< Předchozí referát Zpět na výpis látekNásledující referát >Meg Cabot (*1967)Josef Kajetán TylLiteratura

Gabriela Preissová

rozená Sekerová. Narodila se 23. 3. 1862 v Kutné Hoře. Roku 1880 se provdala za Jana Preisse, úředníka pivovaru a odstěhovala se do Hodonína. Aktivně se zde účastnila veřejného života a seznámila se s předními osobnostmi české kultury na Moravě. Zřejmě pod vlivem Herbena se začíná zajímat o život slováckého venkova. V 90. letech bydlela v Oslavanech, odkud podnikala cesty do Haliče a do Ruska. Dva roky prožila na manželově statku v jižním Rakousku. Koncem století se přestěhovala do Prahy a žila zde 10 let uprostřed pestré umělecké společnosti. V jejím bytě se scházeli mladí slovinští spisovatelé. Po smrti svého manžeka se provdala podruhé – za rakouského plukovníka A. Halbaertha. Přesídlila do Pluje v Istrii a odtamtud zajížděla do Itálie a Francie. Za I. světové války byla obžalována z velezrady, protože podporovala ruské zajatce. Po válce až do své smrti 27. 3. 1946 žila v Praze a letní měsíce trávila u Chlumu u Třeboně.
Preissová literárně tvořila déle než 50 let. Její nejvýznamnější díla vznikla v jejím prvním tvůrčím období do roku 1890. Drobné povídky shrnula do třísvazkových Obrázků ze Slovácka. Nejčastější námět povídek je láska mladých lidí, její iluze a konflikty, okouzlení a rozčarování, také sociální překážky a předsudky, které se lásce stavějí do cesty. Milostný a citový život hodnotí autorka hlavně z pohledu ženy a jejího životního údělu v dané společnosti. Brzy po povídkách vznikají autorčina vrcholná dramatická díla – Gazdina roba a Její pastorkyňa. Ve svých hrách podává obrazy z venkovského života na moravském Slovácku.
Tragická hra Gazdina roba – 1889 – je umístěna do slovácké vesnice a do rakouského prostředí, kam odcházejí slováčtí zemědělští dělníci za sezónní prací. I zde ale žijí ve zvycích a představách svého domova. Chudá švadlena Eva miluje selského syna Mánka, ale uražena jeho matkou se ho zřekne a vezme si kulhavého Samka. Po čase opustí nešťastné manželství a odejde s Mánkem „gazdou“ dělníků do Rakouska. Když však slabošský Mánek není schopen se pro ni dát rozvést, Eva je morálně ponížena tím, že s ním žije jen jako „gazdina roba“. V zoufalství se vrhne do Dunaje.
V dramatu Její pastorkyňa – 1890 – je nešťastnou obětí lásky k nesvědomitému bratranci Števovi dívka Jenůfa, schovanka pyšné vdovy Kostelničky. Vdova nejprve před celou vesnicí zatají, že je Jenůfa těhotná, a později dokonce nemanželské dítě utopí. Hra nekončí tragicky, ale pokáním Kostelničky a pokusem Jenůfy začít nový život se Števovým nevlastním bratrem Lacem, který ji upřímně miluje. Tuto hru později Preissová zpracovala i v románové podobě.
V hrách nám často ukazuje venkovské tradice a slavnosti, jako je selská svatba, posvícení, dožíňky a další zvyky.
Po Stroupežnického Našich furiantech z roku 1887 znamenala obě dramata Preissové nástup realismu na české jeviště. Hloubka inspirace, kterou českému divadelnímu umění přinesly hry Preissové, se projevila i v tom, že první z nich zhudebnil jako operu Eva Josef Bohuslav Foerster, druhou Leoš Janáček.
V 90. letech vzniklo podle dramatu Preissové Gazdina roba veršované libreto k opeře Eva. Foerster v něm zachoval osnovu původního dramatického děje a krajový kolorit, povznesl však tragický konflikt do symbolicky zduchovnělé roviny. Hrdliččina smrt vyznívá jako vykoupení kajícnice, před níž se otevírá lepší svět.
Ve své pozdější rozsáhlé prozaické i dramatické tvorbě, kdy čerpala jednal z prostředí korutanských Slovinců, jednak z moravského i českého města i venkova, nedosáhla již Preissová takové umělecké bezprostřednosti jako v dílech z mládí. Vzdávala se svého realisticky syrového pohledu na člověka a na jeho společenské a citové vztahy, a stále více tíhla k idylickému zpodobování života a lidí. To, co znala a měla odpozorováno ze životní skutečnosti, podřizovala svým ideálním představám. Vypracovala si tak postupně vypravěčská schémata, do nichž zasazovala povrchně pojaté, případ od případu obměňované citové příběhy.


použitá literatura:

čeští spisovatelé 19. století
Dějiny českého divadla III.
česká literatura 19. století
Slovník českých spisovatelů
Lexikon české literatury



Přidal: jenikkozak 29. 7. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 608
Zhlédnuto: 2787 krát
< Předchozí referát Zpět na výpis látekNásledující referát >Meg Cabot (*1967)Josef Kajetán TylLiteratura