Podzim v Holicích (Líčení)

Dne 22. září ve 23:18 protnulo Slunce světový rovník, došlo k rovnodennosti a léto opustilo naše šatníky, teploměry a podnebí. O podzimu v New Yorku se točí filmy, scenérie východní Asie obdivuje celý svět, ale třetí roční období pravidelně vyplňuje také každičký kout mého nejoblíbenějšího města a domova - Holic.

Toto období disponuje zákeřnou zbraní, a tou je přetvářka. Vedle hřejivě melancholického pocitu a šustivé procházky v barevné podlážce umí také nepříjemně zchladit všechna naivní stvoření, která podcení jeho potenciál. V noci často přejede ostrým nehtem po bezbranně obnažené zemi a lidé se ráno při pohledu na Celsiův přístroj nestačí divit. Počasí se za oknem tváří velmi přívětivě, jemné sluneční paprsky se třpytivě odrážejí na rovných ploškách kovových předmětů a stromy rozehrávají svou barevnou symfonii. Při bližším kontaktu však dokáže plivnout do tváře spršku agresivních dešťových kapek a zabalit do chladného kousavého pláště.

Do zemského prostoru a špatně utěsněných oken se vtírá vítr. Bezohledně cloumá stromy, Beaufortovou stupnicí a lidskou náladou. Slabost prokáže až ve chvíli, kdy bojuje s dešťovými kapkami a uzavřenými prostory. Přírodní scénu ovládají listy, hrají hlavní roli v divadle, jehož režie se chopil všudypřítomný vítr. Odvrhnuté části stromů bloudí vzduchem bez zjevného cíle a nadšení. Brzy se ocitnou pod nelítostnými hroty lidských nástrojů a stráví bezútěšné hodiny v úhledné hromádce. Vnitřně se připravují na svou cílovou stanici - kompost. Listy, které se se svým osudem dosud nesmířily, útočí na přední skla aut a vybízejí řidiče k nebezpečnému zasnění.

Podzim lidem přináší mnoho změn, některým skepsi a melancholickou náladu, jiní uvítají příjemné ochlazení po spalujícím žáru. Pro mě představuje předzvěst neoblíbené zimy a touhu po zachumlání se do deky, horkém čaji a hlavně hybernaci.