< Předchozí referát Zpět na výpis látekNásledující referát >Vývoj kalendářeStáty Evropy + hlavní městaZeměpis

Středočeský kraj čR

STřEDOčESKÝ KRAJ Rozloha - 11 016 km² (zabírá téměř 14 % území česka) Počet obyvatel - 1 138 571 Počet obcí/měst - 1 146 Hustota zalidnění - 102 obyv./km² Nejvyšší nadm. výška: Tok v Brdské pahorkatině ( 846 m. n. m.) Nejníže položený bod: Labe v Dolních Beřkovicích (153 m. n. m.) Sousední kraje: Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s Libereckým krajem, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Geografické údaje: Přírodní podmínky kraje jsou značně různorodé. Převažují zde dva typy krajiny. Severovýchodní polovinu tvoří rovinaté nížiny kolem řeky Labe, kde převažuje zemědělsky využívaná půda, doplněná listnatými a borovými lesy. Jihozápad kraje má charakter vrchoviny, kde naopak převažují smrkové a smíšené lesní porosty. CHKO: Středočeský kraj nezklame ani milovníky přírodních krás, neboť se zde nachází několik chráněných krajinných oblastí. Nejvýznamnější a také největší je oblast Křivoklátsko, rezervace UNESCO. Zde nalezneme rozsáhlý komplex smíšených lesů, svažující se do údolí Berounky. Na tuto oblast navazuje geologicky zajímavá oblast českého krasu. Jedná se o největší krasovou oblast v čechách se známými Koněpruskými jeskyněmi. Nachází se zde i chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Kraj je i vstupní bránou do českého ráje. řeky: Územím kraje protéká mnoho známých řek, Berounka, Vltava, Jizera, Labe či Sázava. Jejich okolí využívá mnoho lidí k trávení svého volného času. Vodní díla na Vltavě jsou častým cílem návštěvníků především v letních měsících. Správní členění: Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale na území jiného kraje, Hlavního města Prahy. Administrativně se Středočeský kraj člení na 26 územně samosprávných celků - obce s rozšířenou působností. Jsou to: Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, čáslav, černošice, český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice. Obce s rozšířenou působností se dále dělí na obce s pověřeným obecním úřadem, těch je 55. Z územního hlediska je Středočeský kraj dělen na 12 okresů, které jsou: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram, Rakovník. Zemědělství: Podíl orné půdy na rozloze (2002) - 50,6% Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská výroba. Těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje. Kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. V živočišné výrobě je ve Středočeském kraji patrný meziroční nárůst u chovu drůbeže a ovcí, zatímco chov prasat zaznamenal pokles.. Těžba Stříbro, barevné kovy (oboje v Kutné Hoře), rudy neželezných kovů a uranu (Příbram) Průmysl: Benešov: strojírenský, mlékárenský, pivovarnický, pekárenský, masný a průmysl stavebních hmot. Beroun: průmysl je poměrně rozvinutý: hutnický, cementárenský, strojírenský, textilní, potravinářský, pivovarnický, průmysl stavebních hmot. Kladno: těžební, hutnický, energetika, elektrotechnika, polygrafie, strojírenství, průmysl stavebních hmot, mlynářský, masný a dřevozpracující. Kolín: strojírenský, elektrotechnický, chemický, energetika, polygrafie, textilní prům., stavebních hmot, kožedělný, pivovarnický, cukrovarnický, pekárenský, mlékárenský, mlynářský a masný. Kutná Hora: těžba stříbra, nejvíce těžební (barevné kovy), strojírenský, hutnický, textilní a oděvní, dřevozpracující, průmysl tabáku, čokolády a cukrovinek. Mělník: strojírenský, dřevozpracující, cukrovarnický, pekárenský a mlynářský, masný, energetika (3 elektrárny), vinařství. Mladá Boleslav: automobilový (Škoda), strojírenský, dřevozpracující, textilní, masný, mlynářský a pekárenský, cukrovarnický, mlékárenský. Nymburk: strojírenský, oděvní, pivovarnický, konzervárenský, mlynářský a pekárenský. Příbram: těžební (rudy neželezných kovů a uranu), hutnický, průmysl stavebních hmot, hračkářský, dřevozpracující, mlékárenský, masný a průmysl nápojů. Rakovník: strojírenský, chemický, keramický, potravinářský, pivovarnický Obyvatelstvo: K 31. březnu 2005 bylo na území Středočeského kraje evidováno 1 146 343 obyvatel, což představuje 11,21 % obyvatel české republiky. V produktivním věku ve Středočeském kraji jsou téměř dvě třetiny obyvatelstva. Podíl osob v poproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel do 14 let. Věkové rozložení se příliš neliší od věkové struktury české republiky. Registrovaná míra nezaměstnanosti činila 6,60 %, což je 42 889 uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána v okresech Kutná Hora , Kolín a Kladno a nejnižší pak v okrese Praha-západ a Praha-východ Národní kulturní památky: Karlštejn Vrcholně gotický hrad byl založen v roce 1348 českým králem a římským císařem Karlem IV. Měl sloužit jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Na hradě se nachází zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14.stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě) a největší portrétní galerie českých panovníků v čR. Hrad se nachází v NPR Karlštejn, pod ním protéká řeka Berounka. Mezi NKP patří od roku 1962. Křivoklát Počátky tohoto hradu sahají až do 12. stol.Rozsáhlý a velkolepý královský hrad vznikl za vlády Přemysla Otakara II., poté byl přestavěn Václavem IV. a Ludvíkem Jagellonským. Po velkém požáru byl v roce 1929 restaurován do dnešní podoby. Nachází se v CHKO Křivoklátsko. Národní kulturní památkou se stal v roce 1989. Lidice Malá obec na Kladensku, která byla 10.6.1942 vypálena německými nacisty. V roce 1945 byla 300m od původních Lidic postavena nová vesnice se stejným jménem, Lidice. Lidice jsou od roku 1962 na seznamu NKP. Dále sem také patří Budeč,Kolín (chrám sv. Bartoloměje), Kouřim (městské opevnění Kouřimi),Kutná Hora (chrám sv. Barbory a Vlašský dvůr), Libice (slavníkovské hradiště), Příbram (chrám Panny Marie), Sázava (Sázavský klášter z r.1032), Stará Boleslav (kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Václava a Klimenta).



Přidal: kikinka.ks 29. 5. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 851
Zhlédnuto: 5680 krát
< Předchozí referát Zpět na výpis látekNásledující referát >Vývoj kalendářeStáty Evropy + hlavní městaZeměpis