u nás delší než například v Německu – doznívá až na konci 20. let, u některých autorů až do let 30.
programově se k němu hlásí brněnská Literární skupina – patří sem např. František Götz – dramaturg Národního divadla; autoři patřící do této skupiny se obraceli od vněšího světa do vlastního nitra, v jejich tvorbě se projevovali pocity úzkosti, touha po sbratření lidí – to bylo dáno 1. světovou válkou
hlásili se k němu i katolicky zaměření autoři
inspiroval i Vladislava Vančuru a Františka Halase
pronikl i do divadla – 1. divadelní hra expresionismu – Dykovo „Zmoudření dona Quijota“ – hráno ve Vinohradském divadle – tam i v Národním divadle poračoval s expresionismem režisér Karel Hugo Hilar; herci používali zpěvavou intonaci odlišnou od běžné mluvy, různě měnili rytmus nebo sílu hlasu; za nejlepší expresionistické představení byl považován „Hamlet“ s Eduardem Kohoutem v hlavní roli, dále zde hrál Václav Vydra starší
Jakub Deml
katolicky orientovaný autor – hlavně v počátcích tvorby, později se s katolickou tvorbou názorově rozchází
vliv na něj měl i přátelství s Otokarem Březinou – i s jeho dílem se později rozchází, ale uznával ho, „Mé svědectví o Otokaru Březinovi“
pokládán za předchůdce moderních básnických směrů
vynikající básník – snažil se odhalit krásu nejvšednějších věcí
básně v próze – „Moji přátelé“ – lyricky opěvuje květiny, klade jim otázky, vyslovuje jim svůj obdiv, rozpráví s nimi, volný proud asociací, vzpomíná na svoji sestru
milostná poezie v próze – „Miriam“ – sbírka
sborník „Šlépěje“ – 26 svazků, prozaické práce, výběry jeho veršů – básníkova intimní zpověď, vyznává se ze svého vztahu k přírodě, bohu, autorovy úvahy, polemiky, korespondenci
Bohuslav Reynek
básník
překládal básně německého básníka Georga Trakla
stál stranou veřejného života
žil střídavě ve Francie – pocházela odtud jeho žena, a na Českomoravské vysočině
z meziválečného období básně v próze – „Rybí Šupiny“, „Had na sněhu“, „Rty a zuby“
Ladislav Klíma
povídkář, romanopisec, dramatik, filosof
v tvorbě filozofické názory – pod vliven Nietzcheho
v tvorbě 2 tendence – jedna směřuje ke konkrétním zážitkům a zkušenostem z běžného života – hra „Matěj Poctivý“, nedokončený román „Putování slepého hada za pravdou“, ve druhé části tvroby unikal do světa snu a fantazie
Richard Weiner
básník a prozaik
„Netečný divák a jiné prózy“ – úvahy o životě a problémech, které sebou život přináší, zabývá se povahamy, vztahy jedinců, člověk by se něměl příliš zaměřit na svůj osobní úspěch, příběh často končí v momentu, kdy vlastně začal – vrací se k němu, stále se vrací k jednomu ústřednímu bodu
„Lítice“ – zážitky z Balkánské fronty
soubor povídek – „Škleb“ – skeptický pohled člověka na svět
soubor pěti povídek „Lazebník“ – v úvodní stati zde formuluje svůj program surrealismu
dvoudílní prozaická kniha „Hra doopravdy“
6 básnických sbírek, z nich nejznámější jsou „Zátiší s kulichem, herbářem a kostkami“, „Mezopotámie“