www.STUDUJU.cz
referáty, čtenářský deník...

Start:

Co vyjadřuje Snellův zákon?

	sin α × n₁ = sin β × n₂
	Světlo se šíří v kulových vlnoplochách od zdroje.
	sin α × sin β = n₁ × n₂

Co vyplývá ze Snellova zákona?

	Přechází-li světlo z prostředí opticky hustšího do řidčího, paprsky se lámou od kolmice.
	Barva předmětu je ovlivněna světlem, které na něj dopadá.
	Světlo se šíří v kulových vlnoplochách.
	Rychlost světla je absolutní.

Disperze světla je

	duha.
	skládání bílého světla z barevných paprsků.
	rozklad světla.
	disperze monochromatických světel.

Jaká je rychlost světla ve vakuu?

Jaké optické prostředí nerozlišujeme?

Jaké princip neplatí v geometrické optice?

	Při použití více zdrojů se paprsky šíří nezávisle na sobě.
	Přímočarý pohyb světla.
	Interference světla.
	Princip záměnnosti chodu paprsků .

Které tvrzení je pravdivé?

	Při šíření světla nezáleží na vlastnostech prostředí, pouze na vlastnostech rozhraní více prostředí.
	Duha je složena ze sedmi barev.
	Světlo se láme „ke kolmici“, přechází-li z řidčího prostředí do hustšího.
	Úhel lomu světla se rovná úhlu jeho dopadu.

Které tvrzení není pravdivé?

	Světlo odražené od Měsíce je složeno z více monochromatických světel.
	Barva světla závisí na frekvenci jeho paprsků.
	Značka „c“ udává rychlost, kterou se světlo pohybuje ve vzduchu.
	Snellův zákon popisuje zákon lomu světla.

Při zobrazení rovinným zrcadlem:

	Vzniká obraz v předmětovém prostoru, přímý.
	Nevzniká obraz přímý, ale vzniká stejně velký.
	Vzniká obraz zdánlivý, stranově převrácený.
	Nevzniká žádný obraz, ale je stranově převrácený.

Při zobrazení rozptylkou vzniká obraz:

	zmenšený, přímý a zdánlivý.
	zdánlivě zvětšený, přímo převrácený.
	zdánlivý, zvětšený, přímý, převrácený.
	zvětšený, zdánlivý a přímý.

Při zobrazení v kulovém zrcadle vzniká obraz:

	Převrácený, naruby, vzhůru nohama a obrácený.
	Skutečný, stranově nepřevrácený, převrácený.
	Zdánlivý, převrácený, není převrácený stranově.
	Fyzika je trapná!

Viditelné světlo je:

	elektromagnetické záření s frekvencí 390 - 760 Hz.
	podélné vlnění, jehož rychlost ve vakuu popisuje konstanta c.
	vlnění s vlnovou délkou 400 nm až 800 nm.
	ve tmě.

Přidal uživatel: jenikkozak
Datum přidání: 1. 11. 2009