< Předchozí referát Zpět na výpis látekVÁLKA A TOTALITNÍ STÁT – Raymond AronDějepis

Nacionalismus jako zdroj konfliktů a krizí meziválečného a poválečného světa


nacionalismus - umožňuje velkým skupinám uvědomovat si jejich sounáležitost a připisovat jim zvláštní hodnotu, dává národům často sílu k tomu,aby se osvobodily od utlačování destruktivní nacionalismus – se chová represivně proti menšinám uvnitř a agresivně navenek Nejnebezpečnější pro mír je nacionalismus tehdy, jestliže zastává požadavek úplného ztotožnění státu a národa (nelze totiž vytvořit státy s etnicky homogenním obyvatelstvem). Hledají se všeobecně akceptované, právní a smysluplné státní hranice.Daleko důležitější je zbavit hranice jejich přesného vymezení,to může zaručit vysoko postavenou ochranou menšin, tak že už nemá pro minority existenční význam příslušnosti nebo nepříslušnosti k jednomu státu.Změny hranic v sobě však ukrývají nebezpečí ozbrojených konfliktů, občanských válek a vyhnání.
Na základě rozšíření fašismu a diktatur se uskutečnil vzestup svébytné odnože fašismu – nacionálního socialismu (neboli nacismu) v Německu.Ten měl své ideové předchůdce již v radikálních německých stranách R-U monarchie,ale opravdového úspěchu se dočkal až v Německu.Po nezdařeném pokusu o puč v mnichovské pivnici v 1923, v němž se spojili Hitler a generál Ludendorff,se nacistická strana NSDAP stávala masovou stranou (o fašismu by se mělo mluvit v otázce A1) Důsledky porážky,kterou Německo utrpělo v 1.sv. v., měly být zahlazeny :
- spojením N s Dohodou v boji proti sovětskému hnutí
- touto cestou mělo N zároveň získat vliv na vnitropolitický vývoj v jiných,zejména sousedních zemích Situace po 1.sv.válce
- v Evropě se šířilo revoluční hnutí
- ve 3 zemích – N,Maďarsku a Rakousku se ustavily republikánské buržoazně demokratické vlády pod vedením nebo za podstatné účasti reformistických sociálně demokratických vůdců, jejich postavení však bylo labilní,ustavovaly se rady dělnických, vojenských a rolnických zástupců,které si vydobyly značnou autoritu ( požadovaly socializaci základních odvětví průmyslu a bank,vyvlastnění statkářské půdy ve prospěch bezzemků a chudých rolníků, přátelské styky se sovětským Ruskem)
- koncem roku 1918 se v N,M,R ustavily komunistické strany Nová revoluční vlna v Německu
- v 1923 nastal nový rozmach revolučního dělnického hnutí, který souvisel s tzv. rúrskou krizí
- ta byla vznikla proto,že roku 1922 odmítlo N platit Francii pravidelné reparace, pro Francii to byla vítaná záminka,aby vojensky obsadili hospodářsky významné Porúří – což narušilo celé německé hospodářství
- v N se vystupňovala inflace
- lid se proto postavil na podzim 1923 jak proti okupaci tak proti německým monopolistům, kteří záměrně podporovali inflaci
- na straně N (VB,USA) – nechtěli aby F okupováním Porúří zesílela a obávali se že by trváním rúrské krize bylo podporováno revoluční hnutí v N
- F musela z Porúří odstoupit, do německého průmyslu začal proudit americký a britský kapitál Na přelomu 20. a 30. let se odehrály důležité změny ve světovém vývoji.Hospodářství většiny zemí postihla krize.Z evropských zemí zasáhla světová krize nejvíce N.
Průmyslová výroba se v N do 1932 snížila o 41 procent, obrat zahraničního obchodu poklesl o 2/3, největší problémem se stal růst nezaměstnanosti (cca 6 milionů),krizi zostřoval i fakt,že úspory, majetek a živnosti ztráceli i příslušníci středních vrstev společnosti.Vyhrotily se i vztahy na politické scéně.
Ve volbách 1932 získaly levicové dělnické strany značný počet hlasů,upadl vliv občanských demokratických stran.Komunisté pod vlivem stalinské ideologie viděli v řadách sociální demokracie nepřátele – sociálfašisty
Nacionálně socialistická německá strana dělnická ještě vystupňovala demagogické rysy svého programu a tvrdila,že chce hájit národní a sociální zájmy německých pracujících.Velká část dělnictva tomu uvěřila,další vliv si nacisté získali extrémním nacionalismem – odčiněním versailleské potupy.V říjnu 1931 vytvořili spolu se Stahlhelmem (organizace sdružující německé vojáky z 1.sv.v) a německými nacionály „harzburskou frontu“, získali i podporu u představitelů těžkého zbrojařského průmyslu.V následujících parlamentních volbách v listopadu 1932 sice nacisté ztratili 32 mandátů, ale jejich diktátorským ambicím vyšel vstřích prezident Hindenburg, který 30.ledna 1933 jmenoval říšským kancléřem Hitlera.
1.února 1933 pak rozpustil říšský sněm pod záminkou,že v něm nelze vytvořit práceschopnou většinu Od prvních měsíců Hitlerovy vlády docházelo k likvidaci všech prvků demokracie a totalitní diktatura pronikla do všech sfér politického,společenskéhi a hospodářského života.Záminkou se nacistům stal požár říšského sněmu 26-27 února 1933,po němž následovalo systematické pronásledování sociálních demokratů a všech demokratických odpůrců nacismu,stejně jako komunistů.Všem kteří se nechtěli smířit s totalitou a nevolili odchod do emigrace – hlavní emigrační centra se vytvářela ve F,USA,severských státech a čS
Hitler spolu s nejvyšším vedením NSDAP (Himmler,Hess,Bormann,Goebels,Göring,…) se rozhodli ukázat,že dovedou zakročit i ve vlastních nacistických řadách.Když se vyhrotily spory mezi vedením oddílů SA a konzervativními politickými kruhy a generalitou,nechal Hitler připravit „noc dlouhých nožů“ – 30.6. 1934 povraždily oddíly SS na Hitlerův rozkaz 1000 příslušníků SA,2 generály a několik dalších politiků
Charakter nacistického režimu
SS – Schutzstaffel
SA- Sturmabteilung
SD – Sicherheitsdienst –jakožto zpravodajská služba NSDAP
GSP – Geheime Staatspolizei
V politické sféře nacistický režim uplatňoval vůdcovský princip.Po smrti Hindenburga 2.8.1934 se Hitler postavil do čela státu jako vůdce a říšský kancléř
V hospodářské oblasti začal nacistický režim zavádět systém řízeného hospodářství,jež se zaměřovalo hlavně na zbrojní výrobu s cílem připravit N na novou válku Stát omezoval volný pohyb pracovních sil a dosáhl rozpuštění odborových organizací a na jejich místo zaváděl frontu práce – zahrnující dělníky i podnikatele
Součástí hospodářství se stala i snaha po soběstačnosti v surovinách a potravinách,tato politika vedla k využívání místních zdrojů surovin i za cenu ztrát,k podpoře německého zemědělství, k omezení domácí spotřeby prostřednictvím přídělového systému.Podobný systém hodlalo N vybudovat i v Evropě (tzv.Grossraumwirtschaft), v němž by Třetí říše hrála roli průmyslového jádra Evropy Ideologie
nenávist k demokracii,kult vůdce a války,nacionalismus,rasismus,právo na větší životní prostor (Lebensraum),pohrdání Slovany,Židy,Romy,barevnými
Jiné země
Největší ohrožení světového míru však představovaly sílící válečné přípravy v Evropě.Patrně se to projevilo po nástupu Hitlera.Nacistické N se prakticky okamžitě po 30.lednu 1933 postavilo do čela států,které trvaly na revizi mírových smluv a hrozily,že si nové uspořádání světa přejí i za cenu války.
Třetí říše rozvíjela zahraniční politiku,jejímž výsledkem byl vznik bloku fašistických států (Německo,Itálie,Japonsko,Maďarsko,Bulharsko).
Německo vědomě porušilo versailleskou i locarskou smlouvu a zavedlo v březnu 1935 všeobecnou brannou povinnost, o rok později obsadila německá armáda demilitarizované pásmo v Porýní Agresivní politiku uplatnilo N i při sárském plebiscitu, kterým se Sársko přihlásilo k německé říši.Ještě výrazněji se však směřování N ukázalo,když začalo podporovat vzbouřené španělské generály od července 1936,což sblížilo N s Mussolinim.
25.10.1936 byl podepsán německo-italský protokol o koordinaci politických akcí.První takovou akcí bylo vyslání vojenských jednotek do Španělska a to vměšováním do španělských záležitostí dostalo povahu otevřené agrese
25.11.1936 uzavřelo Japonsko s Německem pakt proti kominterně – k paktu přistoupila Itálie, Maďarsko,Mandžukuo,Španělsko
Nejsnadnější kořistí nacistů se stalo Rakousko,třebaže většina rakouského obyvatelstva se stavěla proti připojení k nacistickém N a chtěla lidovým hlasováním vyjádřit přání,aby R zůstalo nezávislé.Hitler však zakročil a v březnu 38 dal Rakousko vojensky obsadit.Jeho obsazením a proniknutím německého vlivu do Polska a do Maďarska bylo čS obklíčeno.Zároveň se nacisté snažili izolovat čS i mezinárodně.Hitler tvrdil,že chce pouze hájit práva německé menšiny v čS.Otázkou bylo zda západní mocnosti připustí,aby Hitler uskutečnil své útočné plány na ovládnutí čS (viz Mnichov)
Situace po válce
Svůj vklad ke konečnému vítezství přineslo i hnutí odporu (rezistence) a jeho nejaktivnější složky – odbojová hnutí v jednotlivých okupovaných státech Metody odporu :
- pasivní rezistence
- bojkot všeho co souviselo s okupační mocí
- stávky, sabotáže, diverze,zpravodajská činnost
Ozbrojený odboj se nejvíce projevil v Jugoslávii,Polsku,okupované části SSSR,Francie,řecko,od 1943 Itálie,i Norsko,Protektorát
Vodbojové organizace vznikly i v asijských zemích.
Ve Vietnamu – Liga nezávislosti
Korea – Společnost pro obranu vlasti
Filipíny – Lidová fronta
Barma – Liga národní svobody
Vyskytly se ovšem i případy,že národně osvobozenecké hnutí hledala v boji proti koloniálním správám oporu u Japonska (např.Indie,Indonésie)
Naděje se vkládaly do možného vzniku vnitřní opozice proti nacistickému režimu v Německu – 20.7 1944 připravila skupina důstojníků a politiků atentát na Hitlera
Dále by se mohlo uvést – co se týče Německa – rozdělení Německa, Berlínská krize, vznik SRN,vyhlášení NDR



Přidal: sirZak 11. 3. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1304
Zhlédnuto: 2856 krát
< Předchozí referát Zpět na výpis látekVÁLKA A TOTALITNÍ STÁT – Raymond AronDějepis