Předválečná avantgarda v české literatuře
- Kubismus, futurismus a expresionismus měli svůj ohlas také v předválečném těsně poválečném českém umění
- Projevoval se nejprve ve výtvarném umění
- Snahy výtvarníků odvrátit se od tradiční malby a od výtvarného impresionismu
- 1907 – skupina Osma
- 1911 - Skupina výtvarných umělců
- své názory prosazovali také v časopisech – Umělecký měsíčník – od roku 1911
- přispívali sem nejen výtvarníci, ale také literáti
- představitelé předválečné avantgardy odmítali dekadenci, symbolismus a impresionismus
- chtěli sblížit umění se životem
- do oblasti estetična chtěli zahrnout civilizační pokrok
- fascinovaly je elektrárny, automobily, letadla, bezdrátová telegrafie – krásy soudobého světa
- snažili se o radikální přestavbu dosavadních jazykových prostředků, využívali volného verše
- velkou roli při formování předválečné moderny sehráli bratři Čapkovi, ti také stáli u zrodu Almanachu na rok 1914
- Otakar Theer, S. K. Neumann
STANISLAV KOSTKA NEUMANN
- 1875-1947
- básník, publicista, prošel složitým uměleckým vývojem od anarchismu, dekadence a symbolismu v 90. letech, přes civilismus až k proletářské poezii
- otec pocházel z Polského šlechtického rodu, významný pražský advokát, poslanec zemského a říšského sněmu
- otec předčasně zemřel, Neumanna vychovávala jeho matka ve vile na Olšanech – sem se soustřeďovala anarchistická skupina
- nedokončil obchodní akademii
- 1893 byl zatčen jako jeden z vůdců Omladiny, byl odsouzen na 14. měsíců do vězení, ve vězení vznikla část veršů první sbírky Nemesis bonorum custos
- později zahrnuta do knihy Mládí a vzdor
- kniha vězeňské a milostné lyriky, věnoval ji své první ženě Kamile, která se později stala vydavatelkou významné edice Knihy dobrých autorů
- dekadentními náladami jsou poznamenány básníkovy sbírky z konce století
- Jsem apoštol nového žití
- Apostrofy hrdé a vášnivé
- Satanova sláva mezi námi
- roku 1897 se rozešel s dekadentní Moderní revue, založil vlastní časopis Nový kult (1897-1905) – literární a umělecký časopis
- koncem 90. let začal pracovat v anarchistickém hnutí – básnickým vyjádřením tohoto období byla kniha Sen o zástupu zoufajících (1903)
- celou tvorbu prvního období shrnul do Knihy mládí a vzdoru
- 2. období tvorby – tzv. Moravské období
- básník se svou druhou ženou přestěhoval do Bílovic u Brna
- stal se spolupracovníkem Almanachu na rok 1914, v němž se programově zformovala nová umělecká skupina (bratři Čapkové, Otokar Fišer)
- statě a fejetony – S městem za zády
- 1914 – Kniha lesů, vod a strání
- sbírka lyrické poezie
- patří k autorovým nejvýznamnějším dílům
- celou sbírku tvoří přes 60 básní
- první vydání vyšlo s předmluvou Karla Čapka a s ilustracemi Josefa Čapka
- autor se inspiroval svým pobytem na moravském venkově
- dějištěm básní je kopcovitý kraj s řekou Svitavou poblíž Brna
- básně odrážejí pocity básníka, který zatím žil jen ve městě
- básník utíká do přírody, aby překonal tvůrčí krizi
- v přírodě hledá nejen krásu, ale i inspiraci
- kompozice je založena na posloupnosti jednotlivých ročních období od podzimu do pozdního léta (Babička - Němcová, Měsíce – Karel Toman)
- stavba jednotlivých básní je jednoduchá, jsou psány pravidelným veršem
- v úvodu je tzv. Vstupní modlitba – začíná i končí veršem: „Ve jménu života, radosti i krásy“ – autor vyjadřuje svůj radostný vztah k životu
- následuje Prolog – oslava přírody
- báseň Jarní zvěstování – parafrázuje modlitbu Zdrávas Maria
- příroda se probouzí po zimním spánku, taje sníh, začínají zpívat ptáci – autor vítá probouzející se přírodu
- oslava země, přírody
- básně, které jsou nazvány podle stromů – V modřínech, Dub, Kaštan, Lípa
- básně, které jsou pojmenovány podle měsíců – Září, Březen, V dubnu, Spánek únorový, Listopad mezi buky
- motiv civilizace – Továrna; Tam, kde město počíná
- vzpomíná na Japonsko – Vzpomínka v den šerý
- poslední básní knihy je Epilog – příroda nám dala vše, co mohla a nyní se chystá k zimnímu spánku
- básnické obraty, obrazná pojmenování, personifikace, barvy
- Kaštan – psána formou sonetu
- začal pracovat na sbírce Nové zpěvy (1911-1914) – sbírka vyšla až v roce 1918
- oslavuje moderní technickou civilizaci, prostředí velkoměsta, oslavuje práci, snaží se poezii spojit s všedním životem
- básně mají nový obsah, změnil formu – volný verš
- básně mají mnohem rychlejší spád
- rozdělena do 5 částí:
- Zpěvy drátů
- Zpěvy světel
- Zpěvy z ticha
- Zpěvy z lomozu
- Zpěvy poválečné
- libuje si v básnických výčtech
- světovou válku prožil částečně na frontách v Makedonii a Albánii
- Třicet zpěvů z rozvratu
- Jako propagátor komunistických názorů se projevil ve sbírce Rudé zpěvy (1933)
- Všechny naděje vkládal do Sovětského svazu, který nekriticky obdivoval, aniž by znal realitu
- Ve 2. polovině 20. století psal popularizační a kulturně historické studie – Dějiny lásky, Dějiny ženy, Francouzský revoluce
- Z 30. let – sbírky Srdce a mračna, Sonáta horizontálního života
DRAMA PŘELOMU STOLETÍ
- doznívají vlivy realistického dramatu, zejména Ibsenova tvorba
- impresionismus se odráží v dramatech Šrámkových – Léto
- v dramatech Viktora Dyka je spíše vliv symbolismu – Zmoudření Dona Quijota
JAROSLAV HILBERT
- ve svých hráz zdůrazňoval mravní hodnoty života, tak se blížil tvorbě Ibsenově
- Vina
- O Boha
- Náboženské otázky
- Později přejmenováno na Pěst
historická dramata –
JAROSLAV KVAPIL
- jeho dramata se hrála na scéně Národního a Vinohradského divadla
- libreto k Dvořákově opeře Rusalka
- novoromantická pohádková veršovaná hra Princezna Pampeliška
- jeho hry jsou ovlivněny impresionismem a symbolismem
JIŘÍ MAHEN
- vlastním jménem Antonín Vančura
- poezie, próza, dramata
- drama: hra Jánošík