Fauna, flora, podnebí a využití evropských stepí

•Podnebí je sušší než v savanách – srážky během roku dosahují množství 250 – 650 mm (většinou však kolem 300 mm). Teploty se v zimě pohybují v rozmezí 10 až 15˚C, v létě dosahují 20 - 25˚C. Střídají se zde čtyři roční období. •Kopytníci – sajga tatarská (kriticky ohrožený druh), osel    kulan, (v minulosti také kůň převalského) •Hlodavci  – stepní svišť bobak, sysel, křeček, slepec,   zajíc, krtek •Šelmy  – kočka stepní neboli manul •Ptáci    – orel stepní, sup, bažant, jeřáb Rozvoji vegetace zde brání především dlouhá období sucha. K velkému výparu vody navíc přispívá vítr. Díky tomu se téměř nevyskytují stromy. Převažují zde traviny, které mají malou listovou plochu, čímž jsou chráněny před nadměrným výparem. Jsou to například vousatka, kostřava, ostřice, atd. Rostou zde také cibulovité byliny a časté bývají i širokolisté rostliny s hlubokým kůlovitým kořenem.
•Mnoho stepí je přeměněno na agroekosystémy (zemědělskou půdu). Vhodné podmínky pro zemědělství jsou dány černozemí, která vzniká rozkladem travnatého porostu. Pěstují se zde především obilniny (pšenice, kukuřice). Stepi jsou nejdůležitější oblastí pěstování obilí vůbec.
•