn hmotných atomů. (Živě, Trigorinovi) A víte, že by stálo za to, popsat ve hře a potom sehrát na jevišti, jak žije našinec - učitel?! Těžký, těžký má život!
ARKADINOVÁ: To máte pravdu, ale nebudeme mluvit ani o hrách, ani o atomech. Je nádherný večer! Slyšíte, panstvo, někde se zpívá?! (Naslouchá) Jak pěkně!
PAVLÍNA: To je na druhém břehu.
Komedie o čtyřech dějstvích.
Lyrické drama - oslabena dějovost, psychologie postav, běžný život.