Včely pocházejí z Indie a jsou dnes rozšířeny po celém světě.
Včely jsou hmyz žijící ve společenstvu označovaném jako včelstvo. Člověk umisťuje včelstva do jednotlivých úlů včelína. Tam si včely vytvářejí své „hnízdo“-voskové plásty z jednotlivých komůrek. Ty největší jsou určeny k vývoji budoucích matek, ostatní slouží k uskladnění medu a pylu, ty nejmenší jsou určeny pro vývoj včel-dělnic.
V každém včelstvu je královna kladoucí vajíčka několik samců zvaných trubci a tisíce dělnic, které se věnují rozdílným činnostem podle svého stáří. Z počátku čistí a větrají úl, pak krmí larvy a královnu,staví plásty a nakonec létají sbírat nektar a pyl.
Dělnice žijí jen krátce, umírají asi po šesti týdnech. Některé dělnice přežijí zimu a žijí pak několik měsíců. Včelí královna žije může žít až pět let. Med vytvářejí včely z nektaru, který vysávají z květů. Vysávat ho mohou proto, že jejich čelisti mají tvar trubice. Jak včela hledá šťávu, zachycuje se jí na chloupcích pyl. Ten sčesává a ukládá ho do „košíčků“, které má na zadních nohách. Pylem se larvy živí po většinu svého života.
Malou skupinu včel tvoří samečci-trubci. Ti nepomáhají ani při skladování pylu a medu, ani se nestarají o larvy. Jejich úkolem je pářit se s mladými královnami. Po páření trubci uhynou.
Včely mezi sebou komunikují pohybem. Tímto způsobem se vzájemně informují o vzdálenosti a směru ke kvetoucímu stromu nebo jinému zdroji potravy.
Včely nejsou agresivní, pokud se však cítí ohroženy, použijí žihadlo. Se žihadlem ztrácí včela i část trávicího ústrojí a záhy hyne.
V letním období probíhá rojení včel ve včelstvu se vyvine druhá matka. Stará matka opouští s částí včelstva úl. Nejčastěji se usadí na větev stromu. A včely kolem ní utvoří typický hroznovitý
útvar-roj. Mladá matka
vyletí z úlu na svatební let.
Při něm trubci matku oplodní.