Válka o španělské dědictví • Karel II. (1665) už od mladí špatný zdravotní stav, Španělsko – kolonie v Americe, Karibiku, Španělsko, Milánsko, Neapolsko, Sicílie, Sardinie, Jižní Nizozemí, Lucembursko a Baleáry • Ludvík XIV. - žena španělská infantka (korunní princezna). Leopold I. (příbuzný) • Ludvík i Vilém Oranžský chtějí problém řešit jednáním (vyčerpanost 9-letou válkou) - 1698 první dohoda o rozdělení dědictví – králem se stane Josef Ferdinand, bavorský princ, 1699 ale umírá, dohoda padá - 1699 druhá dohoda, císařův druhý syn Karel (Španělsko, Jižní Nizozemí, kolonie), francouzský dauphin Ludvík (území v Itálii) X odpor Ludvíka (snaha o území v Itálii) a španělská aristokracie (nedělit říši vůbec) • 1. 11. 1700 umírá Karel II. – dle závěti trůn dostane Filip z Anjou, vnuk Ludvíka XIV. (vliv španělské šlechty=udržet celou říši pomocí velmoci, Filip se musí zříci nároků na francouzský trůn), velice pozitivní ohlas ve Francii - odpor Leopolda I. a Viléma Oranžského (Filip V. ihned začal sledovat obchodní politiku, výhodnou pro Francii=ohrožení námořních velmocí), Filip se nezřekl nároku na francouzský trůn a Ludvík porušil mír z Rijswijku (když zemřel Jakub II. v exilu, Ludvík odvolal své uznání Viléma III. Oranžského anglickým králem a prosazoval nároky Jakuba III., syna Jakuba II.) • 1701 smlouva z Haagu – Velká Aliance (císař, VB, Nizozemí=oddělit Fr. a Š. trůn, Jižní Nizozemí a Itálie císaři, omezit obchodní výhody pro Francii ze strany Š.) - 1702 umřel Vilém III. Oranžský, dědičkou je Anna (vliv kancléře pokladu, hrabě Sydney Godolphin a John Churchill, vévoda z Marlborough), v Nizozemí velký pensionář Anthonie Heinsius (Vilém byl místodržící, moc má opět pensionář) -válka 1701-1714: Francie, Španělsko, Bavorsko (Maxmilián II. Emanuel), Kolínský kurfiřt-arcibiskup Joseph Clemens X císař, VB, Nizozemí, Braniborsko (pruský královský titul 1701) a Hannoversko (dědici anglického trůnu) a od 1703 i Savojsko a Portugalsko (obchodní smlouva mezi VB a Portugalskem=Menthuenova smlouva) -F. vpadla do říše, obrat r. 1704 – bitvy u Höchstadtu a Blindheimu (velitelé princ Evžen Savojský a vévoda z Marlborough), VB obsazuje Gibraltar a spojenci obsazují Madrid (Karel se stává králem jako Karel III.) -1706 – Marlborough obsazuje Jižní Nizozemí a Evžen Savojský italská území=F prohrává, problémem je neochota Rakouska válčit jinde než v Itálii (navíc povstání Františka II. Rakoczyho v Uhrách, 1704 anexe Bavorska, ve Španělsku válčí jen Britové) -1709 Francie na pokraji zhroucení, mír neuzavřen vinou velkých požadavků spojenců -1709 bitva Malplaquetu (největší bitva 18.století), Francie prohrála, ale spojenci neměli sílu využít vítězství, pokračují mírová jednání, opět přemrštěné požadavky koalice -1710 Filip V. má stále větší podporu obyvatel a dobíjí Madrid, klíčovým obratem byly ale volby ve VB (prohra Whigů), Toryové prosazují mír s Francií a poukazují na to, že válka byla vedena kvůli privátním zájmům Whigů (státní sekretář Bolingbroke - Toryové)
Mírová smlouva z Utrechtu 11.4. 1713 • Hlavními aktéry VB a Francie (německé státy a císař mají postranní roli) • Filip V. má Španělsko a kolonie, ale zřekl se nároku na francouzský trůn • VB má Gibraltar, Menorku (baleárský ostrov) a právo obchodu s otroky od Španělského krále (asiento) • Nástupnictví v každé zemi je její vnitřní záležitostí (protestantské nástupnictví ve VB) • Karel VI. (císař) má Milánsko, Neapolsko, Jižní Nizozemí a enklávy na Toskánském pobřeží (Itálie) • Savojsko (vévoda Viktor Amadeus II.) získalo Sicílii • Francie ztrácí města ve Flandrech (Pres, Furnes, Menin, Tournai) a vrací říši vše na pravém břehu Rýna, území v koloniích ve prospěch VB (Hudsonův záliv, Nové Skotsko, Nový Foundland, karibské oblasti…) • V případě vymření Bourbonů nastupuje Orleánská větev, ne Filip V. -Rakousko nepodepsalo a ještě rok bojovalo, 1714 mír v Rastattu (Rakousko a německá knížata) • Karel VI. získává navíc Sardinii a nemusí uznat Filipa V. králem (formálně nadále ve válce)