Rozbor textu – výňatek z díla Epos o Gilgamešovi
Autor: neznámý
Název dílu: Epos
o Gilgamešovi
Lit. Druh: Epika–
z řeckého „epikos“ – výpravný, dějový, je literární druh zahrnující výpravnou literaturu
prozaickou i veršovanou. Zpravidla se člení podle rozsahu na velkou, střední a
malou.
Lit. Žánr:
Epos – rozsáhlé veršovaná vyprávění, zaznamenané mýty,
popřípadě významné události v životě určitého národa, činy mimořádných
osobností,spousta postav, děj je
spletitý, rozvíjí se volna, bývá doplněn rozsáhlými popisy.
Děj textu: Gilgameš
truchlí nad smrtí svého přítele Enkidua a přemýšlí o smrti.
Slohové postupy:
vyprávěcí, úvahový
Slovní zásoba: bohatá,
spisovná
Jazykové zvláštnosti:
slovesa jsou často na konci, neb (protože)
Děj celého díla: Gilgameš
(ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk) je tyranský panovník nutící své
poddané k těžké práci na stavbě hradeb města. Obyvatelé žádají bohy o pomoc. Ti
sešlou na zem polodivokého člověka Enkidua, který má Gilgameše přemoci. Původně
protivníci se však stanou přáteli a vykonají mnoho hrdinských činů. Enkidu
umírá v důsledku prokletí bohyně Ištar a Gilgameš, který se bojí smrti, vydává na
cestu k nalezení nesmrtelnosti. Bez úspěchu se vrací do města Uruk a poznává, že
hradby, které dal vybudovat, jsou dílem, který ho činí velikým a nesmrtelným.
Postavy: Gilgameš – summerský král (1/3
člověk a 2/3 bůh), silný válečník, odvážný, statečný.
Enkidu – vytvořen bohy, aby Gilgameše zabil (trest za
krutovládu), po boji – přítel Gilgameše, silný bojovník, odvážný, statečný,
zvířecí rysy.
Prostor: Uruk – Epos začíná i končí, setkají se tu poprvé Gilgameš s Enkidem,
porazí zde nebesého býka seslaného bohyní Ištar.
Step – zde původně žije Enkidu, přes ni několikrát hrdinové
cestují a sem se uchýlí na nějaký čas Gilgameš, když truchlí nad smrtí svého
věrného přítele.
sídlo Uta-napištima – žije zde
Uta-napištim se svojí manželkou, přijede sem Gilgameš požádat o radu, jak se
stát nesmrtelným.
Čas: za vlády Gilgameše (asi
26. století př. n. l.)
Text je zřejmě z prostřední
části nebo něco málo po středu díla, jelikož výňatek je o truchlení Gilgameše
nad smrtí Enkidua. Před tím je popsání krutosti Gilgameše, rozhodnutí bohů o
trestu na Gigameše (vytvoření Enkidua), seznámení Gilgameše s Ekiduem a
později jejich hrdinské činy. Po výňatku je Gilgamešovo rozhodnutí vydat se na
cestu najít podstatu nesmrtelnosti, samotná cesta, selhání a uvědomění
nesmrtelnosti z jiného úhlu pohledu.
Vypravěč je er-formický, monolog ve 3. osobě,
je vševědoucí, staví se do role nezaujatého pozorovatele (popisuje, nezasahuje
do děje, má odstup vůči příběhu a prožitkům postav)
chronologická kompozice – dodržuje důsledně časovou
posloupnost.
Charakteristika doby:
2. tisíciletí př. n. l. - chaotické období, četné konflikty mezi jednotlivými
státy. Kolem roku 2000 př. n. l. začalo soupeření mezi Asyřany a Babyloňany. U
nás – doba bronzová.
Dílo bylo inspirováno lidovou slovesností.
Dílo inspirovalo:
Bible (potopa), Bohuslava Martinů (oratorium Gilgameš)