< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Petr Bezruč: Slezské písně (2)Brigitte Blobel: Učitele nesmíš milovatČtenářský deník

Petr Bezruč: Slezské písně

Obsah díla:

Červený květ
Básník srovnává červený květ kaktusu a růže. Kaktus je sice nepřístupný, ale může nádherně kvést. Za to růže je neustále nádherná a voní. Lidé mají raději krásné věci, ale nehledí na charakter. Ale ten, kdo se zdá být na povrch drsný a hrubý, může být ve skutečnosti dobrý a hodný. Záleží na srdci.

Maryčka Magdónova
Maryčce zemře otec i matka. Je jediná, kdo se může postarat o zbylé sourozence. Nemají co jíst a je jim zima. Proto ukradne dříví z panského lesa a má být představena před soud. Raději ale spáchá sebevraždu než by se vystavila hanbě.

Ostrava
Příběh horníka pracujícího v dole na těžbu uhlí. Popis jeho těžké práce, jak ošklivě se na něm podepsala. Chtěl by uznání a odměnu. Dočkal se od pánů jenom výsměchu. Jenže vzbouřit se horníci báli. Proto alespoň doufá, že jednou příjde den, kdy spolu rolníci a páni zúčtujou.

Kantor Halfar
Kantor Halfar byl dobrý a mírný člověk. Měl však chybu – mluvil jen česky a to bylo hříchem. Nikdo ho nechtěl nechat učit a ztratil i své děvče. Jeho život neměl smysl a tak se oběsil.

Labutinka
Labutinkou nazve básník dívku, do které se zamiluje. Zjistí, že je chudá a rodiče mu bez váhání dají její ruku. Je však ještě mladá, proto ho žádají o čas. Básník se vydává na dva roky do světa. Po návratu zjistí, že jeho Labutinka prý patří každému, kdo jí chce mít. Básník se jí vzdá a žije raději sám bez ní, když ví, že by nebyla jenom jeho.

Úryvek z knihy:

Já, já toho věštec od Beskydu lidu.
Bůh mne jim nedal. Ten té jen dbá země,
kde zlaté obilí k obzoru běží,
kde fialky voní a pomněnky kvetou,
kde širá jsou města a nádherné hrady,
bohaté chrámy a loďky na řece,
důvěra v nebe a radost a ples.

Ten, jehož bůh zatratil v sirnatou rokli,
ten, přes jehož tuhé rty nepřešla prosba,
na skále seděl, s ním odvěký vzdor.

Černým jak noc okem pohleděl jednou
pod mlčící Beskydy, pod Lysou horu.
Stoletý útisk, pod kterým se sehla
kovkopa šíje, jak nahnutá větev,
urputná cizáků pěst, které ze rtů
dětem rve zhasínající tón mluvy,
znamení zrady a sepjatých rukou,
za sto let které se do očí vtisklo,
pohnulo démonem.

Znaky díla:

Sociálně kritické básně, ze Slezska, upozorňuje na chudobu a útlak chudých horníků a jejich rodin.
sociální balada, podle skutečných událostí.

Autor nazýván: Bard slezského lidu
jeho básně si přivlastnil komunistický režim.


Přidal: tess.for 22.09.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 403
Zhlédnuto: 17674 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Petr Bezruč: Slezské písně (2)Brigitte Blobel: Učitele nesmíš milovatČtenářský deník