DRUHÁ SVěTOVÁ VÁLKA

Nepochybně přispěje k vaší lepší orientaci v historických událostech. DRUHÁ SVěTOVÁ VÁLKA – PřEDPOKLADY A POčÁTKY - Appeasement bezprostředně souvisí s nástupem agresivní zahraniční politiky ze strany Itálie a Německa, hlavními aktéry jsou: AGRESOřI (Itálie a Německo) – USTUPUJÍCÍ MOCNOSTI (Velká Británie a Francie) a TřETÍ ZEMě (oběti appeasementu ve SVE), dva hlavní výklady appeasementu: • Politika usmiřování, tento výklad byl zvláště populární v době její realizace • Politika jednostranného vypořádání na účet třetí strany – dnešní výklad historiků a výklad tehdejších kritiků appeasementu - hlavní aspekty appeasementu: • Počátky appeasementu souvisí s Habešskou krizí • K jeho rozšíření přispěla také IZOLACIONISTICKÁ politika USA (zákon o neutralitě z roku 1935 – neobchodovat s válčícími stranami a nedodávat zbraně, vnitroamerické aspekty, kdy FDR po druhém vítězství roku 1936 musel čelit větší republikánské opozici) - hlavní momenty vedoucí k válce – Evropa a svět měly k dispozici řadu indicií, že Německo pod Hitlerem směřuje k válce: • Vstup do Porýní 1936 • Aliance s dalšími agresivními totalitními systém (osa Berlín – řím – Tokio) • Konfrontační diplomacie, směřující k revizi hranic • Masivní zbrojení a podřizování ekonomiky válečnému průmyslu - vůdčí světové mocnosti: • Ovládané appeasementem a izolacionismem (USA), případně se nacházely v táboře nepřítele (Japonsko a Itálie) • Přes nepřekonatelné ideologické rozdíly nebyl očekáván, ale také ne zcela vyloučen, svazek Německa a SSSR • Velká hospodářská krize stále vážně působila na bojeschopnost protihitlerovské koalice - k válce také velmi přispělo, že Hitler bez válečných ztrát získal Rakousko (Anšlus) a Sudety, tento zábor se konal s podporou a vůlí obyvatelstva, nikoli proti ní, již Anšlus vedl k tomu, že obranyschopnost čSR byla k ničemu (pevnostní systém budovaný od roku 1937 totiž pokrýval především severní hranici) - Podkarpatská Rus (1939) a jih Slovenska (1938) byl poté obsazen Maďarskem - Polsko bylo dalším cílem expanze – získalo díky Versailles nejvíce území z Německé říše, mělo sice vojenského ducha, ale vojensky nebylo připraveno, technologicky velmi zaostalé, navíc situace kolem byla katastrofální: Německo, SSSR a Sudety, obsazené Němci na jihu - VB dává záruky Polsku a Rumunsku, které měly ovšem bez domluvy se SSSR nulovou hodnotu, VB ani Francie totiž neměly plán, jak tam přesunout vojska - v letech 1938 a 1939 sice jednala VB a SSSR o možném spojenectví, neúspěch jednání ale naopak přivedl SSSR k dočasné spolupráci s Německem, přechod od politiky kolektivní bezpečnosti k aliančním úvahám signalizovala na jaře 1939 změna na postu komisaře pro zahraniční záležitosti: Litvinov odchází, přichází Molotov, výsledkem byl známý pakt Molotov-Ribbentrop z 23. srpna 1939, který obsahoval tajný dodatek o územní dělbě východní Evropy: • V případě války neměly smluvní státy poskytnout pomoc třetí straně, neměly se účastnit nových paktů, které by ohrožovaly druhého partnera, spory měly řešit arbitráže • Tajný dodatek o sférách vlivu: SSSR (Finsko, Estonsko a Lotyšsko), Německo (Litva), Polsko ještě nebylo rozhodnuto, v JV mělo SSSR zájem o Besarábii - po likvidaci Polska: • 28. 9.: Německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství, tajný dodatek přivedl Litvu do sovětské zóny a naopak oblasti Varšavy a Lublinu do německých rukou, Stalin opustil myšlenku „zbytkového polského státu“ VYPUKNUTÍ VÁLKY 1. ZÁřÍ 1939 POLSKO - již od Versailleské konference představovalo velký problém (Polský koridor a Gdaňsk), v roce 1934 byl podepsán pakt o neútočení mezi Německem a Polskem, ale nebezpečí konfliktu si Polsko uvědomovalo stále intenzivněji - po obsazení čech a Moravy daly západní mocnosti Polsku garance a začaly jednat se SSSR - německá armády využila taktiku bleskové války – tuto taktiku vymyslel Hans von Seect ještě ve Výmarské éře a měla vyvažovat početní nevýhodu útočníka, později byla propracována mozkem tankových operací Wehrmachtu Heinzem Guderianem (nejvíce využita byla na západní frontě a při operaci Barbarossa) - jako záminka k útoku na Polsko byla použita provokace proti vysílačce v Gliwicích, Polsko nebylo dostatečně vyzbrojeno k obraně proti útoku, vedenému těžkou technikou a Luftwaffe • 3. září vyhlašují VB a F válku Německo, nic se ale neděje • Roosevelt vyhlašuje národní pohotovost, ale zároveň deklaruje neutralitu USA • Polsko je rozděleno (viz pokračování paktu Molotov-Ribentropp), na zbytku Polského území vzniká Generální gouvernement, kontrolovaný Němci ZIMNÍ VÁLKA - po napadení Polska a vnucení přátelských smluv pobaltským státům došlo na Finsko, SSSR bez vyhlášení války napadlo svého souseda, průlom nastal ale až na jaře 1940, kdy byl podepsán tzv. Moskevský protokol – Finsko ztrácí Karelskou šíji, Vyborg a další území v celkovém rozsahu 40 000 km2 a asi 450 000 Finů se ocitá v rukou sovětů VÁLKA NA ZÁPADNÍ FRONTě - západní mocnosti na německý útok na Polsko vůbec nereagovaly: • Doufaly, že Hitler obsadí Polsko a tím se zastaví a netroufne si proti Maginotově linii, naopak byly naděje, že Hitler se vrhne proti Stalinovi • Polsko mělo velice nevýhodnou geografickou pozici, zejména z pohledu přímé francouzské vojenské asistence • Francie měla zastaralý systém mobilizace - Hitler na Západě nejdříve napadl Norsko – útok nastal po fázi tzv. podivné války, útok byl veden obavou, že Norsko dříve obsadí VB (uvažovala o tom), invaze do Norska byla zahájena 9. dubna 1940, téhož dne začala okupace Dánska - 10. květen útok na Francii a Nizozemí – od rychlé porážky Francie si Hitler sliboval snadnější pozici pro vyjednávání s VB o mírové dohodě, útok se odehrál podle Mansteinova plánu, ten spojence zásadně překvapil: 1. Dobyto území Belgie a Nizozemí (květen) 2. Dobyta Francie (červen), Paříž padla 14. června 1940, Němci likvidují francouzské loďstvo, aby nepadlo do rukou spojenců - následky bleskové války na západě: • Sever Francie okupován, jižní Francie se mění ve Vichistický režim • Správa Nizozemí je svěřena Seyss-Inquartovi, podporujícího nacionalistu Adriana Musserta • V Belgii je internován král Leopold II. a fašisticky orientovaní Rexisté Leona Degrella spolupracují s Nacisty LETECKÁ BITVA O ANGLII - letecká kampaň měla předcházet plánu vylodění (operace Lvoun), pro útok na Anglii se Hitler rozhodl, když se nový britský premiér odmítl vzdát (květen 1940), první vlna leteckých útoků byla zahájena 13. srpna • Luftwaffe měla větší ztráty než RAF, proto se přešlo na noční nálety • Válka na Balkáně a především připravovaný útok na SSSR vedly k přerušení bitvy o Anglii BALKÁN A SEVERNÍ AFRIKA - v roce 1940 vyhlašuje Itálie válku F a VB v Africe, v září tohoto roku je z Libye podniknuta ofenziva do Egypta, masivní boje se vedly o Kyrenaiku - v roce 1941 vzniká Rommelův Afrikakorps, rozhodující obrat nastává po bitvě u El-Alameinu na sklonku června 1942, kdy jsou německo-italská vojska postupně vytlačovány z Afriky - na Balkánu se vrhá Itálie z Albánie na řecko (1940), na Balkán se ovšem tlačí také Třetí říše, již 2. vídeňská arbitráž vedla k úpravě toho prostoru ve prospěch Hitlerových spojenců - Hitler se obával spojenectví některých balkánských zemí se SSSR (sovětsko-jugoslávská smlouva o přátelství z dubna 1941), proto se Hitler rozhodl pro Balkánské tažení, které začalo 6. dubna 1941 • Jugoslávie padla během 2 týdnů • Ještě v dubnu kapitulovaly řecko • Němci úspěšně obsadili Krétu (paravýsadek) - vzniká nové uspořádání Balkánu: • Srbsko – loutkový stát pod německou správou, v čele Milan Nedič • Chorvatsko – autoritativní režim Ante Pavelče (titul „Poglavnik“) • řecko okupováno třetími státy (N, It, Bul) ÚTOK NA SSSR - k tomuto tématu se Hitler obrací již 1940, plány hotovy 1941, začátek operace Barbarossa je 22. června 1941 • Wehrmacht postupuje velice rychle, používá taktiku spálené země, sovětské ztráty jsou do milionů, SSSR ale doplňuje nové divize velice rychle • Na konci roku se Wehrmacht dostal za cenu velkých ztrát až k Moskvě - v zimě 1941-1942 se Rudá armáda pokusila o protiofenzivu, ale Německá vojska byl vrhnuta jen o kousek zpět, následovala reorientace německých plánů směrem na: • Dobyt JV – Kavkaz a Stalingrad • Stalingradská bitva 17. 8. 1942 – 3. 2. 1943 představuje obrat - stalingradská bitva zdecimovala Wehrmacht (mrtví, zranění, zajatí, morálka), sovětské ztráty byly také obrovské, ale šly nahradit - bitva u Kursku – německá snaha zvrátit situaci pomocí operace Citadela, šlo o průlom masivní tankovou ofenzivou (2000 tanků), kvůli zdlouhavému plánování byli sověti na útok připraveni, Němci postoupili až o 35 km (divize Waffen-SS), ale 12. 7. 1943 bylo jasné, že ofenziva nevyšla • Došlo také k vylodění spojenců na Sicílii a bylo nutné stáhnout část jednotek z východní fronty – na Sicílii se vylodili především britské jednotky (10. 7. – 1ý. 8. 1943), toto vylodění bylo domluvena mezi Winstonem Churchillem a F. D. Rooseveltem v Casablance v lednu 1943 • Velká fašistická rada předala vrchní velení králi, novou vládu bez fašistů sestavil Pietro Badoglio a Mussolini byl zatčen, v září 1943 byl ale duce osvobozen (Otto Skorzeny) a Němci vytvořili Republiku di Salo - po bitvě u Kursku je Wehrmacht v trvalé defenzivě, ustupující Němci, především jednotky SS, uplatňují taktiku spálené země - 1943 se objevuje řada kontroverzí, spojených se Sověty (Katyň, zrada Varšavského povstání), Nacisté naplno pokračují v konečném řešení Teheránská konference 1943, 28. 11. – 1. 12. - mluví se o uspořádání Evropy, otázce Německa a postupu v Tichomoří • Rozhoduje se o posunutí Polska směrem na Západ • Churchill a Roosevelt přislíbili Stalinovi otevření druhé fronty v severní Francii v květnu 1944 • Konference byla v Teheránu, protože spojenci potřebovali od Stalina pomoc a dohodnout se s ním, Konference v Káhiře moc nevyšla a Teherán byl pro Stalina vhodný - operace Overlord byla nakonec zahájena 6. 6. 1944, úspěch zajistil hlavně Hitler, které britská kontrašpionáž krmila tím, že k vylodění dojde u Pas de Calais, k průlomu do vnitrozemí nicméně došlo až 1. 8. 1944, šlo o velmi krvavou operaci: • Němci: 140 000, Spojenci: 122 000 • 11. 9. 1944 dosáhli poprvé spojenci hranic Třetí říše Konference v Jaltě - konala se v února (4-11) 1945, Velká trojka (Stalin, FDR a WCH), Jalta je letovisko na Krymu, Stalin ostatní delegace odposlouchával (řekl, že nemůže být daleko od bojiště a proto byla na Krymu) • Rozhodnutí o vzniku OSN (pro konferenci v San Franciscu), mluvilo se o struktuře OSN • Demilitarizace Německa a rozdělení země do čtyř zón • Prohlášení o svobodné Evropě - SSSR se zavázal respektovat režimy v Evropě, které vzejdou ze svobodných a demokratických voleb • Sověti musí do tří měsíců vyhlásit válku Japonsku - vyjednávání držel pevně v rukou Stalin, WCH i FDR byli těžce nemocni a nemohli vést ani delší politické debaty